V Česku je patrný trend postupného přechodu k úspornějším stavbám, ukazují to i data Českého statistického úřadu o novostavbách. Ty dnes musí dosahovat minimálně energetické třídy C označené jako "úsporná". Jak u rodinných, tak u bytových domů se ale počet novostaveb v této nejnižší kategorii snižuje. V roce 2014 například do "céčka" spadalo osm tisíc nově postavených rodinných domů, a v roce 2017 už to bylo jen 5,5 tisíce.

Roste naopak počet domů v kategorii B "velmi úsporná" - z necelých pěti tisíc v roce 2014 na více než osm tisíc před dvěma lety.

Každoročně stoupá i počet pasivních domů. Za ty se označuje budova, která díky kvalitní izolaci, stínění a dalším prvkům spotřebovává jen minimum energie a využívá teplo ze slunečního záření procházejícího okny a teplo vyzařované lidmi a spotřebiči - tedy takzvané pasivní tepelné zisky. "V takovém domě je pro vytápění dvacetimetrové místnosti potřeba 200 wattů, což je méně než výkon stolního počítače a asi 2,5 násobek tepelného výkonu člověka v klidu," uvádí osvětové Centrum pasivního domu (CPD).

Zatím je jich v Česku na šest tisíc. "Loni se u nás takových domů postavilo více než 900, tedy asi o stovku více než v roce 2017 a přibližně o 250 více než v roce 2016. Na celkovém počtu nově postavených rodinných domů se pasivní domy zatím podílejí asi šesti procenty," říká generální ředitel společnosti Servodata Miroslav Kvapil.

Nejvíce pasivních domů je podle údajů Centra pasivního domu ve Středočeském a Jihomoravském kraji. "Drtivou většinu tvoří rodinné domy, jejichž cena se napříč republikou pohybuje průměrně mezi třemi a pěti miliony.

Pokud se stavba dobře naplánuje, není podle expertů z CPD nutné, aby byl pasivní dům dražší než ten obyčejný. "Obecně se podle jejich zkušeností vícenáklady pohybují pod deseti procenty ceny stavby," uvádí zpráva projektu Česko v datech.

Pasivní nebývají pouze rodinné domy, ale třeba i školy nebo domovy pro seniory, upozorňuje asociace Šance pro budovy. Takových veřejných budov je v Česku zatím asi deset. Naopak u bytovek počet pasivních domů podle statistik loni při srovnání s rokem 2017 klesl.

Související

Zelené dotace na slaví úspěch. Zájem o solární panely na střechy se zdvojnásobil

"Chytrá energetická řešení se rychle rozšiřují v oblasti komerčních nemovitostí a - byť zatím spíše u nadšenců - domů pro individuální bydlení. Veřejný sektor zatím spíše vyčkává. Vzhledem k náročným cílům evropské energetické politiky však nebude moci čekat příliš dlouho," doplňuje ředitel a partner Energy & Resources společnosti Deloitte Josef Kotrba.

Trend výstavby pasivních domů se v Česku rozjel ve větší míře díky spuštění dotačního programu Nová zelená úsporám v roce 2013. Na výstavbu rodinného pasivního domu z něj lze nyní získat dotaci až 450 tisíc korun a loni této příležitosti využilo 550 lidí.

Úspory energie z dotačních programů (údaje v terajoulech)

Šetřit na účtech za energii pomáhá také výměna zdroje, ze kterého domácnost elektřinu nebo teplo čerpá, což řeší kotlíkové dotace. Z evropských peněz lze od ministerstva životního prostředí získat dotaci na výměnu kotle za nový ekologičtější model nebo tepelné čerpadlo. Zatím se takto v Česku povedlo vyměnit 50 tisíc kotlů, největší zájem přitom lidé podle statistik ministerstva mají o tepelná čerpadla.

Z Nové zelené úsporám lze pořídit i solární systém pro ohřev vody nebo malou fotovoltaickou elektrárnu. Těch ale posledních pěti letech nepřibývají.

S úsporami pomáhají i chytré "počítače" - samy dokáží řídit výrobu i spotřebu elektřiny či tepla v domácnosti. Díky napojení na elektrickou síť dokáží rozpoznat také moment, kdy je elektřina levná, a je tedy možné jí spotřebovat více. Řídí také nabíjení domácích baterií nebo ukládání energie do tepelných systémů.

Související

Data: Kolik platí Češi za bydlení, proč rostou ceny bytů a jak dopadá srovnání s EU

Infografika