"Samozřejmě nás to ovlivňuje, protože nakupujeme o dvě stě procent dražší hnojiva a do toho ještě některá hnojiva nejsou," popisuje pro Aktuálně.cz předseda zemědělského družstva Kokory na Přerovsku Vladimír Lichnovský, jaká situace u nich v podniku panuje.
Problémy zemědělců kvůli zdražování hnojiv potvrzuje i mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Mnozí z nich podle něj nemají čím zajistit potřebnou výživu rostlin, a výrazně tak klesnou výnosy.
Hnojiva začala zdražovat již před ruskou invazí na Ukrajinu z konce února. "Od invaze se cena zvýšila v řádech jednotek až desítek procent. Například tuna ledku se před rokem nakupovala za čtyři tisíce korun, dnes částka překračuje 17 tisíc korun," uvádí Pícha.
Podle ředitele společnosti MJM Agro Radomíra Šmoldase je přitom právě ledek zřejmě nejpoužívanějším dusíkatým hnojivem v tuzemsku. "Nás zdražování jako významného distributora a provozovatele prvovýroby samozřejmě ovlivnilo," říká pro Aktuálně.cz Šmoldas, podle kterého začátek zdražování sahá už do loňského léta, kdy se naskladňovala dusíkatá hnojiva pro letošní sezonu.
"V novém roce pak některá hnojiva zlevnila. Poté ale začala válka na Ukrajině, která plyn opět zdražila, a ceny hnojiv se nyní pohybují na čtyřnásobku původní částky," doplnil Šmoldas.
O skokovém zdražování hovoří i prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Březnový průzkum této organizace zastřešující velké zemědělské podniky, do kterého se zapojilo sedm stovek respondentů, ukázal, že ceny minerálních hnojiv se v meziročním srovnání zvedly v průměru o 154 procent, v některých případech i o více než 300 procent.
"Hnojivovou krizi" vyvolalo hlavně skokové zdražování ropy a zemního plynu, protože podstatná část minerálních, tedy průmyslových hnojiv se vyrábí právě z těchto fosilních paliv. Například při výrobě dusíkatých hnojiv představuje plyn podle analytika společnosti XTB Štěpána Hájka přibližně 80 procent z celkových nákladů výrobce.
Rozkolísané ceny plynu
V Česku je největším výrobcem dusíkatých hnojiv lovosická společnost Lovochemie, která spadá do koncernu Agrofert z fondů předsedy opozičního hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše. Ten kvůli střetu zájmů převedl holding v roce 2017 do svěřenských fondů, podle Evropské komise ale své podniky dál ovládá.
Lovochemie kvůli situaci na trhu s hnojivy už v prosinci a lednu omezila výrobu. V současné době podle mluvčího Pavla Heřmanského funguje bez omezení, o objemu výroby na další měsíce teprve rozhodne.
"Cena zemního plynu se aktuálně pohybuje zhruba šestkrát výš než před rokem. I když se na trhu plynu zatím nachází dostatek, jeho cena je nyní natolik rozkolísaná, že nedokážeme předpovídat situaci ani v řádu dnů," říká Heřmanský.
Situace je podle něj podobná v celé Evropě. "Hnojiv bude nedostatek, protože mnoho výrobců minerálních hnojiv v Evropské unii se za současné situace rozhodlo omezit výrobu, nebo ji dokonce úplně zastavit," dodává mluvčí koncernu.
Analytik Hájek se domnívá, že Lovochemie bude za současného stavu čelit bezprecedentnímu růstu nákladů, které bude muset nakonec přenést na zákazníka, jinak by se propadla do ztráty.
"Dusíkatá hnojiva se vyrábí ze zemního plynu. Zde se dá předpokládat, že má společnost nasmlouvané dlouhodobější kontrakty, ale extrémní růst ceny plynu a jeho nedostatek tyto smlouvy ruší. Vyšší ceny pak mohou zpomalit poptávku, což může společnost donutit k uvolnění pracovních míst. Totéž může následovat i poté, co vláda zrušila povinné přimíchávání biosložky do paliv. Stejně tak se může firma v nejbližších týdnech pozastavit výrobu dusíkatých hnojiv," míní Hájek.
Byznys může zpomalit i v další společnosti z holdingu Agrofert, německé chemičce SKW Stickstoffwerke Piesteritz, která platí za jednoho z největších producentů hnojiv a amoniaku v Evropské unii. "Vše nasvědčuje tomu, že Andrej Babiš pocítí na konci letošního fiskálního roku značné ztráty," říká Hájek.
Agrární analytik Petr Havel ale naopak upozorňuje, že v současné fázi může ze situace Agrofert i další společnosti těžit prodejem hnojiv za vyšší ceny.
Problém s dovozem
Také Havel potvrzuje, že Evropa bojuje s několikanásobným zdražením hnojiv. "Sklizeň podle mě ohrožena nebude, tu možná více ovlivní počasí. Je ale zřejmé, že se náklady na produkci i kvůli hnojivům zvednou," přikyvuje Havel.
Lidé z oboru navíc upozorňují, že hnojiv je na evropském trhu nedostatek. Většina se sem totiž dováží z Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Podle průzkumu Agrární komory ČR pociťuje problémy s dodávkami minerálních hnojiv 17 procent podniků a 72 procent firem je očekává.
"Většinu minerálních hnojiv - nejčastěji draslík, dusík, fosfor - naši zemědělci nakupovali na Ukrajině, v Rusku či Bělorusku, nicméně cena hnojiv stoupala již před začátkem válečného konfliktu v souvislosti se zvyšováním cen plynu, ropy, energií," uvádí mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová. Podle ní se zdražování hnojiv nakonec promítne i do cen potravin na pultech obchodů.
S tím souhlasí i mluvčí Zemědělského svazu ČR Pícha. "Kombinací vysokých nákladů a výpadku dvou významných světových exportérů se dá očekávat další růst cen potravin. Ten částečně podporují i spekulace obchodníků, faktem ale je, že ceny potravin nemohou být nadále tak nízko, jak jsme byli zvyklí," domnívá se.
