C&W: Z plánovaných 45 nákupních parků se otevře třetina

Věra Tůmová
21. 3. 2013 17:00
Budoucnost nákupních parků je ve zmenšování a v menších městech
Foto: Cushman&Wakefield

Praha - Z plánovaných 45 nákupních parků o celkové rozloze 200 tisíc metrů čtverečních se letos v České republice otevře jen přibližně každý třetí. Podobně to dopadlo už vloni, kdy se místo plánovaných 24 nákupních parků nakonec zákazníci dočkali jen osmi z nich. Realizaci těch zbývajících odložili developeři podle analytiků Cushman & Wakefield (C&W) na pozdější termín, případně na neurčito.

Rozdíly v původních plánech a v dostavbě nákupních parků souvisí především s přesunem nedokončených a nerealizovaných projektů z minulosti, s neexistencí velkých hlavních nájemců v bezprostředním okolí a s celkovým zhoršením možností plánování. Vyplývá to z nejnovější analýzy poradenské společnosti C&W.

"Rozšiřovat se budou hlavně stávající úspěšné parky a menší projekty porostou ve městech s průměrně třiceti tisíci obyvatel. Prostor pro novou výstavbu stále vidíme v lokalitách, jako jsou Jihlava, Zlín, Teplice nebo Karlovy Vary," vypočítává Jiří Kristek, vedoucí pronájmu nákupních parků v C&W.

Olomoucký kraj už nebude první

V tuzemském žebříčku nákupních parků podle plochy v přepočtu na jednoho obyvatele zatím vede Olomoucký kraj. S plochou 101 metrů čtverečních na tisíc obyvatel v závěru loňského roku má i nejhustší síť nákupních parků. Celorepublikový průměr totiž činí jen 67 metrů čtverečních na tisíc obyvatel.

Už koncem tohoto roku by se ale mohl na první příčku dostat kraj Vysočina. „V Jihlavě se připravuje výstavba zcela nového parku Aventin Jihlava od developera Aventin o ploše 25 tisíc metrů čtverečních," upozorňuje Jiří Kristek. „Tento nákupní park se ovšem měl dostavět už vloni. Pokud by se měl stihnout otevřít ještě letos, mělo by se začít stavět nejpozději v květnu," dodává. Podle plochy půjde o největší nákupní park mimo hlavní město Prahu.

Prohlédněte si nová nákupní centra v Česku ve fotogalerii vlevo vedle článku.

Místem s nejmenší hustotou nákupních parků se podle analýzy C&W stane v posledních měsících letošního roku zřejmě hlavní město. A platit to bude i v delším časovém horizontu, protože v Praze se výstavba nových nákupních parků momentálně nepřipravuje.

Trendem je zmenšování

Podle Kristka se nejbližší budoucnost nákupních parků v Česku rýsuje v dalším zmenšování prodejních ploch. Změna se projeví patrně ve skladbě obchodníků.

„O maximální využití prodejní plochy usilují především nájemci ze segmentu elektro. Snahu o zefektivnění prodeje však zaznamenáváme i u prodejců nábytku, doplňků do domácností a dalšího sortimentu," konstatuje Kristek.

Stále častěji se rovněž v nákupních parcích objevují i nové „kamenné" prodejny internetových prodejců. Obvykle se už nejedná jen o výdejní místa, ale o plnohodnotné obchody.

Větší zájem o prodejní místa v nákupních parcích v menších městech mají v poslední době i malí obchodníci. V nákupních parcích se budeme tedy nejspíš nyní setkávat také s lokálními kuchyňskými a koupelnovými studii či třeba místním železářstvím.

Zatímco vloni rostly nové parky především ve městech s průměrně třiceti tisíci obyvatel, v dalších letech se budou podle Kristka objevovat nové nákupní parky také ve městech s deseti až dvaceti tisíci obyvatel, které začínají obchodníci upřednostňovat například kvůli menší konkurenci.

Nákupní park versus obchodní centrum

Rozdíl mezi nákupním parkem a obchodním centrem je nejen v rozsahu prodejní plochy, ale i v uspořádání obchodů.

C&W za nákupní park považuje takové centrum, které je větší než 2000 metrů čtverečních a má minimálně čtyři až pět obchodních jednotek bez společných prostor (například v Praze Avion Park či Ikea na Zličíně). Společné ale mívají parkoviště, odkud se vstupuje přímo do každé z obchodních jednotek.

Obchodní centrum představuje naopak celek s prodejní plochou větší než 5000 metrů čtverečních, kde je minimálně deset obchodních jednotek spojených halou, atriem či třeba pasáží (například ostravské Fórum Nová Karolina či pražské Palladium).

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 11 minutami

Rath v létě podal ústavní stížnost, soud o ní rozhodne spolu s podnětem Mladého

Bývalý středočeský hejtman za ČSSD David Rath podal v létě ústavní stížnost proti verdiktu v první větvi korupční kauzy. Ústavní soud ji bude řešit společně s podnětem dalšího aktéra téže kauzy, manažera Tomáše Mladého. Konečné rozhodnutí o stížnostech zatím nepadlo, uvedla mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.

Soudcem zpravodajem, který připraví rozhodnutí, bude Vladimír Sládeček. Důvodem pro spojené řízení je věcná souvislost obou podnětů. "Stěžovatelé brojí proti totožným rozhodnutím obecných soudů, která byla vydána v řízení, jehož byli oba účastníky. Na základě tohoto zjištění, z důvodu hospodárnosti a efektivity, Ústavní soud spojil ve výroku uvedené věci ke společnému řízení," stojí v usnesení.

Rozsudek v první větvi korupční kauzy kolem Ratha letos potvrdil Nejvyšší soud, když odmítl všechna dovolání. Odsouzení včetně Ratha v nich vznesli desítky různých námitek, avšak neuspěli. "Trestná činnost spáchaná obviněnými byla činností sofistikovanou, kdy se navenek průběh obou veřejných zakázek jevil jako souladný se zákonem o veřejných zakázkách," rozhodl Nejvyšší soud.

Zdroj: ČTK
Další zprávy