Praha - Už za necelé tři měsíce představí Evropská komise plán, jak po roce 2020 rozdělovat peníze zemědělcům. Jde o hodně peněz - na společnou zemědělskou politiku míří téměř 40 procent celého rozpočtu EU. Objem dotací se však zemědělcům v budoucnu zřejmě sníží.
Jedním z důvodů je odchod Velké Británie, která patří k největším přispěvatelům do unijního rozpočtu. Před zemědělstvím navíc dostávají přednost jiné výdaje. "Větší zájmy jsou na financování jiných politik, než je zemědělství, především obrany a řešení migrace," řekl na středečním jednání zemědělského výboru české Poslanecké sněmovny náměstek ministerstva zemědělství Pavel Sekáč.
Členové výboru proto vyzvali vládu, aby se v Bruselu snažila vyjednat udržení stejného rozpočtu zemědělské politiky i za dva roky.
Výraznou změnou pravděpodobně projde také systém, jakým budou stovky miliard eur z Bruselu rozdělovány. Velké zemědělské podniky zřejmě dostanou méně peněz, polepší si naopak malí farmáři. To se nelíbí Česku, které má jedny z největších farem v unii.
"Chceme, aby se ke všem státům přistupovalo spravedlivě," uvedl předseda zemědělského výboru a bývalý vysoký manažer Agrofertu Jaroslav Faltýnek (ANO).
Jedním z možných scénářů je, že by jeden podnik dostával v budoucnu maximálně 100 tisíc eur. Tuzemští zemědělci by tak ročně přišli o několik miliard korun. V současnosti pobírají zemědělci dotace za hektar půdy bez ohledu na to, kolik jí mají a co na ní pěstují.
Česko je totiž státem, kde dominují velké zemědělské koncerny. Zatímco v EU je průměrná rozloha farmy 15 hektarů, v tuzemsku je to i následkem komunistické kolektivizace 133 hektarů.
S takzvaným zastropováním plateb naopak souhlasí Asociace soukromého zemědělství. "EU neútočí na velké farmáře, ale hledá způsob, jak podpořit ty menší. Tomu má pomoci právě zastropování plateb," tvrdí místopředseda asociace Jan Štefl.
Dotace by podle něj měly působit spíše jako forma záchrany v případě výpadků produkce, s kterými si velcí farmáři poradí lépe než ti menší.
