Informovala o tom vedoucí projektu Lea Kubíčková z Ústavu marketingu a obchodu.
Projekt je tříletý, začal letos 1. června a první sběr dat, který spočívá v přebírání komunálního odpadu, se uskutečnil v srpnu. "Vzhledem k tomu, že vyhazování potravin trpí značnou sezonností, uskuteční se sběr dat čtyřikrát za rok, v každém ročním období," uvedla Kubíčková. Předpokládá, že průměrná hmotnost vyhozených potravin bude ještě o něco vyšší.
Jako hlavní důvod plýtvání uvedla špatné plánování nákupů a také vliv slevových akcí, kdy lidé nakoupí velké množství zlevněného zboží, které pak nespotřebují. Lidé podle Kubíčkové také často nedokážou rozlišit rozdíl mezi datem minimální trvanlivosti a datem použitelnosti a vyhazují potraviny, které lze ještě spotřebovat.
Výzkumníci sbírají data od 900 domácností, přičemž 300 jich je z brněnských sídlišť, 300 z vilové zástavby, kde mají lidé možnost odpad i kompostovat, a 300 z typické venkovské zástavby, kde lidé mají i domácí zvířata. Zatím se naplnil předpoklad, že v dalších dvou typech zástavby bude hmotnost vyhozených potravin nižší, a to podobně zhruba 20 kilogramů.
Cílem projektu je v prvé řadě získat data, protože podle Kubíčkové v Česku žádný podobný projekt neexistuje. "A nevíme ani o žádném ze zahraničí, i když Evropská komise chce do roku 2030 snížit objem vyhozených potravin na polovinu. Nevíme však, kolik je to dnes," řekla.
Co lidé vyhazují
- Komunální odpad byl manuálně rozebrán, pomocí sít byly identifikovány potravinové složky, vše bylo roztříděno, zváženo a zaznamenáno.
- Výzkumníci nejprve zjišťovali, jak je v komunálním odpadu zastoupen biologický odpad (listí, zbytky kytek, podestýlky pod zvířata) a jak odpad kuchyňský, u něj pak rozlišovali složku rostlinného a složku živočišného původu.
- Ukázalo se, že v sídlištní zástavbě bylo v komunálním odpadu celkem 39 % biologického odpadu, v odpadu kuchyňského původu tvořil rostlinný 28 % a živočišný 4 %.
- Ve vilové zástavbě byl podíl biologického odpadu na celkovém komunálním odpadu také 39 %, ale lišilo se zastoupení odpadu kuchyňského původu: rostlinný tvořil 14 % a živočišný 5 %.
- Venkovská zástavba měla v komunálním odpadu celkem 43 % biologického odpadu, odpad kuchyňského původu rostlinný činil 16 % a živočišný 4 %.
Dalším cílem projektu je zjistit, jak a zda vůbec lze působit na lidi, aby změnili své chování a plýtvali méně. "Ve druhém roce budeme pokračovat v měření a zároveň budeme intervenovat, ve třetím roce už zase jenom měřit a zjišťovat, jestli naše intervence měla nějaký dopad," řekla Kubíčková.
Ovlivňování spotřebitelského chování bude mít levnější variantu ve formě letáků či samolepek na popelnice, dražší bude například formou workshopů ve školách. "Chtějí s námi spolupracovat i městské části. Domácnosti, které sledujeme, o tom nevědí, a musíme se chovat tak, aby se to nedozvěděly," řekla Kubíčková.
Na projektu s univerzitou spolupracuje městská společnost SAKO Brno, která kontrolovaný odpad nelisuje, aby se dal přebírat. To má na starosti firma Green Solution, která separuje různé druhy kuchyňského odpadu. "Zatím se také naplnily předpoklady, že nejvíce se vyhazuje ovoce, zelenina a pečivo, naopak velmi málo maso," řekla Kubíčková.
