Babiš míří k nejlepšímu výsledku rozpočtu v historii Česka, přebytek stoupl na téměř sto miliard

Janis Aliapulios Ekonomika Janis Aliapulios, Ekonomika
Aktualizováno 1. 11. 2016 15:06
Dosud největšího přebytku rozpočet dosáhl v roce 1994, kdy příjmy státu převýšily výdaje o více než deset miliard korun. Od roku 1996 hospodaří stát nepřetržitě se schodkem.
Dobré zprávy pro Babiše. (Ilustrační foto).
Dobré zprávy pro Babiše. (Ilustrační foto). | Foto: Jakub Plíhal

Praha Státní rozpočet vykazoval na konci října rekordní přebytek 98,3 miliardy korun. Ve stejnou dobu loni byl přitom ve schodku přes 29 miliard. Oproti konci letošního září se rozpočtový přebytek zvýšil o 16 miliard korun.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) už na konci října řekl, že státní rozpočet letos nakonec skončí v přebytku, přestože původně byl schválen s plánovaným deficitem 70 miliard korun.

Podle ministra navíc půjde o nejlepší výsledek v historii samostatné České republiky. Dosud největšího přebytku rozpočet dosáhl v roce 1994, kdy příjmy státu převýšily výdaje o více než deset miliard korun. Od roku 1996 hospodaří stát nepřetržitě se schodkem.

Jedním ze dvou hlavních důvodů výrazného zlepšení je meziroční růst příjmů o 65 miliard korun, způsobený zejména vyšším výběrem daní a pojistného na sociální zabezpečení. Ministerstvo financí to přičítá pokračujícímu ekonomickému růstu a také efektivnějšímu výběru daní.

Stát ke konci letošního října vybral na daních meziročně o 38 miliard korun více. Nejvýrazněji se na tom podílel růst daně z příjmů právnických osob o 10,4 miliardy korun, což představuje nárůst o 13,3 procenta.

Na druhé straně výdaje státu klesly oproti loňskému roku o 58 miliard – zejména proto, že stát zatím proinvestoval meziročně o 50 miliard korun méně.

"Meziroční pokles ovlivnily zejména nižší výdaje určené na financování společných programů EU a ČR. Je tomu zejména proto, že v roce 2015 bylo mimořádně vysoké čerpání prostředků určených na financování společných programů EU a ČR z končícího programového období 2007–2013 a také proto, že pro nové programové období 2014–2020 se s čerpáním prostředků teprve začíná," říká mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Vysoký přebytek současného hospodaření vlády je podle ekonomů dán souhrou více faktorů. "Vedle již zmíněného útlumu investiční činnosti mezi ně patří růst ekonomiky a celkově solidní makroekonomická kondice, zejména nízká míra nezaměstnanosti, příznivá dynamika vývoje poptávky domácností a vlády, relativně nízké úrokové sazby, relativně nízké ceny pohonných hmot či zaváděná opatření směřující ke zlepšení daňového výběru jako takového," říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom skupiny Roklen.

Zmíněná opatření proti podvodům u výběru daně se soustředí hlavně do oblasti inkasa DPH, kde je podle Kovandy meziroční nárůst inkasa v porovnání s nárůstem inkas u ostatních druhů daní spíše slabší. "To indikuje, že zlepšení mechanismů výběru daní netřeba podceňovat, ale ani přeceňovat," komentuje situaci ekonom.

Celkové příjmy rozpočtu meziročně vzrostly o 69,5 miliardy na 1066,7 miliardy korun a celkové výdaje klesly o 57,9 miliardy na 968,4 miliardy korun.

Také pro rok 2017 schválila vláda rozpočet s výrazným schodkem 60 miliard korun. Ekonomové ale odhadují, že by mohl být ve skutečnosti nižší.

“Věřím, že skutečné saldo bude v roce 2017 příznivější, než s čím počítá rozpočtový návrh, ačkoliv se rozpočet v roce 2017 zřejmě vrátí ke schodku, neboť ve volebním roce zřejmě nebude přebytkové hospodaření tou hlavní prioritou,” řekl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Odhaduje, že by deficit mohl příští rok dosáhnout třiceti až čtyřiceti miliard korun.

 

Právě se děje

Další zprávy