V roce 2040 budou podle studie auta na elektrobaterie představovat 30 procent celosvětové výroby, následovat je budou hybridy (25 procent) a auta na vodík a vozy se spalovacími motory (po 23 procentech).
Spotřebitelé jsou o poznání konzervativnější. Jedničkou jsou pro ně hybridy následované spalovacími motory, plně alternativních technologií se zatím obávají. Jako největší překážku koupě elektromobilu více než třetina uvádí cenu, délka dobíjení vadí čtvrtině respondentů a bezmála pětina není spokojena s nabídkou vozidel v této kategorii (18 procent).
Pohon budoucnosti určuje čím dál více regionální závislost na surovinové základně daného státu. Zhruba 77 procent šéfů automobilek se domnívá, že zatímco Čína bude sázet na elektromobily, Spojené státy se díky bohatým zásobám ropy a plynu vydají cestou zachování spalovacích motorů. Soustředit se budou spíše na palivové články (vodík).
Jako trend číslo jedna označují automobiloví lídři konektivitu a digitalizaci. Zároveň více než tři čtvrtiny z nich připouštějí, že už to nebudou oni, ale regulátoři a politici, kdo bude o technologických změnách a vývoji rozhodovat.
"Komplikace to může znamenat především pro Evropu. Politiku EU v oblasti automobilového sektoru považuje za jasnou pouze polovina šéfů automobilek ze západní Evropy. Schopnost evropských politiků domluvit se na jednotných pravidlech do značné míry předurčí schopnost evropských automobilek uspět na trhu budoucnosti," uvedl partner KPMG Jan Linhart.
Evropská unie se chystá zásadně ovlivňovat vývoj automobilového průmyslu. Do roku 2030 by podle ní měl mít každý třetí prodaný vůz elektrický pohon. Výroba elektromobilů je pro automobilky totiž nejsnazší cestou, jak snížit celkové emise vyžadované regulací. Měření průměrných emisí a další regulace u vyrobených aut čekají na automobilky po roce 2020 a ještě přísnější metr se chystá po roce 2025. V případě nedodržení automobilky čekají miliardové pokuty.
"Skutečný dopad legislativy emisních limitů je velkou otázkou. Nereflektuje totiž fakt, že i elektromobily životní prostředí určitým způsobem zatěžují - od jejích výroby přes energii potřebnou k dobití až po recyklaci vozidla. Zpřísnění limitů navíc přichází v době, kdy řada států přehodnocuje svou energetickou politiku, což nástup elektromobilů spíše komplikuje. Přinejmenším hrozí, že auta pro běžné spotřebitele podraží, prudký nástup elektromobilů ale přinese řadu dalších problémů a výzev," dodal Linhart.
Například v Česku zaměstnává automobilový průmysl přímo 150 000 lidí a nepřímo vytváří pracovní místa pro dalších zhruba 400 000 lidí. Výroba aut je zároveň významným exportním oborem, tvoří čtvrtinu celkového tuzemského exportu a vytváří devět procent HDP. Výroba osobních aut v Česku se loni zvýšila o 1,7 procenta na nový rekord 1,437 milionu vozů. Rostla již pátý rok v řadě. Export osobních vozidel meziročně vzrostl o dvě procenta, zatímco domácí poptávka o 1,7 procenta poklesla.
