"Nic nezměnilo moderní svět tak jako auta," vysvětluje mi Brendan Cormier, hlavní kurátor výstavy Cars: Accelerating the Modern World, která se letos 23. listopadu otevřela veřejnosti. Je to vůbec poprvé, co se prestižní výstavní prostory ve Victoria & Albert Museum věnují objektu, který mnozí lidé dnes už berou jako naprostou samozřejmost svých životů. Automobilu.
Jde o výjimečnou událost. Auta vystavují různá muzea na světě, ale v drtivé většině jde o sbírky v technických nebo rovnou automobilových muzeí pro fanoušky. Často se i specializují a výstavní prostory se plní podle specifických kritérií. Na základě věku aut, země původu, podle značek nebo zaměření. Zkrátka do nich chodí ti, kteří tu chtějí vidět rychlá, vzácná nebo nejkrásnější auta světa.
Auto jako designový objekt
Jenže tato londýnská expozice dovedla auto do muzejních prostor, které se autu jako samostatnému objektu nikdy nevěnovaly. Nemá ambici "jen" vystavit drahé, krásné nebo vzácné stroje, ale představit automobil jako fenomén. Objekt, který zcela změnil svět, způsob, jak věci vyrábíme, jak je používáme, jak se dopravujeme. A také změnil prostory, ve kterých žijeme - města i přírodu.
Aut je tu proto relativně málo, všehovšudy jen patnáct. Brendan Cormier je vybíral dlouho, celé dva roky, kdy se výstava připravovala. "Chtěl jsem tu vystavit ta skutečně nejzásadnější, která definují jejich vývoj a která společnost zásadně ovlivnila. A na kterých se dá ukázat, jak se podle nás auta vyvíjela a ovlivňovala svět. A tak tu je jak Benz Patent Motorwagen číslo 3, tedy de facto první "auto", pak Ford Model T, první sériově vyráběný automobil. Ty mnozí znají, ale osobně si cením, že tu máme Tatru 77, která radikálně změnila tvary aut, jak jsme je do té doby znali," říká.
Tatra 77 je nepochybně jedno z nejdůležitějších aut, která na území Československa vznikla. Proudnicová koncepce karoserie byla na svou dobu naprosto revoluční, konkurenční stroje v té době připomínaly spíše koňské dostavníky a aerodynamika byla teprve v plenkách.
T77 představená v březnu 1934 je považována za první sériový aerodynamický automobil na světě, a právě proto si podle Brendana Cormiera zaslouží stát v Londýně na výstavě, která se fenoménu aut věnuje. "Pro mě symbolizuje éru rychlosti. Nejen ve smyslu rychlé jízdy, ale i doby, kdy se konstruktéři zabývali možnostmi, jak auto technologicky a designově posunout a ctít zákony aerodynamiky. Její tvary jsou naprosto unikátní a ve své době inspirovaly mnohé, a to nejen ve světě aut, ale ve výrobě mnoha produktů běžného života," dodává Brendan.
Jde o stroj z nádherné sbírky Pavla Kasíka a nese s sebou zajímavý příběh. "Mezi auty jsem vyrůstal odmala. (Pavlův otec Václav Kasík byl akademický malíř, výtvarník, designér a sběratel aut, jeho dílu je nyní věnována výstava v prostorách Národního technického muzea, pozn. red.) Skutečně mě to chytlo až během dospívání. U pražského kina Orlík stávala Tatra 87 a já se do ní zamiloval. Zjistil jsem si majitele, vše s ním domluvil… a otec mi pomohl a Tatru mi koupil," říká Pavel Kasík.
Sbírka pánů Kasíků se lehce rozrůstala, ale Pavel nejvíce toužil právě po T77. Našel jednu na prodej a po útrpném vyjednávání ji v roce 1994 koupil, avšak v naprosto zuboženém stavu. Stála na návsi s rozbitými okny a hrály si v ní děti. Byl to vrak. A tak započala dvacetiletá práce na renovaci.
"Vůz zakoupily Středomoravské elektrárny Přerov v dubnu 1936 pro ředitele. Jde o třetí auto od konce, než Tatra přešla na modernější Typ A se třemi světly. Mezi sběrateli má tato první série největší cenu. První série vozu vznikla v 94 kusech a do dnešní doby se dochovala asi desetina. Od října 1935 se ale do aut montoval už větší motor, vzduchem chlazený osmiválec s objemem 3,4 litru. Je to tedy T77 se starou karoserií, ale silnějším motorem - nejlepší kombinace," popisuje auto Pavel Kasík.
Dvacet let sháněl na auto prakticky nesehnatelné díly, případně nechával vyrábět v co nejlepší kvalitě (například překrásné čalounění nebo palubní desku). Na zahraničních veteránských burzách si vysloužil přezdívku Mr. Tatra, jak usilovně pátral po originálních komponentech (více se o voze můžete dočíst zde).
Jeho úsilí pak přineslo ovoce. Nejdříve se vystavovalo v pražském DOX, záhy Pavel Kasík dostal s Tatrou 77 pozvání na prestižní výstavu v kalifornském Pebble Beach. Na Concours d’Elegance ve své kategorii K získal titul nejkrásnější Tatry, a navíc se v něm na pódium nechal přivézt zakladatel soutěže.
Této překrásné Tatře je také věnována publikace Tugendhat 77, kterou letos vydal spolek Tatra Heritage. Autorsky jsou pod ní podepsaní Josef Kasperkevič, Petr Nečas a Jan Hrubý. V knize dochází k zajímavému spojení prvního sériově vyráběného aerodynamického automobilu s architektonickým skvostem minulého století, brněnskou vilou Tugendhat.
Při vzniku knihy pomohli i další, nejen majitel Tatry Pavel Kasík, ale například také Ivan Margolius, architekt a spisovatel československého původu, který od roku 1966 žije v Británii. Sám vlastní Tatraplan a napsal mnoho výjimečných publikací o designu, architektuře a automobilech.
V roce 1990 vydal spolu s Johnem Henrym knihu Tatra - The Legacy of Hans Ledwinka, šlo o první publikaci o Tatře v anglickém jazyce. O dva roky později vydal ve spolupráci s Charlesem Meislem knihu Škoda Laurin & Klement, v té době rovněž první v Británii vydaná kniha pojednávající o automobilce Škoda.
Ivan Margolius píše články o automobilech a historii do odborných časopisů. Letos v listopadu byl při příležitosti 30. výročí sametové revoluce oceněn Čestnou stříbrnou medailí Jana Masaryka za "vynikající příspěvek k rozvoji vztahů mezi Českou republikou a Spojeným královstvím". Mezi poslední oceněné patří například Eva Jiřičná, Madeleine Albrightová a další.
Vliv auta na společnost
Výstava Cars: Acceleratin the Modern World je rozdělena do několika kategorií, které podle kurátorů definovaly jejich vývoj. Volně se dá říci, že hlavními oblastmi jsou "Touha po rychlosti", "Růst" a "Změna prostoru". V&A chce ukázat, že auta změnila naši kulturu, způsob, jakým se dopravujeme, jak vyrábíme, změnila prostředí okolo nás.
Tento dopad na životní prostředí představují videa projektovaná na několika metrů širokou zeď. Realizovalo je studio Zuketa films, jejíž zakladatelkou je filmařka Alice Doušová. Rychlost představuje video nejen při jízdě v autě, ale především zrychlení společnosti, ve které žijeme, "Růst" zase automatizovaná výroba v mnichovské automobilce BMW, kde na lince téměř výhradně pracují roboty. Působivé jsou ale záběry bez zvuku ze sekce "Změna prostoru" z amerických ropných polí, jihoamerických dolů na hliník a několikaúrovňových silnic a dálnic v Tokiu.
Alice pro výstavu natočila sérii několika dokumentárních filmů o subkulturách z celého světa, které představují i sociokulturní dopad aut na společnost. Ukazují, jak se auto také stalo zábavou, koníčkem i prostředkem seberealizace.
Představují se tu japonští tuneři kamionů nazývaní "dekotora", saúdskoarabští závodníci v dunách, jihoafrická závodnice ve spinningu (obdoba driftingu, s prvky kaskadérství), mexičtí tuneři amerických aut, takzvaní "low-riders". "Auta jsou nejen dopravním prostředkem, ale také vášní. Jejich dopad na společnost je opravdu enormní a často překvapivý," dodává Cormier.
Na autech se podle Brenana Cormiera také v minulosti často demonstrovala budoucnost, jak si ji lidé představovali. Ve filmech, na konceptech, ve studiích, komsiksech a knihách. Ačkoli výstava nemá za cíl dívat se do budoucna, na konci tu stojí koncepční autonomní létající vůz Pop.Up Next navržený studiem Italdesign a vyvinutý ve spolupráci s Audi a Airbusem.
Paradoxní na tom je, že letos na podzim se projekt uložil k ledu a Audi se nechalo slyšet, že bude ještě dlouho trvat, než autonomní stroje dospějí do sériové výroby. "Jsme ve vývoji aut ve fázi, která, alespoň podle toho, co cítíme s experty, se nachází na bodu zlomu. Ale nikdo přesně neví, co bude za dvacet let, bylo by to jen věštění z koule. Naše výstava se tedy spíše dívá do minulosti a zkouší odhadnout, kam vývoj a důležitost automobilu ve společnosti půjde," dodává hlavní kurátor Brendan Cormier.
Expozice v londýnské V&A je otevřená do 19. dubna 2020.