Ročně na českých silnicích dochází k tisícům nehod způsobených srážkou se zvířaty. Příčin je více, jednou z nich je i podzimní změna času. Nepřispívají ani ranní mlhy, deště a snížená viditelnost. A pak jsou jednou z příčin také hony.
Podle statistik Policie ČR vloni došlo k 15 928 srážkám se zvěří. Pojišťovna Generali si od loňska vede ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu statistiky srážek a sestavuje index nazvaný Srna, díky kterému vychází najevo, že pod kola aut skáčou nejčastěji srnky nebo jeleni, a to v 80 %.
"V období od dubna do října jsou nejčastější srážky se srnčí zvěří. Souvisí to s teritorialitou této zvěře, která od dubna do srpna obývá poměrně malé úseky a nikam se z nich nevzdaluje. Pokud právě jejich územím vede nějaká silniční komunikace, srážka na sebe nenechá dlouho čekat," uvádí se v tiskové zprávě pojišťovny.
V období od dubna do září letošního roku se zatím podle indexu Srna stalo 7238 nehod zapříčiněných srážkou se zvířaty, vloni to bylo zhruba o 600 méně. Index odhalil, že jarní karanténní opatření se projevila ve snížení počtu srážek se zvěří.
"Snížení počtu srážek se zvěří je naprosto jednoznačně způsobeno nižší intenzitou dopravy danou opatřeními proti covidu-19," potvrzuje Miloš Fischer z Českomoravské myslivecké jednoty.
Nejvíce se bouralo ve Středočeském kraji, problémem je ale i samotná Praha. Zatímco podle indexu Srna dojde v průměru na každých 6,2 kilometru českých silnic ke střetu se zvěří, v Praze je to na každých dvou kilometrech silnice.
Při přepočtu nehod na délku silniční sítě je ale riziko největší ve Zlínském kraji. Škoda na zdraví a životě na jeden kilometr silnic je nejvyšší naopak v Praze.
Zvířata se začala chovat jinak
Generali pojišťovna na základě dat a informací odborníků tvrdí, že zvěř se letos také chovala jinak. Donutili ji k tomu lidé, kteří místo na zahraniční dovolené častěji vyráželi na výlety do přírody. "Zvěř je velmi silně rušena a svoji aktivitu přesunuje více do nočních hodin. Zároveň ale před turisty uniká i přes komunikace a kvůli tomu dochází ke srážkám během celého dne, tedy mimo tradiční hodiny po západu a před východem slunce," doplňuje Miloš Fischer.
Pět bodů pro srážku se zvěří
1. Srny ani kanci neplatí povinné ručení, z něhož by uhradili škodu na vašem autě. Pokud nemáte vozidlo pojištěné havarijně, ujistěte se o přesných podmínkách připojištění pro případ srážky se zvěří.
2. Aktivita zvířat je vysoká kolem západu a východu slunce. Srážka tedy nehrozí jen za tmy, ale už za lehkého šera. Myslete na to, že v lese je šero dřív než na polích a loukách.
3. Nesnažte se za každou cenu srážce vyhnout. Čas na promyšlenou reakci je příliš krátký, hekticky započatý manévr nemusí proběhnout podle vašich představ a často končí mnohem hůř - převrácením do příkopu nebo nárazem do stromu.
4. Když se srně vyhnete a vozidlo kvůli tomu poškodíte jinak, z připojištění pro srážku se zvěří nedostanete ani korunu.
5. Na místo nehody vždy zavolejte Policii ČR. Jen ta může kontaktovat příslušnou lesní zprávu, aby se postarala o zraněné zvíře. Například ukončila jeho trápení, pokud přežilo. Policejní záznam také může být podmínkou pro plnění pojišťovny.
Opravy jsou rok od roku dražší
Podle dat Generali České pojišťovny průměrná výše škody, kterou taková nehoda na vozidle napáchá, přesahuje 42 000 korun. "V posledních letech stoupá výše pojišťovnou vyplacené částky po srážkách se zvěří. Za rok 2019 Generali Česká pojišťovna vyplatila motoristům na škodách způsobených střetem se zvířetem přes 430 milionů korun. To je oproti roku 2014 o 250 % více. Počet pojistných událostí se rovněž oproti roku 2014 zvýšil o 170 %," upozorňuje Patrik Nauš z Generali České pojišťovny. Podle něj jsou opravy drahé především na vozech SUV.
Srna index také eviduje nejrizikovější místa, kde ke střetům dochází. Suverénně v tomto směru vede úsek v Libereckém kraji u obce Bílý Kostel nad Nisou, velký pozor by si také řidiči měli dát na Ústecku u Litvínova na silnici 133 mezi Janovem a Horním Jiřetínem.
Třetím nejnebezpečnějším místem pro střet se zvěří je dvousetmetrový úsek na silnici 112 ve středních Čechách při výjezdu z Benešova na Vlašim.
Společnost Vindicia upozorňuje i na trochu opomíjenou problematiku srážky se zvěří, která se týká úrazů. Nejde totiž jen o to, že při kontaktu s divočákem vaše auto pravděpodobně čeká nákladná oprava, může dojít i k úrazu řidiče, který se jen zřídka dočká odškodnění.
"Při srážce je řidič považován za viníka a to má dopad na odškodnění zdravotních následků. Zatímco při klasické nehodě dvou aut se posuzuje míra zavinění a pojišťovna kompenzaci za úraz proplácí, u srážek se zvěří se tak neděje," vysvětluje Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia.
"Pokud se při nehodě se zvěří zraníte jako spolujezdec, je vaše situace odlišná. Jste klasickým poškozeným a nárok na kompenzaci vám vzniká. Uhradí ho pojišťovna, a to z povinného ručení viníka," uvádí rozdíl Beck.
Možností, jak se na riziko připravit, je sjednat si připojištění. Výlohy je schopné pokrýt i povinné ručení s připojištěním na střety se zvěří, případně havarijní pojištění, které by mělo pokrýt finanční výdaje na opravu auta.
"Pokud řidič usiluje o odškodnění úrazu, má možnost předem uzavřít úrazovou nebo životní pojistku, která je vhodně nastavena a pokrývá i požadovaná rizika. V takové situaci kryje následky zranění po střetu auta se zvěří jeho vlastní pojištění," uvádí společnost Vindicia.
V podstatě jedinou šancí, jak se domoci odškodnění v případě zranění způsobeného srážkou se zvěří, je dokázat, že v době, kdy k ní došlo, se v okolí konal hon. "Pokud se prokáže, že v čase srážky se zvěří probíhal na místě organizovaný lov a splašenou zvěř pod kola v podstatě poslali myslivci, odškodnění úrazu bude proplaceno z odpovědnosti místního mysliveckého sdružení. Důkazní břemeno ale leží na straně řidiče," říká Beck z Vindicie.
