Před 100 lety se do dopravního chaosu poprvé vložil strážník. Zpočátku je lidé i bili

ČTK ČTK
2. 9. 2019 11:30
Ráno dne 2. září 1919 se v dolní části pražského Václavského náměstí srotil dav zvědavců. Jejich pozornost přitáhl první dopravní strážník, který v neobvyklé helmici a s černým obuškem v ruce dělal nezvyklá gesta. Uděloval tak pokyny vozidlům, tramvajím i chodcům.
Srážka omnibusu s koněspřežkou
Srážka omnibusu s koněspřežkou | Foto: DPP

Počátkem 20. století přerůstala Praha pomalu ve velkoměsto se všemi jeho negativy. Počet obyvatel přesáhl půl milionu a dále prudce vzrůstal, ve městě - metropoli nového státu - rostl i počet úřadů a institucí či průmyslových podniků. To vše spolu s rozvojem automobilismu znamenalo také enormní nárůst dopravní zátěže. A tak se do dosavadního dopravního chaosu, který v Praze panoval, museli vložit strážníci. První z nich začal řídit pražskou dopravu před 100 lety, 2. září 1919.

V ten den se v dolní části pražského Václavského náměstí srotil dav zvědavců. Jejich pozornost přitáhl první dopravní strážník, který v neobvyklé helmici a s černým obuškem v ruce dělal nezvyklá gesta. Uděloval tak pokyny vozidlům, tramvajím i chodcům.

Ač se mu na prsou skvěl štítek s nápisem "dopravní stráž", neměl o autoritu vůbec postaráno. Tehdejší řidiči, vozkové, cyklisté i chodci si zvykli využívat ulice dle vlastního uvážení, mnohdy vládlo právo silnějšího, a tak prosadit pravidla nebylo vůbec snadné. Běžné byly rvačky mezi kočími, zaznamenány jsou i případy napadení dopravního strážníka.

Právě vzhledem k nepříliš vřelému přijetí novinky v dopravě částí Pražanů i návštěvníků byli k dopravní stráži vybíráni zkušení a fyzicky zdatní muži, které čekal nelehký úkol - vychovat účastníky dopravy k dodržování nově zavedených dopravních předpisů.

Dopravu řídili z počátku na křižovatkách na Můstku, Národní třídě, u Masarykova nádraží a u Anděla, později na desítkách dalších míst. Aby byl zajištěn dozor i na ostatních ulicích, byl zřízen také cyklistický oddíl strážníků. A chůzi chodců i čistotu ulic sledoval oddíl neuniformované stráže.

Dopravní strážníci uprostřed křižovatky se pak stali jedním ze symbolů města. Postupně je však začaly nahrazovat semafory, první z nich se v Praze objevil v roce 1927 na křižovatce Hybernské, Dlážděné a Havlíčkovy ulice. I ten však musel řídit strážník. První světelný semafor bez obsluhy byl instalován v Praze uprostřed Václavského náměstí mezi ulicí Vodičkovou a Jindřišskou v lednu 1930. Nyní dopravní policisté řídí dopravu pouze výjimečně, například v případě poruchy semaforů či nehody.

První silniční zákony v českých zemích pocházejí z konce 18. století, kdy začaly vznikat základy silniční sítě. Jedním z prvních a zásadních byl takzvaný Tereziánský patent z roku 1778, který vešel v platnost za vlády Marie Terezie a upravoval pravomoci silničního personálu starajícího se o údržbu silnic.

V roce 1875 se vydala vyhláška o jízdě silničními parostroji. Navazující místodržitelské nařízení z roku 1900 určovalo požadavky na vozidla a jejich označení, jednoduchá pravidla bezpečného řízení a jízdy. Rychlost jízdy v uzavřené obci například nesměla být větší než rychlost koně v klusu.

Poté, co se v roce 1893 objevil v českých zemích první automobil, získal jeho majitel Theodor von Liebieg permanentní povolení k jízdě na veřejných komunikacích - první řidičské oprávnění v českých zemích. Postupně vznikaly i první silniční předpisy. V roce 1908 byl přijat zákon o povinném ručení a v roce 1910 vyšlo v říšském zákoníku "Nařízení, jímž se vydávají bezpečnostní ustanovení policejní pro jízdu jízdních 'silostrojů' (automobilů, motorových vlaků a motorových kol)". To bylo novelizováno v roce 1918, kdy byla například zavedena povinnost před každou křižovatkou troubit.

Nezbytnost sjednotit pravidla silničního provozu na mezinárodní úrovni znamenala v roce 1909 přijetí Mezinárodní smlouvy o jízdě automobily, která se týkala i tehdejšího Rakouska-Uherska. Smlouva zavedla mj. první dopravní značky, tehdy nazvané výstražné tabulky.

Pro celé území Československé republiky byla pravidla silničního provozu upravena v roce 1935 zákonem o jízdě motorovými vozidly a prováděcím vládním nařízením. Další změny přinesl rok 1951, kdy byl vyhláškou zaveden systém sankcí za hrubé přestupky. Další změny se týkaly například různých úprav povolené rychlosti či, v souvislosti s otevřením prvního dálničního úseku v roce 1971, jízdy po dálnici a silnici pro motorová vozidla.

Významnou změnu zavedla vyhláška z roku 1997, která snížila rychlost v obci na 50 km/h a rychlost na dálnici zvýšila ze 110 km/h na 130 km/h. Od července 2006 byl v ČR zaveden bodový systém postihující řidiče, kteří páchají přestupky nebo trestné činy.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Běloruská KGB zastřelila opozičníka, při zátahu zemřel také jeden z agentů

Běloruská tajná služba KGB při zátahu v bytovém domě v Minsku zastřelila muže. Po smrti je i jeden z příslušníků, informovala v úterý na svých stránkách služba. Podle agentury Belta byl zastřelený muž spojen s opozicí.

KGB označila zabitého muže za teroristu. Tímto jazykem úřady v minulosti opakovaně popisovaly demonstranty či osoby vyjadřující odpor vůči režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Opoziční server Naša Niva uvedl, že člena běloruské KGB zastřelil a následně sám přišel o život 32letý programátor Andrej Zelcer, který pracoval pro americkou IT firmu.

Loni v létě vypukly v Bělorusku rozsáhlé demonstrace proti oficiálnímu vyhlášení Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Opozice je přesvědčena, že hlasování provázely podvody a že skutečnou vítězkou byla opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Lukašenko postupně protesty tvrdě potlačil a vězněním svých odpůrců se snaží v zemi umlčet veškerý nesouhlas.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Pákistánská armáda zabila deset ozbrojenců, údajně plánovali teroristické útoky

Pákistánské ozbrojené složky zabily v přestřelce na severozápadě země deset ozbrojenců, včetně čtyř velitelů, a zabavily také mnoho zbraní. Podle armády patřili bojovníci ke skupině, která stála za nedávnými útoky na civilisty a plánovala další údery. V úterý o tom informovala agentura AP.

Armáda zasahovala v oblasti Jižního Vazíristánu v provincii Chajbar Pachtunchvá, která byla až donedávna baštou hnutí Tehríke Tálibán (TTP). To je pákistánskou odnoží islamistického afghánského hnutí. Armáda ale neposkytla o operaci žádné podrobnosti ani informace o příslušnosti zabitých ozbrojenců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy