Odlehčování aut je naprosto klíčové při vývoji nových automobilů. Díky lehčím materiálům se snižuje spotřeba a také emise vypouštěné z výfuků.
Automobiloví výrobci se proto dlouhodobě snaží vymyslet, jak ještě více snížit hmotnost a současně zajistit maximální bezpečnost aut a neslevit z komfortu, který zákazníci požadují. Příplatková výbava totiž hmotnost aut zase zvyšuje.
Jednou z možností, jak snížit váhu vozu, je použít menší a lehčí motor (příkladem může být 1.0 TSI, který nahradil 1.2 TSI u modelů Škoda), nebo také odlehčit karoserii. Proto se více používá například vysokopevnostní ocel s různými přísadami, anebo také hliník nebo karbon. Ty se však řadí mezi dražší materiály zvyšující výrobní cenu auta.
Některé dodavatele autodílů v Japonsku napadlo nahradit ocel něčím nejméně pravděpodobným - celulózou. Japonští výzkumníci a výrobci automobilových komponentů tvrdí, že materiál vyrobený z celulózy váží jen pětinu toho, co ocel, a přitom dokáže být pětkrát silnější.
Nanovlákna z celulózy by se v příštích desetiletích mohla stát skutečnou alternativou k oceli, ačkoli čelí konkurenci materiálů na bázi karbonových vláken. Čeká je ovšem ještě dlouhá cesta, než budou moci být komerčně využitelná.
Největším problémem nových materiálů je totiž jejich cena. Ta bývá na počátku vývoje enormně vysoká. "Než budeme moci využívat lehčí materiály v masové výrobě aut, musíme ještě vyřešit vysoké výrobní náklady," nechal se slyšet Masanori Matsushiro, projektový manažer, který dohlíží na konstrukci karosérií ve společnosti Toyota Motor Corp.
Celulóza je základním stavebním kamenem rostlinných buněk, který jim dodává pevnost. Dodavatelé autodílů jako např. společnost Denso Corp, největší dodavatel společnosti Toyota, pracuje s plasty obsahujícími nanovlákna celulózy. Ta vznikají rozbitím vláken celulózy na setiny mikronu (tisícina milimetru).
Nanovlákna celulózy jsou používána v celé řadě výrobků od inkoustu po průhledné displeje, ale jejich potenciální využití v automobilech umožnila až "Kjótská technologie", pomocí níž jsou chemicky ošetřená dřevní vlákna zapracovávána do plastů a současně rozbíjena do nanovláken, což oproti jiným technologiím sráží náklady výroby zhruba na pětinu.
"Toto je technologie s nejnižšími náklady a nejvyšším výkonem, a proto se zaměřujeme na její využití u součástek pro automobilový a letecký průmysl," uvedl v rozhovoru pro agenturu Reuters Hiroaki Yano, profesor z Kjótské univerzity, který je vedoucím výzkumu.
Univerzita ve spolupráci s dodavateli automobilových dílů v současné době vyvíjí prototyp vozu s využitím dílů na bázi celulózových nanovláken, který bude dokončen v roce 2020.
I když se nezdá pravděpodobné, že se v nejbližší době masově rozšíří využití nanovláken celulózy v automobilovém průmyslu, ukazuje to nové možnosti v dalším snižování hmotnosti aut. Až doposud se zdálo, že odlehčování karoserie už dosáhlo hranice, za kterou už se inovátoři nedostanou.
