Hybridní Tatra o 60 let předběhla Toyotu Prius. Co je převratné na Slovenské strele?

Hybridní Tatra o 60 let předběhla Toyotu Prius. Co je převratné na Slovenské strele?
Slovenská strela byla prvním československým pozemním dopravním prostředkem, jehož tvary prošly zkouškami v aerodynamickém tunelu. Tehdejší řečí "ve vzduchovém kanálu".
Oblá příď byla dobově typickým řešením pro hladké obtékání vzduchu. Mohutný plastický státní znak připravil sochař Jan Nušl.
Vzhled exteriéru i kabiny zpracoval architekt Vladimír Grégr.
Interiér nabízel veškerý komfort na čtyřhodinovou cestu.
Foto: Tatra Trucks
Martin Frei Martin Frei
15. 5. 2021 7:04
Do muzea Tatry v Kopřivnici se ve čtvrtek vrátil dlouho očekávaný unikát, železniční expres Slovenská strela. Od roku 1936 na lince z Bratislavy vozil cestující rychlostí 130 km/h a díky hybridnímu pohonu to zvládal mimořádně efektivně. Patří ke špičkovým strojům meziválečného Československa a teď po tříleté renovaci získal důstojnou prezentaci v nově vybudovaném pavilonu.

Mnoho z nás si Slovenskou strelu pamatuje jako nepřístupný, zašlý a rezavějící vagon stojící pod provizorním přístřeškem před vchodem do muzea. Jen těžko si mohla získat pozornost lidí, kteří její příběh už předem neznali. Zasvěcení fanoušci zase mohli jen snít o úrovni, na jaké se podobně významné památky vystavují v zahraničí.

Tatrovácký klenot trávil čas pod přístřeškem už od roku 1966, kdy ho státní dráhy předaly Kopřivnici v dosti "zužitkovaném" stavu. Komunistický režim pohrdající dědictvím první republiky mu moc úcty nedopřál, v nových poměrech ale peníze na udržování veteránů těžko hledala i automobilka, která měla svých potíží dost.

Nyní je tento dluh našim předkům konečně splacen a nutno říci, že to nebyla splátka laciná. Tříletá renovace a výstavba nového pavilonu muzejního depozitáře přišla dohromady na 118 milionů korun. Z toho téměř osmdesát milionů přišlo z evropských fondů. Dalších bezmála čtyřicet milionů už odráží znovu nalezenou prosperitu firmy Tatra Trucks, která současně dokončuje i muzeum nákladních aut.

Příběh Slovenské strely je typický pro třicátá léta, kdy ve vyspělé Evropě stoupaly nároky na rychlé spojení mezi velkými městy. Příkladem byla německá motorová jednotka Létající Hamburčan, která od roku 1933 zajišťovala spojení z Hamburku do Berlína průměrnou rychlostí 127 km/h.

Slovenská strela začala vozit cestující na lince z Bratislavy do Prahy se zastávkou v Brně v červenci 1936. Kde to koleje dovolovaly, uháněla cestovní rychlosti 130 km/h. Necelých 400 kilometrů ujela za čtyři hodiny a osmnáct minut, tedy průměrem přes 90 km/h. Čistý jízdní čas byl o 30 minut kratší než u parního rychlíku. Ten navíc zastavoval ještě v Břeclavi a Chocni, takže reálně "Strela" přijela do Prahy o půl druhé hodiny dřív.

Říkalo se, že jízdní řád byl postavený tak, aby slovenští poslanci mohli ráno přijet na jednání parlamentu, které začínalo o desáté. Cestujícím byl k dispozici veškerý komfort té doby včetně stevarda a teplé kuchyně. Však také lístek stál rovných sto korun. Proti tehdejšímu průměrnému platu 750 Kčs to bylo jako dnes čtyři a půl tisíce.

Jak bylo tehdy zvykem, dostala špičková technika také esteticky hodnotný kabát. Vývoj řídil šéfkonstruktér Hans Ledwinka, známý svou prací na aerodynamických osobních modelech Tatry. Vzhled vozu, barvu i pojetí interiéru navrhl architekt Vladimír Grégr, velký plastický znak republiky na přídi akademický sochař Jan Nušl.

Čím Slovenská strela všem tehdejším rychlovlakům se spalovacím motorem ujížděla, bylo kombinované elektromechanické uspořádání pohonu. Pístový motor má totiž omezené rozpětí pracovních otáček, takže by buď musel postupně řadit několik převodů jako osobní auto, což v té době nešlo vyřešit dost pohodlně, nebo pohánět pouze dynamo, které by trvale napájelo elektrické motory u kol.

Tento systém se v té době používal nejčastěji a dodnes ho najdeme v diesel-elektrických lokomotivách. Jeho nevýhodou ovšem je, že spalovací ani elektrický nepracují se 100% účinností, a když je necháme zařazené v tandemu, tak se ztráty celou cestu sčítají.

Tuto nectnost geniálně obešel konstruktér a vynálezce ze Vsetína, "moravský Edison" Josef Sousedík. Navrhl pro Tatru kombinovaný pohon, který přenášel energii elektricky jen 80 km/h, takže se rozjížděl rychle, plynule a bez rázů. Při rychlostech vyšších přecházel na přímý mechanický záběr. Až 18 % ztrát v elektrickém okruhu odpadlo a úměrně tomu klesla spotřeba paliva.

Podobné finty ke spojení benzinu s elektřinou a využití maximální účinnosti obou motorů dnes používají hybridní auta. První z nich, Toyota Prius, přišlo na svět víc než šedesát let po Slovenské strele.

Z dobových srovnání vyplývalo, že její provoz na osobu a kilometr vycházel na méně než polovinu nákladů parního vlaku, ale byl i podstatně levnější než u ostatních motorových jednotek své doby.

Vůbec nejúčinnější by samozřejmě bylo trať do Bratislavy elektrifikovat. Do toho se ale celá Evropa ve velkém pustila až po válce a trať z Prahy přes Českou Třebovou do Brna byla plně elektrifikována dokonce až v 90. letech.

Svobodné Československo si radovánek se Slovenskou strelou užilo jen krátce. Ani ne po třech letech je přerušil protektorát a válka. Po ní se už vývoj vydal k lidovější, levnější a také masovější dopravě.

Pak se ukázala nevýhoda Slovenské strely - kapacita 72 míst byla nízká a vůz nebyl připraven na spojování do tandemu či delších souprav. To mimochodem potvrzuje absence plnohodnotných teleskopických nárazníků, přispívající k eleganci a čistotě designu.

Tatra v roce 1936 vyrobila dva vozy, které se za běžného provozu střídaly. Po válce krátkou dobu sloužily na tratích do Ostravy nebo Karlových Varů a začátkem padesátých let byly zařazeny do železniční "vládní letky" k dopravě státních návštěv. První z vozů v roce 1960 vyhořel a musel být sešrotován, právě zrenovovaný s číslem 002 je tedy jediný svého druhu.

Slavnostní příjezd do nového pavilonu depozitáře se shodou okolností odehrál v týdnu, kdy se muzea a výstavy znovu otevírají. Zatím je možné si vůz prohlédnout zpoza skla zvenčí, po uvolnění všech hygienických opatření se počítá i s možností nahlédnout dovnitř a také se zážitkovými jízdami.

Expozice v Kopřivnici má tři části. Historická osobní auta najdeme v Technickém muzeu Kopřivnice, spravovaném obecně prospěšnou společností. Pavilon se Slovenskou strelou patří do muzea Tatra Trucks. Jeho hlavní částí bude právě dokončovaná výstava nákladních vozů, která se otevře na podzim.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Slavná sopranistka tvrdí, že s ní francouzská policie jednala jako se zločincem

Jihoafrická sopranistka Pretty Yende tvrdí, že s ní francouzští policisté při kontrole na letišti Charlese de Gaulla v Paříži zacházeli jako se zločincem. "Svlékli mě a prohledali, jako bych byla zločinec, a umístili mě do cely," tvrdí zpěvačka.

Ta podle policistů přicestovala v pondělí z Milána na jihoafrický pas, v němž neměla vízum. "Nebyl tam ani v jedné chvíli žádný incident," tvrdí policejní zdroj a popírá, že by se sopranistka kvůli letištní kontrole musela svléknout. Z místnosti, kde čekala na vyřízení případu, vyšla po hodině a půl s vízem, které jí povolovalo vstup na francouzské území, a barva její kůže nehrála žádnou roli, řekl zdroj z letiště agentuře AFP. "Pro lidi, jako jsem já, je policejní násilí skutečné," tvrdí naopak pěvkyně. Do Francie přiletěla proto, že zpívá Belliniho operu Náměsíčná v Théâtre des Champs-Élysées.

Zdroj: ČTK/AFP
před 25 minutami

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce trati za 2,6 miliardy Kč

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce železniční trati, díky níž tudy vlaky budou moci projíždět až stošedesátikilometrovou rychlostí. Zrychlí se tak cestování mezi Prahou a Plzní. Součástí akce byla i obnova berounského nádraží a stanice Králův Dvůr a modernizace zabezpečovacího zařízení. Náklady jsou přes 2,6 miliardy bez DPH, tři čtvrtiny pokryla dotace z Evropské unie.

Podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody se zlepšil komfort pro cestující a vznikl i bezbariérový přístup na nástupiště v Berouně i Králově Dvoře. "Zvýšila se traťová rychlost na 160 kilometrů v hodině a zkrátily se jízdní doby. Myslím si, že se už skutečně jedná o koridorovou trať se vším všudy," řekl Svoboda při dnešním slavnostním ukončení prací. Poukázal na to, že nyní je hotová rekonstrukce celého třetího koridoru z Berouna až do Chebu, včetně průjezdu plzeňským uzlem.

Práce na 5,7 kilometru dlouhém úseku mezi Berounem a Královým Dvorem začaly v roce 2016. V první etapě stavbaři opravili osobní nádraží v Berouně. Součástí byla obnova kolejiště, vznikl nový podchod, nástupiště a přístřešky. Přístup na nástupiště pro handicapované zajišťují výtahy. Železniční stanice byla také vybavena informačním systémem pro slabozraké a nevidomé. Dělníci vyměnili technologická zařízení a obnovili kolejiště na seřaďovacím nádraží.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Průměrný obrat regionálních obchodních center loni klesl o 25,5 procenta

Průměrný roční obrat regionálních obchodních center (OC), vyjma Prahy, loni po šesti letech růstu podle analýzy společnosti CBRE meziročně klesl o 25,5 procenta. Nejvíce byly v centrech zasažené gastronomické provozy, u kterých propad proti roku 2019 činil 36 procent. Návštěvnost regionálních OC se v uplynulém roce meziročně snížila o 29 procent, lidé ale v centrech více utráceli. Hodnota průměrného nákupního koše vzrostla o 5,7 procenta na 233 korun za jednu návštěvu. Vyplývá to z analýzy Shopping Centre Index, kterou letos podeváté připravila společnost CBRE.

Gastronomie byla v nákupních centrech podle CBRE nejdynamičtějším odvětvím posledních tří let, jež v minulosti zaznamenávalo dvouciferný růst. Prostor pro stravovací provozy se v centrech rozšiřoval. Podle vedoucího maloobchodního sektoru a oddělení správy OC v CBRE Tomáše Míčka byla gastronomie v minulém roce v důsledku protiepidemických opatření uzavřená zhruba 130 dní.

"Vloni sehrál rozhodující roli podíl, jaký měly na celkové ploše obchodních center ty obchody a služby, které mohly být i přes vládní omezení v provozu. Právě tito nájemci nakonec ovlivňovali celkovou návštěvnost centra i jeho ekonomické výsledky," řekl Míček.

Móda, která je na nákupní ploše typického regionálního centra (bez započítání Prahy) zastoupená nejvíce, když zaujímá 37 procent plochy, loni zaznamenala propad obratu o 34 procent, hned za ní byly doplňky s poklesem zhruba 32 procent. U těchto kategorií podle CBRE sehrála roli sezonnost. Prodejci kvůli zásobám neprodaných kolekcí neměli dostatek peněz na nákup nového zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy