Aby auto majiteli déle vydrželo, nechávají si ho motoristé ošetřit proti korozi. Ideálně hned poté, co si ho jako nové koupí. Nastříkat podvozky antikorozní ochranou a ošetřit dutiny speciálním voskem jde i u starších aut, kde už se koroze bohužel rozběhla. Ochranné materiály postup rzi alespoň zbrzdí.
Bude taková ochrana ale dávat smysl i u elektromobilů, které mají podvozky obvykle kompletně zakrytované, protože v podlahách jsou vyskládané baterie v akumulátorech? Martin Špaček z firmy Auto-color, která je tuzemským dovozcem antikorozních materiálů Dinitrol, tvrdí, že ano.
Například v Norsku, kde už prodeje elektromobilů dnes tvoří čtyři pětiny trhu, si majitelé podvozky a dutiny u bateriových vozidel ošetřit nechávají. Proto, že i dle zkušeností majitelů vozidel Tesla jsou jejich vozy náchylnější ke korozi.
Dodatečnou antikorozní ochranu si motoristé v Česku nechávají aplikovat na auta relativně běžně. Ale co u elektromobilů, má to smysl?
Samozřejmě že má. I když jsou podvozky bateriových aut zakrytované, pořád je zespodu mnoho komponent, kam se voda, sůl a nečistoty dostanou. Nehledě na to, že zakrytování bývá vyrobené z materiálů ze směsi hliníku. A hliník koroduje stejně jako ocel. Na hliníkových dílech se vytváří drobná oxidická vrstva světlého prášku.
A pořád tu jsou komponenty jako zavěšení kol, ramena a další podvozkové díly, které stojí za to proti korozi ochránit, bez ohledu na druh pohonu. Navíc tyto materiály mají vliv i na snížení hlučnosti v interiéru, což může být u elektromobilů znát, jsou obecně tišší díky absenci motoru.
Jakou máte s aplikací nástřiků u elektromobilů zkušenost?
V Česku samozřejmě relativně malou, což vychází z toho, že elektromobilů se tu zatím moc neprodává. Ale pozorujeme, že například s hybridy lidé jezdí daleko častěji než dřív. Od kolegů v severských zemích ale víme, že s elektromobily majitelé jezdí zcela běžně.
Majitelé Tesel v Norsku či Švédsku zjistili, že jim podvozky relativně rychle korodovaly, a tak se nástřik rozhodně vyplatí. V severských zemích si antikorozní ochranu nechává aplikovat většina motoristů, kteří si nové auto koupí, ať už jde o spalovací auto, nebo elektromobil. Přírodní podmínky jsou tam náročnější než tady, kvůli sněhu, vodě, nečistotám, kamínkům. Jde hlavně o Švédsko, ale třeba i Dánsko a další.
Používá se v případě elektrických aut stejný materiál jako na konvenční vozy?
Ne, ten klasický těžký černý, tedy na bázi vosku a bitumenu, nedoporučujeme na kryty baterií a elektrorozvodu. Vhodnější je průhledný materiál, který je určený na motorové prostory. Je netečný vůči elektrickým rozvodům. Přece jen, aby ničemu neškodil, když se používá na kryt baterie a kabeláž.
Je technika nástřiku u elektrických aut jiná než u konvenčních se spalovacími motory?
Ano i ne. Velké tlusté elektrické kabely se zamaskují, není potřeba je stříkat. Ale jinak je to dost podobné. Všímáme si, že vozy obecně jsou čím dál složitější, bez ohledu na pohon. Firma Dinol proto spolupracuje přímo s výrobci automobilů a vytváří schémata na každý nový automobil, proč a kde přesně ho ošetřovat, jak postupovat, kde jsou, lidově řečeno, ty nejvhodnější otvory, tedy dutiny, kudy materiály na inkriminovaná kritická místa dostat.
Naše specializované centrum rozebírá a zkoumá nové automobily. Každý měsíc takto vznikne zhruba pět nových schémat, které mohou firmy, jež nástřiky provádějí, využívat jako návod. Moderní vozy jsou velmi přetechnizované, všude mají různá čidla a choulostivé komponenty. Je tedy žádoucí, aby se při nástřiku nic nepoškodilo a zároveň aby byl co nejúčinnější.
Tato schémata rozdáváte firmám, které se nástřikům podvozků věnují?
Zatím aplikační schémata nemáme v nabídce, jelikož je to finančně náročné a český trh není tak veliký, abychom tuto službu mohli poskytovat. Je ale o ně velký zájem v zahraničí, tam, kde fungují velká specializovaná centra na nástřiky podvozku. Třeba taková, kde jsou schopni odbavit klidně i deset aut denně.
V Česku se jen na antikorozní ochranu zatím specializuje pouze několik firem, asi největší a s nejdelší zkušeností je Autoklempířství Vladimíra Trendla v Mratíně u Prahy, další větší je CanoCar v Brně, ale zájem se zvyšuje a rostou pomalu i další v ostatních regionech.
Pojďme od elektrických aut ke korozi obecně. Dokázal byste vyjmenovat, která auta reznou víc než jiná?
Nechci žádné výrobce hanit. Ale je pravda, že před lety určité problémy měla například Mazda, dnes jsou ale jejich vozy z výroby dobře ošetřené. Také Dacie na tom nebyly moc dobře, i když se situace zlepšila. Obecně na tom vždy byly o něco hůř korejské a japonské vozy. Mohu říci, že základní ochranu mívají poměrně obstojnou vozy koncernu Volkswagen.
Nástřik bych ale doporučil každému, kdo si nechá přivézt jakýkoli model z USA a také jakékoli off-roady, jejichž rámy a podvozkové díly korodují skutečně velmi rychle, jak z podstaty, tak i způsobem používání těchto vozidel v terénu. Takový americký pick-up či off-road bych jako majitel nechal "nastříkat" co nejdřív. A platí to také pro dodávky.
Dá se alespoň vysledovat, kdy začínají nová auta reznout, tedy za jak dlouho z výroby už mohou být napadena korozí?
Korozi můžete vysledovat už dva měsíce od výroby nového. Čím dříve se auto ošetří, tím pro něj lépe.
O kolik let ale vydrží auto déle, pokud má dodatečnou antikorozní ochranu?
To záleží samozřejmě na tom, jak se používá a v jakých podmínkách. Ale určitě bych garantoval prodloužení životnosti v řádu let. Bonus je i bezpečnost a zvýšení hodnoty majetku, když ho máte ošetřené a po pěti letech vypadá zkrátka lépe než jiné neošetřené. Pokud bereme v potaz pořizovací cenu auta a cenu za ošetření, která se pohybuje okolo 15 až 25 tisíc, jsou to dobře investované peníze.
Automobilky dříve aplikovaly tyto nástřiky samy, už v továrně po kompletaci vozu. To se už dnes neděje?
Z našich zkušeností vidíme, že jsou obrovské rozdíly v ochraně nových aut, nechci ale nikoho hanit. Výrobci šetří a toto je práce navíc. Mají ale vytipovaná kritická místa, která nadále ošetřují, obvykle jde o víko kufru nebo vnitřky sloupků. Možná si pamatujete, jak z pátých dveří faceliftované Škody Felicia či Fabia v létě vytékal vosk. Ochranu Škodovka přidala po špatných zkušenostech, kdy víko kufru korodovalo opravdu výrazně.
Je vůbec možné si antikorozní přípravky aplikovat doma svépomocí?
Základem všeho je umět auto na aplikaci dokonale připravit. Doma na rampě nebo na heveru to nikdy neuděláte kvalitně. Ke kvalitnímu nástřiku je třeba použít systém AIRLESS. To znamená, že aplikátorem nejde ven vzduch, ale hmotné kapky pod vysokým tlakem. Lidé si často myslí, že ušetří, když si koupí sprej s antikorozním nástřikem, ale profesionál auto ošetří opravdu pečlivě a důkladně, proto doporučujeme specializovaná centra.
Dinol je původně švédská firma, která vznikla na konci 40. let, konkrétně v roce 1947. Původně vyráběla konzervační materiály pro chirurgické nástroje, pak se časem přeorientovala na výrobky pro automobily a je průkopníkem v antikorozní ochraně vozidel.
Naši dědečkové si své žigulíky a škodovky natírali často sami…
Ano, za minulého režimu si majitelé aut natírali podvozky olejem nebo "zapatlali" gumoasfaltem, když nesehnali speciální materiály k tomu určené, které se na Západě prodávaly běžně. Po revoluci s přílivem modernějších vozů ze Západu si lidé začali myslet, že ochranné nástřiky už nejsou potřeba.
Teď se ukazuje, že má zase smysl do ochrany opět investovat. Nejen proto, že tovární ochrana není mnohdy tak pečlivá, ale i proto, že si lidé své vozy nechávají déle a chtějí, aby jim vydržely.
Spousta lidí si koupí auto až z druhé ruky. Když se ukáže, že koroze už postoupila, má vůbec cenu takový nástřik aplikovat?
Pokud se to udělá fakt poctivě, ideálně dvouvrstvým systémem ošetření, koroze se zpomalí. Na postižené místo se musí aplikovat inhibitor, tedy zpomalovač rzi, který místo zpenetruje. Tento přípravek se vpije do rzi jako houba a zamezí přístup kyslíku. Vše ale nejdřív musí vidět odborník a posoudit, zda už koroze není rozlezlá na nosné části. A když to řeknu s nadsázkou, u 25 staré Felicie, jejíž zůstatková hodnota je nižší než cena nástřiku, aplikace asi moc smysl nemá.
