Česká ekonomika se loni propadla nejvíce v novodobé historii, podle dat českých statistiků klesla o 5,6 procenta. Pořád je na tom ale lépe než Evropská unie jako celek. Ta zaznamenala pokles o 6,4 procenta - tedy nejvýraznější od roku 1995, kdy evropský statistický úřad Eurostat začal tato data sledovat.
V zemích eurozóny pak hospodářství oslabilo o 6,8 procenta. S největším meziročním propadem se potýká Španělsko, Itálie nebo Francie.
V Asii je situace poněkud odlišná. Čína je jednou z mála zemí světa, které loni navzdory pandemii covidu-19 pokračovaly v růstu. Oficiální data ukazují, že její ekonomika vzrostla o 2,3 procenta a Mezinárodní měnový fond předpovídá, že v letošním roce může zrychlit růst dokonce na 8,1 procenta.
Vývoj čínského HDP od roku 2016
"V Číně se přísnost v boji s covidem vyplácí. Naproti tomu Evropa se potýká s přetrvávajícím výskytem nemoci, což se promítá do pomalejšího návratu ekonomické aktivity na předcovidové úrovně," připomíná analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Špatně si zatím nevedou ani ekonomiky v čínském okolí. Stabilní dodavatelské prostředí Číny totiž umožňuje profitovat i jim.
Japonská ekonomika za celý rok klesla o 4,8 procenta, což byl druhý nejvyšší pokles od roku 1955, odkdy se tento údaj sleduje, a také první pokles od finanční krize v roce 2009. Ovšem v posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) překvapil meziročním růstem o 12,7 procenta. Tempo růstu třetí největší ekonomiky světa sice zpomalilo z 22,7 procenta ve třetím čtvrtletí, překonalo ale očekávání analytiků.
Vývoj japonské ekonomiky v posledních měsících
Vládní omezení, která mají za cíl zpomalit šíření viru v Japonsku, mohou podle analytiků ještě způsobit, že v prvním čtvrtletí ekonomika znovu klesne, a to hlavně kvůli slabé spotřebě domácností. To například pro sever Business Standard potvrzuje hlavní ekonom společnosti SMBC Nikko Securities Juniči Makino. Postupný návrat do normálu lze nicméně podle něj očekávat pravděpodobně již za měsíc.
"Vedle čínské ekonomiky, která se rychle zotavila po tvrdých opatřeních, bude tento trend následovat také v Japonsku a Jižní Koreji. V těchto zemích totiž ekonomiky fungují bez podobných omezení, která se v současné době vyskytují napříč Evropou," domnívá se Karel Kučera, partner poradenské společnosti Moore Czech Republic. "Čínské, japonské a jihokorejské firmy díky tomu získávají v globálním měřítku výraznou ekonomickou výhodu," dodává.
Japonsko sice nastavilo kvůli pandemii některá opatření, zatím ale nemuselo nařídit lockdown, jaký známe právě ze Západu.
Disciplinovanější Asijci
Analytici oslovení on-line deníkem Aktuálně.cz se přitom shodují, že za rychlejší zotavení vděčí asijské země hlavně efektivnímu trasování nakažených. "Vyspělejší asijské ekonomiky nezabředly do problémů s covidem tak jako třeba ČR. Proto i důsledky této pandemie jsou výrazně menší," říká ekonom ČSOB Petr Dufek.
"Důvodem je především zkušenost z předchozích nákaz, která se stala nedocenitelnou součástí boje s covidem. Vyplývala z ní i připravenost infrastruktury a postupů při nástupu covidu," popisuje Dufek. "Svoji roli sehrává samozřejmě i výraznější role státu, respektive ochota obyvatelstva přizpůsobit se omezením, vycházet vstříc trasování a podobně," vysvětluje dále.
Podobné stanovisko zastává také ekonom banky ING Rob Carnell. "Asie neumožňovala masové přeshraniční cestování stejným způsobem jako Evropa. Velká část raného šíření po Evropě pocházela od vracejících se lyžařských rekreantů a následného cestování během letní sezony," připomíná.
Carnell zdůrazňuje, že nošení ochrany dýchacích cest bylo v Asii běžnou praxí pro mnoho lidí již dlouho před pandemií, kdy ji lidé nosili například jako prevenci před nachlazením. "Na rozdíl od USA a Evropy to nebylo považováno za urážku lidských práv," dodává Carnell.
Kromě větší disciplinovanosti Asiatů má podle analytika společnosti Citfin Tomáše Volfa na ekonomiku vliv například i to, že se Češi mnohem více obávají ztráty zaměstnání. "Takže nákupy zboží dlouhodobé spotřeby tvoří jen minimální podíl celkové spotřeby. To zákazníci kupují zejména v době ekonomického růstu, tedy v době, kdy převládají dobrá očekávání ohledně budoucích příjmů," dodává Volf s tím, že zatímco u asijských ekonomik je dobře vidět plynulý vývoj směrem vzhůru jak u HDP, tak u maloobchodních tržeb, v Česku se vše podřizuje míře uzavření ekonomiky.
"Japonci a Korejci výrazně více přirozeně fungují na internetu. Nákupy zboží přes internet a zásilkovou službu sice v ČR každý měsíc meziročně již několik let rostou téměř o 20 procent, přesto dávají čeští spotřebitelé přednost kamenným obchodům. Změna chování japonských a korejských spotřebitelů tedy v dnešní době není až tak dramatická," vysvětluje rozdíly Volf.
Kdo se stane jedničkou?
Asijské země začínají podle odborníků postupně rozbíhat své provozy a zásadně navyšovat investice. "Aktuálně investují do rozvoje a inovací, rychle budují a posilují dodavatelské řetězce. Naproti tomu Evropa v tuto chvíli výrazně utlumila svoje investiční aktivity, primárně se chystá investovat do obnovy a udržení," dodává Kučera ze společnosti Moore.
Tento trend se podle něj může odrazit ve výraznějším vychýlení obchodní bilance ve prospěch Asie. Například analytička amerického finančního ústavu Bank of America Global Research Helen Čchiaová se dokonce domnívá, že Čína má šanci do roku 2035 zdvojnásobit velikost své ekonomiky a dostat se tak na pozici největší ekonomiky světa namísto USA.
Na druhou stranu Volf upozorňuje, že ekonomická data vydávaná Čínou jsou dlouhodobě vystavena kritice kvůli podezření z jejich záměrného zkreslování.
"Dopady covidu-19 jsou sice hluboké, ale v celkovém rozložení 'ekonomických sil' západních a asijských zemí se nic nezmění. Čína dál bude sílit kvůli závislosti západních zemí na její levné produkci zboží," domnívá se analytik.
Tamní ekonomiky nemají vyhráno ještě z dalšího důvodu - v budoucnu budou čelit i jiným, prozatím skrytým hrozbám. Problémem je zejména stárnoucí populace. "Asijské země těží z příznivé demografie - tamní populace je mladší než v Evropě či USA. Nicméně, stárnutí populace nastává i zde, což do budoucna představuje jedno z rizik," domnívá se Pfeiler z Cyrrusu.
Další hrozbou je podle něj významná úroveň dluhu v čínském finančním systému. "Snaha držet zadlužení na uzdě se může stát určitou překážkou pro udržení rapidního tempa růstu tamního HDP," dodává ekonom.
V listopadu loňského roku dosahoval čínský dluh zhruba 280 procent čínského HDP, což je o 20 procentních bodů více než o rok dříve, připomněla agentura Reuters.
