Irák, Guinea, Angola. Země silně závislé na těžbě ropy čeká do 20 let finanční kolaps

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
13. 2. 2021 21:10
Posun k takzvané zelené energii do roku 2040 připraví státy, kde se těží ropa a zemní plyn, až o 13 bilionů dolarů (až 277 bilionů korun). Uvádí to zpráva, kterou zveřejnila organizace Carbon Tracker a která si všímá finančních dopadů ekologičtějších způsobů produkce energie. Státní pokladna by v některých zemích mohla přijít minimálně o 40 procent příjmů.
Foto: ČTK

Světové společenství se kvůli vytrvalému růstu průměrných teplot snaží omezit produkci skleníkových plynů, jejichž významným zdrojem jsou fosilní paliva, uvádí BBC.

Nezisková organizace Carbon Tracker zkoumá dopady klimatických změn na finanční trhy. Svou novou zprávu popisuje jako budíček pro těžební země a lidi s rozhodovacími pravomocemi. Upozorňuje například, že své prognózy opírali o předpoklad, že poptávka po ropě se bude až do roku 2040 zvyšovat.

To ale podle analytiků Carbon Tracker zřejmě nebude pravda. Pokud mají státy plnit klimatické cíle, které si samy stanovily, bude se muset spotřeba ropy snižovat. Pravděpodobným výsledkem bude, že ceny ropy budou v příštích letech nižší, než si producenti teď myslí. Zpráva analyzuje, co se stane s příjmy vybraných států, pokud se růst průměrné globální teploty omezí na 1,65 stupně Celsia.

Uvedených 13 bilionů dolarů jako výpadek příjmů zpráva porovnává se situací, kdy by se nic nezměnilo a svět pokračoval v těžbě ropy a zemního plynu jako dosud. Zpráva zahrnuje i země, jejichž ekonomika na fosilních palivech závislá není, jako je Británie, Spojené státy, Indie a Čína. Do značné míry však analyzuje hospodářství zemí, pro které bude výpadek příjmů z prodeje ropy naprosto zásadní. Tento seznam zahrnuje 40 zemí a ve zprávě jsou uvedeny jako "Petrostates", tedy ropné státy.

Závislost na ropě a plynu je markantní v Iráku a Rovníkové Guineji - v obou zemích příjmy z prodeje těchto surovin plní státní pokladnu z více než 80 procent. U dalších sedmi států včetně Saúdské Arábie to je alespoň 60 procent.

Některé státy čelí obrovským ztrátám i na celkových příjmech. U sedmi z nich, včetně Angoly a Ázerbájdžánu, je předpokládaná ztráta minimálně 40 procent. Pro dalších 12, včetně Saúdské Arábie, Nigérie a Alžírska, ztráta dosáhne 20 až 40 procent. Pro některé státy Blízkého východu a severní Afriky budou ale tyto dopady mírnější, protože jejich nižší těžební náklady jim poskytnou konkurenční výhodu a jejich pozice na žebříčku ropných velmocí stoupne.

Obavy vzbuzuje také vývoj v zemích, které nepatří k významným producentům ropy, ale pokračuje v nich rozvoj nalezišť. Týká se to Ghany, Ugandy či Guyany, které tak zřejmě budou konfrontovat ztrátu potenciálních příjmů, jež si naplánovaly na příští léta. Největším ztrátám mezi zeměmi, které už těží i které se na těžbu teprve chystají, přitom čelí mnohdy ty nejchudší státy.

Urgentním úkolem je proto zaměřit se na diverzifikaci, uvádí zpráva, z které cituje BBC. Diverzifikovat je nutné jak příjmy vlád, tak i strukturu ekonomik.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Střelci z FedEx v Indianapolis vloni zabavili brokovnici, pak si koupil dvě pušky

Mladík, který v noci na pátek zabíjel v areálu kurýrní firmy FedEx v americkém Indianapolisu, si dvě poloautomatické pušky použité při útoku pořídil legálně. Brandon Hole tak učinil několik měsíců poté, co mu byla zabavena brokovnice kvůli obavě jeho matky o jeho duševní zdraví, oznámila podle amerických médií policie. Agentura AP v neděli napsala, že ve státě Indiana platí zákon zavedený ve snaze nákupům zbraní za takovýchto okolností zabránit.

Policie popsala zbraně použité při krveprolití ze čtvrteční noci jako "útočné pušky". Hole, kterému bylo 19 let, s nimi v logistickém centru u letiště v Indianapolisu zabil osm lidí. Následně bývalý zaměstnanec firmy FedEx spáchal sebevraždu.

Zbraň mu byla zabavena na základě státního zákona z roku 2005, který umožňuje úřadům odebírat lidem zbraně v případě signálů ohledně jejich možných sklonů k násilí. Město prověřuje, jestli v tomto případě nedošlo k zanedbání ve vymáhání zbraňového zákona. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy