Visegrádská skupina, jejíž založení si minulý týden na dvoudenním summitu v Polsku připomněly také hlavy všech čtyř států, vznikla 15. února 1991 podpisem Deklarace o spolupráci mezi tehdejší Českou a Slovenskou federativní republikou, Polskou republikou a Maďarskou republikou.
"V 90. letech potřebovaly země bývalé RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) mezi sebou rychle obnovit zpřetrhané obchodní vazby, tentokrát už na bázi vzájemné tržní výhodnosti, proto na Visegrád navázala CEFTA, Středoevropská zóna volného obchodu. Tato etapa přirozeně skončila vstupem všech členů V4 do EU. Dnes je hlavním účelem uskupení prosazovat vybrané politické zájmy na půdě EU," komentoval hlavní analytik CapitalPandy Jozo Perič, podle nějž se tak za třicet let význam středoevropského uskupení zásadně proměnil.
Jak ukázalo srovnání makroekonomických ukazatelů zemí V4, které provedla společnost CapitalPanda, všechny ekonomiky Visegrádu se v životní úrovni přiblížily průměru EU, největší skok udělalo Polsko.
Vzájemně se však k sobě země z pohledu ekonomické vyspělosti příliš nepřiblížily. "Česko si v produktu na osobu vztaženém ke kupní síle udrželo postavení jednoznačně nejvyspělejší ekonomiky V4," doplnil Perič k makroekonomickým datům.
Přestože byla na počátku 90. let startovní pozice jednotlivých států poměrně různá a také prvky ekonomické transformace se značně lišily, podle Periče se všem čtyřem státům podařilo za třicet let dorazit do cíle ve srovnatelné kondici.
Připomněl, že pro země byly v uplynulých třiceti letech rozhodující tři události: rozpad RVHP, hospodářská transformace směrem k tržní ekonomice a vstup do EU.
Srovnání makroekonomických ukazatelů zemí visegrádské čtyřky
| Ukazatel | HDP na osobu podle PPS (USD) | HDP na osobu podle PPS (EU=100) | Míra nezaměstnanosti (v %) | Míra inflace (v % za rok) | ||||
|
Země/Rok |
1991 | 2019 | 1995 | 2019 | 1991 | 2020 | 1991 | 2020 |
| Česko | 11664 | 43300 | 77,9 | 92,7 | 4,1 | 3,1 | 56,7 | 3,2 |
| Slovensko | 7163 | 34067 | 48,9 | 70,2 | 11,8 | 7 | 61,2 | 1,6 |
| Maďarsko | 8310 | 34507 | 51,7 | 73,2 | 12,3 | 4,3 | 35 | 2,4 |
| Polsko | 5914 | 34431 | 43,6 | 72,8 | 11,8 | 3,3 | 59,4 | 3,4 |
Zdroj: World Bank, Eurostat, Centrum pro ekonomiku a politiku
Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka je právě ukotvení Česka v EU a také jeho ekonomická spolupráce s Německem pro ČR důležitější než hospodářská spolupráce čtveřice středoevropských států.
"Pokud jde o hospodářskou rovinu, tak země V4 mají především velmi silnou individuální ekonomickou vazbu na Německo, a to jak z pohledu investic, tak i zahraničního obchodu. Ekonomické toky v rámci regionu V4 jsou slabší než mezi jednotlivými zeměmi V4 a Německem. Například podíl obratu zahraničního obchodu se zbožím byl v roce 2020 v případě ČR se zeměmi V4 na necelých dvou třetinách toho co s Německem," uvedl k tomu Novák.
Analytik tak míní, že pro samotný Visegrád je významnější politický než ekonomický rozměr. "Pokud vyjdu z toho, že středoevropské země mají v některých směrech společné zájmy a postoje, tak uskupení v rámci V4 může zajistit snazší prosazení některých cílů v EU a případně být do určité míry protiváhou velkým zemím, jako je Německo či Francie," doplnil.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek taktéž uvedl, že ekonomický význam tří partnerských zemí ve V4 dohromady je pro Česko zhruba dvakrát menší než význam samotného Německa. Význam Visegrádské skupiny vidí v neformální ad hoc spolupráci při prosazování společných zájmů v rámci unijního svazku.
"V řadě případů krátkodobá spojenectví skutečně vznikají, a to nejen v ekonomické oblasti. Podobné neformální společenství, označované jako 'Frugal Four' (seskupení Rakouska, Dánska, Švédska a Nizozemska), tvoří v EU kupříkladu šetřivé země. Pevné formální spojenectví by ale Česku nepřineslo žádný další benefit," myslí si Sobíšek.
