Analýza: Stát selhává u bankrotů firem, přichází o miliardy

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
Aktualizováno 19. 6. 2015 11:52
Výtěžnost insolvenčních řízení v Česku je žalostně nízká, dosahuje v průměru sedmi procent. Nejméně úspěšné jsou státní úřady.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Ludvík Hradilek

- text jsme 19. 6. aktualizovali o vyjádření Finanční správy, která nesouhlasí s tím, že by selhávala u vymáhání daňových nedoplatků

Praha – Bankroty firem nejsou v Česku bolestné jen pro samotné krachující firmy, ale trpí s nimi i jejich dodavatelé, banky a výrazně také stát, respektive daňoví poplatníci. Všichni přicházejí o miliardy korun. Vyplývá to z analýzy společnosti InsolCentrum.

Výtěžnost insolvenčních řízení v Česku je totiž podle analýzy žalostně nízká, dosahuje v průměru sedmi procent, přičemž nejméně úspěšné jsou státní úřady. Finanční správa ale s výsledky analýzy nesouhlasí.

Živnostník vymáhá lépe než stát

Analýza prozkoumala více jak 200 tisíc údajů z ukončených insolvencí za roky 2011 a 2012. Zjistila, že v šesti z deseti insolvenčních řízení nedostanou věřitelé ani korunu. Analýza tak kromě jiného popírá tvrzení Světové banky, podle níž je průměrné uspokojení věřitelů v ČR 65 procent. Nejhůře v porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů dopadají státní orgány, především finanční a celní správa nebo Česká správa sociálního zabezpečení.

Krachy a osobní bankroty v Česku

Osobní bankrot
Foto: Tomáš Kunc

Velký speciál o insolvencích. Co dovede obyčejné Čechy až k osobnímu bankrotu? Jaké firmy jsou nejvíce ohrožené insolvencí? Kolik firem zkrachovalo a jak dlouho trvá u soudu, než se úpadek vyřídí? Exkluzivní data o tom, kdo uplatňuje nejvíc pohledávek a jaké jsou profily dlužníků - ZDE.

Stát v roce 2012 získal zpět 4,5 procenta z pohledávek, které přihlásil do insolvečních řízení, podnikatelé šest procent a nejúspěšnější byly banky s 8,5 procenty. Banky jsou nejúspěšnější logicky, když si samy vybírají, komu půjčují a navíc úvěry většinou zajišťují.

"Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek," uvádí Jarmila Veselá, jednatelka společnosti InsolCentrum.

Podle Veselé je zarážející celkový přístup státu k insolvenčnímu řízení. Na konci roku 2014 byl daňový nedoplatek ve výši 111 miliard korun, a když se k tomu přidá i dluh na povinném pojistném, vzroste celková dlužná částka na více jak 200 miliard korun. Například finanční úřady podle Veselé nezajišťují včas – tedy v momentě, kdy zjistí daňový nedoplatek - majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry.

"Finanční správa v roce 2014 vymohla o cca 3,7 miliardy korun více než v roce 2013, celkem 11,2 miliardy. S odkazem na tyto statistické údaje se pak musíme silně ohradit proti výrokům, které tvrdí, že selháváme v oblasti vymáhání. Pravý opak je pravdou," reaguje Finanční správa ČR na závěry analýzy společnosti InsolCentrum.

"Odmítáme také tvrzení, že finanční úřady nezajišťují včas své pohledávky majetkem dlužníků. Institutů daných správci daně daňovým řádem je využíváno řádně a včas, v souladu se zákonem a základními zásadami a cílem správy daní," pokračuje úřad.

Insolvence ztrácí smysl

Analýza také ukázala, že nezajištěným věřitelům, tedy věřitelů bez zástavních práv, se insolvenční řízení takřka nevyplatí. Výnos ve výši 2,5 procenta zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech, uvádí analýza.

"Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány," uvedl předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. Chyba přitom podle něj není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu.

"Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech," dodala jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.

Finanční správa jinak uznává, že výsledky analýzy jsou přínosné a uvádí, že nechce degradovat projekt společnosti InsolCentrum jako celek. "Je však nutno je, vzhledem ke složitosti sledovaných procesů, interpretovat s přihlédnutím ke zvláštnostem postavení všech zainteresovaných subjektů a k veškerým, i objektivním, okolnostem tyto procesy ovlivňujícím. Finanční správa je otevřena vzájemnému dialogu v této oblasti," dodává úřad.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

USK Praha porazilo s navrátivšími Američankami Szekszárd 83:56

Basketbalistky USK Praha zvítězily v domácím utkání 3. kola Evropské ligy nad maďarským Szekszárdem jednoznačně 83:56 a získaly druhou výhru v tomto ročníku prestižní soutěže.

Nejlepší střelkyní českých mistryň byla s 18 body navrátivší se americká pivotka Brionna Jonesová, její krajanka Alyssa Thomasová pak se 14 body a 10 doskoky zaznamenala double double. Hostům nestačilo ani 15 bodů Zaly Friškovecové a prohrály v Eurolize i třetí zápas.

V dalším utkání skupiny A zavítá pražský celek na hřiště úřadujícího šampiona Jekatěrinburgu. Tam sehraje duel 27. října.

Aktualizováno před 6 hodinami

Požár v budově spalovny v Malešicích se podařilo uhasit, škoda dosáhne stovek milionů

V jedné z budov spalovny v pražských Malešicích ve středu odpoledne hořela technologie, požár způsobil podle odhadu škodu za stovky milionů korun. Příčinu ohně určí vyšetřování. Sdělil to mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Mluvčí Pražských služeb Radim Mana řekl, že spalovna je mimo provoz a minimálně ve čtvrtek to tak zůstane, odpad bude převážen jinam. Potvrdil i odhad škody.

"Ve spalovně došlo k požáru odstavené technologie na čištění spalin v pětipatrové technologické budově o rozměru 30 krát 40 metrů, která procházela rekonstrukcí technologií. S ohledem na počet jednotek byl vyhlášen třetí stupeň poplachu," uvedl Kavka. Zasahovalo deset profesionálních a devět dobrovolných jednotek, používaly také výškovou techniku. Na další budovy se oheň nerozšířil.

Černý kouř byl vidět z velké dálky. Chemická služba podle Kavky měřila zplodiny ohně v několika zasažených částech Prahy, například v Dolních Počernicích, Satalicích, Vinoři, Kyjích a na Černém Mostě, překročení norem ale nezjistila. "Po dobu zásahu byl však ve zmíněných oblastech cítit zápach po požáru a obyvatelům bylo doporučeno nevětrat," uvedl mluvčí.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Pokrok v kauze Pandora Papers. Úřad zjišťuje, jestli Babiš nespáchal přestupek zamlčením majetku

Černošický městský úřad zjišťuje, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nespáchal přestupek podle zákona o střetu zájmů neúplným oznámením o majetku v takzvané kauze Pandora Papers. Úředníci požádali o součinnost ministerstvo spravedlnosti, uvedl ve středu web iROZHLAS.cz. Babiš už dřív v souvislosti s kauzou odmítl, že by se dopustil čehokoliv nelegálního.

Kauza Pandora Papers se zabývá děním kolem společností v daňových rájích. Podle mezinárodního novinářského týmu poslal premiér Babiš na nákup nemovitostí na francouzské Riviéře přes své offshorové firmy zhruba 380 milionů korun. V dokumentech souvisejících s kauzou podle webu Investigace.cz neuvedl, že vlastní akcie offshorových firem. Podle zákona o střetu zájmů je přitom neúplné oznámení majetku veřejného funkcionáře přestupek, za který hrozí pokuta do výše 50 000 korun, informoval iROZHLAS.cz.

Černošický úřad proto oslovil ministerstvo spravedlnosti, které vidí v tomto případě jako takzvaný evidenční orgán. Ministerstvo by podle úřadu mělo mít možnost získat dokumenty, zda premiér vlastnil nebo vlastní nemovitosti nebo firmy v zahraničí, případně v jakém období je vlastnil.

"Následně by ministerstvo mělo posoudit, zda tyto nemovitosti nebo firmy uvedl v oznámení o majetku podle zákona o střetu zájmů a pokud nikoli, mělo by tuto informaci jako podezření z přestupku oznámit úřadu příslušné obce s rozšířenou působností," uvedl úřad na webu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy