- text jsme 19. 6. aktualizovali o vyjádření Finanční správy, která nesouhlasí s tím, že by selhávala u vymáhání daňových nedoplatků
Praha – Bankroty firem nejsou v Česku bolestné jen pro samotné krachující firmy, ale trpí s nimi i jejich dodavatelé, banky a výrazně také stát, respektive daňoví poplatníci. Všichni přicházejí o miliardy korun. Vyplývá to z analýzy společnosti InsolCentrum.
Výtěžnost insolvenčních řízení v Česku je totiž podle analýzy žalostně nízká, dosahuje v průměru sedmi procent, přičemž nejméně úspěšné jsou státní úřady. Finanční správa ale s výsledky analýzy nesouhlasí.
Živnostník vymáhá lépe než stát
Analýza prozkoumala více jak 200 tisíc údajů z ukončených insolvencí za roky 2011 a 2012. Zjistila, že v šesti z deseti insolvenčních řízení nedostanou věřitelé ani korunu. Analýza tak kromě jiného popírá tvrzení Světové banky, podle níž je průměrné uspokojení věřitelů v ČR 65 procent. Nejhůře v porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů dopadají státní orgány, především finanční a celní správa nebo Česká správa sociálního zabezpečení.
Krachy a osobní bankroty v Česku
Velký speciál o insolvencích. Co dovede obyčejné Čechy až k osobnímu bankrotu? Jaké firmy jsou nejvíce ohrožené insolvencí? Kolik firem zkrachovalo a jak dlouho trvá u soudu, než se úpadek vyřídí? Exkluzivní data o tom, kdo uplatňuje nejvíc pohledávek a jaké jsou profily dlužníků - ZDE.
Stát v roce 2012 získal zpět 4,5 procenta z pohledávek, které přihlásil do insolvečních řízení, podnikatelé šest procent a nejúspěšnější byly banky s 8,5 procenty. Banky jsou nejúspěšnější logicky, když si samy vybírají, komu půjčují a navíc úvěry většinou zajišťují.
"Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek," uvádí Jarmila Veselá, jednatelka společnosti InsolCentrum.
Podle Veselé je zarážející celkový přístup státu k insolvenčnímu řízení. Na konci roku 2014 byl daňový nedoplatek ve výši 111 miliard korun, a když se k tomu přidá i dluh na povinném pojistném, vzroste celková dlužná částka na více jak 200 miliard korun. Například finanční úřady podle Veselé nezajišťují včas – tedy v momentě, kdy zjistí daňový nedoplatek - majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry.
"Finanční správa v roce 2014 vymohla o cca 3,7 miliardy korun více než v roce 2013, celkem 11,2 miliardy. S odkazem na tyto statistické údaje se pak musíme silně ohradit proti výrokům, které tvrdí, že selháváme v oblasti vymáhání. Pravý opak je pravdou," reaguje Finanční správa ČR na závěry analýzy společnosti InsolCentrum.
"Odmítáme také tvrzení, že finanční úřady nezajišťují včas své pohledávky majetkem dlužníků. Institutů daných správci daně daňovým řádem je využíváno řádně a včas, v souladu se zákonem a základními zásadami a cílem správy daní," pokračuje úřad.
Insolvence ztrácí smysl
Analýza také ukázala, že nezajištěným věřitelům, tedy věřitelů bez zástavních práv, se insolvenční řízení takřka nevyplatí. Výnos ve výši 2,5 procenta zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech, uvádí analýza.
"Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány," uvedl předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. Chyba přitom podle něj není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu.
"Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech," dodala jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.
Finanční správa jinak uznává, že výsledky analýzy jsou přínosné a uvádí, že nechce degradovat projekt společnosti InsolCentrum jako celek. "Je však nutno je, vzhledem ke složitosti sledovaných procesů, interpretovat s přihlédnutím ke zvláštnostem postavení všech zainteresovaných subjektů a k veškerým, i objektivním, okolnostem tyto procesy ovlivňujícím. Finanční správa je otevřena vzájemnému dialogu v této oblasti," dodává úřad.
