I tak to může vypadat, když podáte v práci výpověď. A nejedná se přitom o ojedinělý případ. Často zaskočený zaměstnanec pak znervózní, protože neví, jak se v takové situaci zachovat - zvláště, když nechá podání výpovědi až na samý konec měsíce. Tím mu totiž hrozí, že mu "vytáčky" šéfa posunou odchod ze zaměstnání o další měsíc.
V každém případě však platí - výpověď musí být vždy písemná, ústně ji podat nestačí. Zaměstnavatel má ze zákona povinnost ji akceptovat, pokud má správně všechny náležitosti.
Jak podat výpověď v práci:
- Výpověď musí být vždy písemná.
- Zaměstnavatel s ní souhlasit nemusí, jde o jednostranný akt.
- Zaměstnanec by si ale měl vyžádat potvrzení o převzetí výpovědi. Když ne u samotného zaměstnavatele, tak například na podatelně či personálním oddělení.
- V případě zaslání poštou na adresu zaměstnavatele lze zvolit odeslání "doporučeně s dodejkou", pak k potvrzení doručení výpovědi slouží dodejka.
- Pokud by zaměstnavatel zásilku nepřevzal, nastává právní fikce, kdy se zásilka považuje se za doručenou dnem, kdy byl zaměstnavatel o uložení zásilky vyrozuměn.
- Pokud by chtěl zaměstnavatel tvrdit, že výpověď v obálce nebyla, musel by toto své tvrzení pak i prokazovat - otevřít prázdnou obálku otevřít až u soudu.
"Nejlepším způsobem je doručit výpověď zaměstnavateli osobně, přičemž na žádost zaměstnance je pak zaměstnavatel povinen doručení výpovědi písemně potvrdit. Tuto povinnost však zaměstnavatelé často odmítají plnit, ačkoli svým podpisem nikterak nevyjadřují souhlas s obsahem," připomíná Martina Bolčáková z advokátní kanceláře AZ Legal.
Případy, kdy má zaměstnanec problém s tím, že jeho šéf odmítá výpověď přijmout, není obtížné na českém internetu dohledat. "Osobně jsem doručil zaměstnavateli výpověď z pracovního poměru, ale odmítl mi ji podepsat se slovy 'A co s tím teď uděláte?'. Na to jsem mu odvětil, že je povinen mi ji podepsat, ale to se mi vysmál do obličeje. Že stejně nemám důkazy o tom, že jsem mu ji doručil a že mě nepustí," popisuje zaměstnanec v jedné z on-line poraden.
Situaci navíc často komplikuje fakt, že takový zaměstnavatel bývá často menší podnikatel s pár zaměstnanci, bez dalších oddělení. Na místo výkonu zaměstnání - ať už jde o vlastněný obchod nebo třeba dílnu - šéf zaskočí jen občas, a je proto obtížné ho "odchytit".
Obsah výpovědi ze strany zaměstnance:
- Název a sídlo zaměstnavatele;
- Jméno, bydliště a datum narození zaměstnance;
- Projev vůle: Ukončujete pracovní poměr u daného zaměstnavatele. Pracovní poměr končí uplynutím výpovědní lhůty;
- Není potřeba uvádět žádný důvod ani paragrafy;
- Datum a podpis zaměstnance.
Zaměstnanec tím nemá možnost předložit a nechat si potvrdit svou výpověď ani od některého ze zástupců firmy - například nadřízeného, v podatelně nebo na personálním oddělení - jak to lze udělat v případě komplikací ve větších firmách.
"Pokud dojde k odmítnutí potvrzení o převzetí výpovědi, lze na ni vyznačit den, kdy k odmítnutí došlo, a k tomu mít nejlépe několik svědků," doporučuje Bolčáková.
Pošlete to s dodejkou
Výpověď lze zaslat i poštou, a to na adresu zaměstnavatele. "Zaměstnanec by měl zpravidla písemnosti doručovat zaměstnavateli v místě sídla zaměstnavatele. Spíše však doručuje prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb," potvrzuje advokát Petr Novák z portálu Vaše Nároky.cz.
Jenže řada pracovníků se v takovém případě obává - případně jim tím bývá ze strany zaměstnavatele i vyhrožováno - že šéf zásilku nepřevezme, roztrhá ji, nebo rovnou prohlásí, že obálka došla například prázdná.
Právníci ovšem v takových případech zaměstnance uklidňují. "Pokud by zaměstnavatel zásilku nepřevzal, nastává právní fikce, kdy se zásilka považuje se za doručenou dnem, kdy byl zaměstnavatel o uložení zásilky vyrozuměn. Proto je vhodné písemnosti zasílat jako doporučené s dodejkou," radí Novák. "Pokud by chtěl zaměstnavatel tvrdit, že mu došla prázdná zásilka, musel by toto své tvrzení pak i prokazovat - prázdnou obálku otevřít až u soudu," upozorňuje.
"Doručení si klade za cíl, aby měl zaměstnavatel možnost se s obsahem výpovědi seznámit, zda tak opravdu učiní, je již právně irelevantní," doplňuje Bolčáková z AZ Legal.
Podle právníků může zaměstnanec písemnosti doručovat zaměstnavateli například i e-mailem nebo do datové schránky. S tím by ovšem měl zaměstnavatel předem souhlasit. Obě strany navíc musí být držiteli uznávaného elektronického podpisu.
"Tento způsob doručení není podle mého názoru příliš využíván, navíc je nutná součinnost zaměstnavatele. Pokud se totiž taková písemnost vrátí zaměstnanci nedoručitelná nebo zaměstnavatel do tří dnů od jejího odeslání nepotvrdí zaměstnanci její přijetí datovou zprávou podepsanou elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, je doručení neúčinné," vysvětluje advokát David Hlaváček z kanceláře Rychetský, Hlaváček, Krampera.
