Česká republika - Česká společnost ztrácí paměť. Zapomíná se na komunistické zločiny i oběti, relativizují se dějiny, obrušují se hrany.
Se zapomínáním se rozhodla bojovat společnost Člověk v tísni, a rozjela proto projekt Proti ztrátě paměti.
Nejen v posledním červnovém týdnu také ve více než desítkách měst a obcí pořádá diskuse s pamětníky, výstavy, promítá také dokumentární film Ztráta paměti: Žalář je čest, ne ponížení.
Vše pak vyvrcholí ve čtvrtek 27. června, v Praze například na Tržišti paměti.
"Čím dál silněji se prosazuje smířlivý pohled na naši komunistickou minulost, zločinná podstata tehdejšího režimu upadá v zapomnění. Proto chceme při příležitosti výročí popravy Milady Horákové znovu připomenout, jak se komunistická ideologie (nejen u nás) projevila v praxi," vysvětluje Člověk v tísni.
Akce navazuje na dlouhodobější projekt Příběhy bezpráví, který seznamuje studenty a studentky s moderními československými dějinami.
S Člověkem v tísni na něm spolupracuje i ředitel pardubického gymnázia Marek Výborný, který sám dějepis vyučuje.
"Příběhy bezpráví nekomentují aktuální politický vývoj na levici ani na pravici. Upozorňují na nebezpečnou tendenci relativizovat naši minulost, idealizovat 'staré dobré časy'. Pokud toto činí představitelé současných parlamentních stran (KSČM) či jiných institucí, neznamená to, že k tomu bude společnost mlčet," vysvětlil v online rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz.
Vzpomínky pamětníků jsou nenahraditelné
Klíčem k tomu, jak na školách zabránit "ztrátě paměti", je vysvětlovat vše v souvislostech a bez černobílého vidění historie.
"Je tedy nutné uvádět i pozitivní kroky, například počátku budování dálnice, metro atd. Stejně jako dopady centrálně řízené ekonomiky, okradení všech občanů Zápotockého měnovou reformou, ekologické škody 80. let nedozírných důsledků," dodává ředitel.
Důležité je tak podle něj propojovat data s dalšími materiály, dobovými archiváliemi nebo vzpomínkami pamětníků. "Mít možnost diskutovat s pamětníkem nenahradí žádný sebelepší výklad či film. Problém je však s tím, že čas nezastavíte," dodává.
Ačkoli na moderní historii na středních školách příliš času nezbývá, podle Výborného se ji ale studentky a studenti učí rádi. "Ne každý student je nadšeným historikem, ale o novodobé dějiny je obecně mezi gymnazisty vysoký zájem," vysvětluje.
Pozitivní ohlasy jsou podle něj i na některé formy výuky, například na různé speciální projekty. "Formy rozhovorů žáků s rodiči, prarodiči vedou často k odkrývání tzv. rodinné paměti, což může být výrazně přínosné i pro rodiny samotné," dodává Výborný.
Relativizování dějin
Deník Aktuálně.cz v rámci projektu bojuje proti ztrátě paměti i obrazem. Historii tak připomíná i pomocí "oživených" galerií, které jste již na Aktuálně.cz měli možnost vidět dříve.
Nově je doprovází popisky z jednotlivých kapitol brožury "O komunistických časech", kterou Člověk v tísni v rámci celé akce připravil a která upozorňuje na některé mýty o komunistickém režimu.
Blíží se čas dovolených a s ní vzdechy, že dnes sice můžeme svobodně cestovat, ale nemáme na zahraniční dovolenou peníze. Svoboda jako hodnota byla za dvacet let od revoluce výrazně devalvována. Občan ČSSR si ji představoval například tak, že nebude mít úředně zakázáno setkat se s příbuznými v Rakousku, že bude moci bez obav říkat, co si myslí. Občan ČR roku 2013, sdílející výše citovaný názor, si svobodu nejspíš představuje jako nezadatelné právo mít teď hned dost peněz na dovolenou v Alpách. Svoboda nespočívá v tom, že si můžu koupit všechno, ale například v tom, že si můžu vybrat, jestli si pořídím vlastní dům či byt, jestli založím rodinu nebo jestli třeba začnu cestovat.
Celou kapitolu „Před listopadem 1989 jsme nesměli svobodně cestovat. Ale to teď taky nemůžeme, nemáme na to!" najdete v brožuře O komunistických časech.
