Ve středu se odehraje klíčové jednání mezi šéfy všech parlamentních stran s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Jeho vláda se snaží část opozice přesvědčit, aby posvětila vypsání jaderného tendru za minimálně 200 miliard korun, z něhož předem stát nevyloučí Rusko a Čínu. Právě to důrazně doporučují tajné služby a naopak odmítá prezident Miloš Zeman: ten veřejně řekl, že by zakázku přímo dal ruskému Rosatomu.
Babišův ministr průmyslu Karel Havlíček opakovaně argumentuje, že pokud by vláda dopředu Moskvu a Peking vyloučila, znamenalo by to snížení konkurence a zvýšení výsledné vysoutěžené ceny. Nyní se ovšem ukazuje, že toto tvrzení popírá přímo vládní zmocněnec Jaroslav Míl, který je za přípravu jaderného tendru expertně zodpovědný.
Na dotaz, zda bude mít vyloučení uchazečů z Ruska a Číny zásadní vliv na cenu, který mu položila opoziční poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09), odpověděl, že ne. Redakce mají celý jeho dopis k dispozici.
"Na cenu projektu má zásadní vliv dostatek času na předložení závazných nabídek a dále celková organizace a kvalita přípravy a provedení výběrového řízení podle mezinárodně uznávaných a standardně aplikovaných postupů. Nedostatek časového prostoru povede, s ohledem na potřebu vytvoření si značných rezerv na straně dodavatele, k předložení závazných nabídek navýšených o desítky procent. Celkovou cenu projektu také zásadním způsobem ovlivňují náklady financování, které jsou na počtu účastníků nezávislé," odepsal Míl.
Opozici přitom jeho reakce překvapuje. Přichází totiž po řadě měsíců, ve kterých ministr Havlíček tvrdil opak. Stejně jako polostátní firma ČEZ, která má tendr dle vládou nastavených pravidel vypsat a Dukovany dostavovat.
"Tyto informace znamenají, že nás místopředseda vlády Havlíček a premiér Babiš dlouhodobě obelhávájí, nepřizvání Ruska a Číny nemá zásadní vliv na cenu. Vláda by měla oslovit pouze dodavatele z Francie, Jižní Koreje a Spojených států, všechny tři umí dodat jaderný blok, aniž bychom ohrožovali svou bezpečnost," uvedla opoziční poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09).
Zástupci bezpečnostní komunity (jde o představitele tajných služeb a silových ministerstev) připravili před časem pro ministry materiál, v němž vyhodnocovali bezpečnostní rizika celého projektu. Řešily se v něm všechny možné aspekty uchazečů: od množství havárií i dodržování pravidel a zákonů přes schopnost vysoudit od nich peníze, kdyby došlo k nehodě, až po to, zda se přes zakázku nebude nějaká cizí velmoc snažit ovlivňovat dění v Česku.
Ze všech společností vyšli skrze tyto parametry jako nejproblematičtější zástupci Ruska a Číny. Ministři materiál oficiálně schválili na konci loňského dubna, ale od té doby nepřijali žádné opatření, jak si podle něj počínat. Možný postup mohl spočívat v tom, že by vláda rizikové uchazeče dopředu vyřadila - nebo by do dokumentů k plánovanému výběrovému řízení napsala, že zakázky se mohou účastnit jen ty firmy, které nepředstavují bezpečnostní riziko.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (podobně jako prezident Miloš Zeman) dlouho argumentoval tím, že chce, aby se tendru účastnili všichni uchazeči. Havlíček nicméně nakonec před několika týdny ustoupil tlaku opozičních stran, které Rusko a Čínu v tendru důrazně odmítali, a přišel s novou variantou. Problematické společnosti by se sice soutěže mohly účastnit, ale jen jako subdodavatelé zakázky. Například v konsorciu se společností z Francie, Ameriky, Jižní Koreje nebo Japonska.
Rusko a Čína aspoň v konsorciu? I bez toho se Česko obejde
Bezpečnostní komunita ovšem upozorňuje, že ani zapojení Ruska či Číny v konsorciu s "bezpečnými" zeměmi riziko pro Česko nezmenšuje. Vládní zmocněnec Jaroslav Míl nyní ve své reakci zdůrazňuje, že Česko se obejde i bez toho, aby účast Ruska a Číny umožnilo alespoň v konsorciu. Toto řešení je podle něj navíc těžko proveditelné.
"Dle tendrové dokumentace musí být lídrem konsorcia společnost vlastnící intelektuální práva k jadernému ostrovu. Myšlenka, že neoslovené firmy budou mít zájem se podílet na projektu v jiné roli, než jako dodavatel jaderné části, je málo pravděpodobná," uvedl Míl.
Otázkou tedy podle něj spíše je, zda vláda umožní, aby se tendru účastnilo konsorcium, které bude nabízet typ reaktoru, k němuž mají intelektuální práva Rusko či Čína. "Tento postup by ale byl natolik rizikový, že jej v žádném případě nelze akceptovat," tvrdí Míl.
Nejčastěji se přitom dosud mluvilo o tom, že by do české soutěže mohla jít společně Francie s Ruskem. K Paříži má blízko premiér Andrej Babiš, v listopadu se sešel se zástupci francouzské společnosti EDF, jak dříve informovaly Seznam Zprávy. Tím, že by s Francouzi mohli jít Rusové, by premiér udělal ústupek prezidentovi Zemanovi. Ten dlouhodobě favorizuje Rosatom a vylučování uchazečů z - dle něj - ideologických důvodů odmítl. Andrej Babiš přitom bude potřebovat, aby ho prezident po volbách pověřil sestavením další vlády.
Zpomalení Andreje Babiše
Premiérův postoj je dlouhodobě nejasný. Loni jeho vláda zakázku urychleně připravovala a ČEZ počítal s tím, že ji vypíše do konce roku 2020. Babiš ale následně v listopadu náhle prohlásil, že tendr podle něj není připravený a vláda by o něm do voleb neměla rozhodnout. Požadavek tajných služeb na vyloučení Ruska a Číny měla následně před koncem roku projednávat Bezpečnostní rada státu, která však byla na poslední chvíli zrušena.
Krátce po Babišově prohlášení odjel na cestu do Ruska prezidentův poradce Martin Nejedlý. Jak informovaly Respekt a Aktuálně.cz, v Kremlu se sešel s hlavním zahraničně-politickým poradcem prezidenta Putina Jurijem Ušakovem. Nejedlý však odmítl, že by řešili jádro a možné riziko pro Rusko vyplývající z premiérovi nechuti zakázku vypsat.
Celá zakázka má přijít se započítáním inflace minimálně na sto padesát miliard, tvrdí vláda. Podle odborníků a zahraničních zkušeností (například elektrárny ve finském Olkiluotu či francouzském Flamanville byly výrazně dražší, než se předpokládalo) však operuje s nereálnými čísly a skutečná cena neklesne pod dvě stě miliard. Do roku 2028 má být utraceno dvacet miliard na vstupní náklady, projekční práce a zahájení stavby. A o tuhle sumu může jít nyní především.
Stavba nového bloku Dukovan
- O obří zakázku na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany mají kromě ruského Rosatomu a čínské firmy China General Nuclear Power zájem další čtyři společnosti: francouzská EDF, jihokorejská KHNP, americká Westinghouse a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea.
- Dle plánu by dostavba měla přijít na 160 miliard korun. Experti ale varují, že všechny dosavadní projekty stavby jaderných elektráren ve Finsku, Francii či Velké Británii se výrazně prodražují a zdaleka tak nemusí jít o konečnou částku.
- Na financování výstavby se podle původní dohody český stát měl podílet zhruba 70 procenty, zbylých 30 procent měla zaplatit polostátní energetická společnost ČEZ. Nakonec ale zřejmě bude celou stavbu financovat stát.
- Investice do jaderné elektrárny se bude následně splácet z výnosů z prodané elektřiny. Čím dražší stavba bude, tím více potom čeští spotřebitelé za elektřinu z jádra zaplatí. Dle vlády by ale měli naopak ušetřit.
- Začátek stavby se plánuje na rok 2029, plné spuštění o osm let později.
