Zločinci si mohou oddechnout. Odposlechům zvoní hrana

ČTK ČTK
18. 11. 2009 6:30
Omezí se okruh zločinů, při nichž bude moci policie telefonní hovory monitorovat
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Nový trestní zákon, který začne platit od 1. ledna příštího roku, zmenší okruh trestných činů, na něž bude moci policie nasadit odposlechy a další speciální pátrací prostředky. Někteří odborníci varují, že to může zkomplikovat vyšetřování trestné činnosti, píší dnešní listy Právo a Mladá fronta Dnes.

Změnu v zákoně prosadili členové sněmovního ústavně-právního výboru v čele s jeho předsedou Markem Bendou (ODS).

Nyní zákon umožňuje nasadit odposlechy u zvlášť závažných zločinů s horní trestní sazbou nejméně osm let, nový zákon tuto hranici zvyšuje na deset let. Některé závažné trestné činy především z hospodářské oblasti ale nově na desetiletou hranici nedosáhnou.

"Například u organizovaných krádeží odposlechy dle nové úpravy nasadit nepůjdou," řekla Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Jitka Zinke. Přitom řada "tunelářských" paragrafů má horní trestní sazbu osm let.

Pět milionů nestačí

Podle šéfky unie státních zástupců Lenky Bradáčové bude změna v zákonech znamenat největší problém třeba u rozsáhlé majetkové trestné činnosti, jako jsou organizované krádeže aut či určitého zboží. "Často jsou odposlechy pro vyšetřování naprosto klíčové a nemusí přitom jít nutně jenom o zachycený obsah hovoru, ale také o přesnou lokalizaci místa, kde byl hovor uskutečněný" vysvětlila. V rozhovoru pro MfD řekla, že odposlechy nepůjde nasadit u krádeže, zpronevěry a podvodů do pěti milionů korun.

Soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem Karel Knaifl navíc upozornil, že ohroženy mohou být i některé případy, které právě nyní putují k soudům. Pokud totiž žalobce opřel obžalobu například z porušování povinností při správě cizího majetku či legalizace výnosů z trestné činnosti o odposlechy, je sporné, zda bude moci tento důkaz použít - bude záležet na postoji konkrétního soudce.

Benda již jednou měnil

Místopředseda Legislativní rady vlády František Korbel MfD řekl, že ke změnám v zákoně došlo při jeho projednávání ve sněmovním ústavně-právním výboru a "jedním z nejaktivnějších byl při projednávání předseda Benda". Benda ale nesouhlasí s tím, že by snížení počtu zvlášť závažných zločinů pomáhalo třeba tunelářům. Podle něj byla hlavním důvodem snaha omezit množství činů, u nichž lze podezřelého odsoudit už za přípravu, což je trestné právě jen u zvlášť závažných zločinů.

Právě Benda už před třemi roky vypustil ze zákona jiný protitunelářský paragraf - zneužívání informací. Zákonodárci kvůli této změně nakonec zákoník odmítli, uvádí list.

 

Právě se děje

Další zprávy