Takzvaná ruská chřipka se po světě nejvíce rozšířila v letech 1889 až 1890. Na základě studie z loňského června v časopise Microbial Biotechnology ji z tehdejší 1,5 miliardy lidí na planetě podlehl přibližně jeden milion. Tím ji vědci řadí k největším pandemiím 19. století.

Jedním z hlavních argumentů, proč tuto pandemii mohl způsobit koronavirus, je podle Pačese podobnost příznaků tehdejšího onemocnění. "Druhou věcí je, že pravděpodobný vstup jednoho z koronavirů do populace, který dnes máme jako běžnou rýmu, koreluje s touto dobou," uvádí molekulární genetik.

Na základě dostupných informací se pandemie z konce 19. století brzy stala sezonní záležitostí. "Poté co tento koronavirus prošel fází opravdu velké smrtnosti, se časem stal mírným," vysvětluje Pačes. "Tenkrát ale šíření viru bylo výrazně pomalejší a nedá se porovnávat se situací, která je dnes v moderním světě," dodává.

Podívejte se na video z pořadu Život v pandemii v úvodu článku, kde molekulární genetik také uvádí, co by mohla pandemie z 19. století napovídat o vývoji té současné.