"Jednoznačně dominantní platformou s nejvyšším výskytem projevů antisemitismu v České republice zůstává i nadále internet," uvedla Federace židovských obcí (FŽO) ve své výroční zprávě, kterou zveřejnila na webu.
Téměř čtvrtina případů byla zveřejněna na dezinformačních webech, které podle federace představují významný prostor pro šíření protižidovských příspěvků. "Projevy antisemitismu se objevovaly již tradičně také na webových stránkách extrémně pravicových subjektů a v projevech aktivistů podporujících hnutí BDS (Bojkot, stažení investic a sankce)," sdělila organizace.
Z hlediska druhu případů tvořily podle federace převážnou většinu - téměř 99 procent - texty, vyobrazení nebo audiovizuální projevy. Do této kategorie spadají veřejné projevy antisemitismu, které nebyly adresované konkrétní osobě, instituci nebo židovskému objektu. Jsou to například veřejně pronesené projevy, antisemitská graffiti, videa, obrázky, články, komentáře a další texty.
Federace předpokládá, že počet těchto projevů je větší, než evidují. Lidé je totiž mohou umisťovat i na uzavřené servery či uzamčené a neveřejné profily na sociálních sítích.
Lidé se v antisemitských příspěvcích zejména lživě, vulgárně nebo stereotypně vyjadřovali o Židech. "V narativu protižidovsky vystupujících jedinců i skupin se objevují konspirační teorie o globálním židovském spiknutí, o moci a vlivu, který Židé využívají k ovládání světa, médií a všech důležitých společensko-ekonomických procesů včetně migračního toku," uvedla federace.
Šíří se "nový antisemitismus"
Organizace zaznamenala i případy takzvaného nového antisemitismu, který například přirovnává politiku Izraele k nacistické politice, připodobňuje palestinské uprchlické tábory ke koncentračním táborům, kolektivně obviňuje Židy z akcí izraelského státu nebo popírá právo Státu Izrael na existenci. Takovéto projevy tvořily zhruba 15 procent protižidovských incidentů.
Organizace se také loni dozvěděla o třech případech znehodnocení židovského majetku antisemitskými nápisy či symboly. Zaznamenala šest incidentů spadajících do kategorie vyhrožování násilným činem, obtěžování nebo urážky konkrétní osoby kvůli jejímu skutečnému či domnělému židovství. V obou kategoriích byl počet případů stejný nebo nižší než v roce 2018. Federace loni nezaznamenala žádný fyzický útok.
Českou republiku bylo podle Federace židovských obcí možné loni i nadále vnímat jako zemi, která je pro židovskou komunitu bezpečná, především pak ve srovnání s jinými státy ve střední a západní Evropě. Podle organizace je však nutné pozorně sledovat projevy antisemitismu na internetu.
"V roce 2019 došlo ve světě k několika antisemitsky motivovaným bezpečnostním incidentům s tragickými následky. Analýza těchto útoků a profilu jejich pachatelů potvrzuje, že aktu násilí téměř vždy předchází postupná radikalizace předsudečné nenávisti ventilované na internetu, zejména na sociálních sítích," dodala federace.
Příklady antisemitských incidentů v roce 2019
- Neznámý pachatel namaloval hákové kříže a nápisy "Heil Hitler" na informační ceduli a na sloupky kolem Starého židovského hřbitova na Žižkově
- Žena v pražské tramvaji křičela na jednu z cestujících: "smradlaví Židi by měli konečně vychcípat"
- Neznámý pachatel poničil památník Rozloučení na pražském hlavním nádraží
- Zástupce vydavatelství Guidemedia etc. Pavel Kamas oznámil, že zahajuje samostatnou edici, věnovanou "vyvracení mýtu holocaustu". Stalo se tak poté, co v červnu 2019 Nejvyšší soud definitivně zprostil obžaloby jeho i další dva vydavatele projevů Adolfa Hitlera
