Ženy v Česku si ročně vydělají skoro o sto tisíc méně než muži, říká Maláčová

ČTK ČTK
2. 11. 2018 10:28
Ženy v Česku si ročně vydělají v průměru o desítky tisíc korun méně než muži. V soukromém sektoru rozdíl průměrné mzdy podle údajů informačního systému o průměrném výdělku za první pololetí činí asi 96 tisíc za rok, ve veřejné sféře se průměrný roční plat žen a mužů liší o víc než 82 tisíc korun. Dopad to má na děti a rodiny, důchody i celou ekonomiku, uvedla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Jana Maláčová.
Jana Maláčová. | Foto: Lukáš Bíba

"Rozdíl v odměňování žen a mužů je 22 procent a je druhý nejvyšší v celé Evropské unii. Při přepočítání na peníze u průměrné mzdy, a to je velmi alarmující, u průměrné mzdy činí rozdíl kolem sedmi tisíc korun. Ročně je to přes osmdesát tisíc korun," uvedla Maláčová. Podle ní je spravedlivé odměňování žen a mužů "zásadní ekonomická otázka".

V soukromém sektoru ženy letos v prvním pololetí podle informačního systému o průměrném výdělku vydělávaly v průměru 27 771 korun. Měly tak o 8183 korun měsíčně méně než muži, tedy o 23 procent. Ve veřejném sektoru průměrný mužský plat činil letos 38 794 korun.

Žena měla o 6866 korun méně, tedy o 18 procent. Rozdíly se v posledních letech ještě prohlubují. Ze statistik vyplývá, že výdělky mužů rostou rychleji než výdělky žen. V roce 2004 se průměrný plat mužů a žen ve veřejné sféře lišil o 16 procent.

Podle odborníků na problematiku rovnosti ženy pracují v hůř odměňovaných oborech jako školství či sociální služby a na nižších pozicích, do vedoucích postů se dostávají obtížně. Často ale i na stejných místech mívají méně než jejich kolegové.

Přerušení práce kvůli mateřství ženy nedoženou

Studie ukázala, že na růst příjmu má vliv také mateřství a péče o děti. Kvůli několikaleté rodičovské a přerušení práce ženy své mužské kolegy výdělkově už nikdy nedoženou. Sociologové poukazují na to, že ženy mívají nyní vyšší vzdělání než muži. Vysoké školy absolvuje víc žen než mužů.

Podle Maláčové nejúčinnější pro odstraňování nerovností jsou prorodinná opatření. Podstatná je dostatečná nabídka částečných úvazků a školek, dětských skupin či mikrojeslí.

"Ženy, které chtějí pracovat, by na to měly mít podmínky," uvedla ministryně.

Ministerstvo práce začalo před několika lety s projektem "22% k rovnosti". Zaměstnavatelům v brzké době nabídne například program Logib, který vznikl ve Švýcarsku. Podnik zadá anonymizované údaje o věku, vzdělání, pozicích a odměnách pracovnic a pracovníků. Získá podrobnou analýzu výdělků, stav podle výsledků může upravit.

Chystaná novela zákoníku práce pak obsahuje úpravu sdílených míst. Do pololetí příštího roku má ministerstvo předložit také návrh, který by řešil nižší penze žen. Kvůli nižším výdělkům pobírají v důchodu zhruba o pětinu méně peněz než muži. Víc jim ve stáří hrozí chudoba.

Nerovnost v odměňování je jedním z důvodů, proč ČR na žebříčku rovnosti Světového ekonomického fóra klesá. Loni skončila ze 144 států na 88. příčce. Od roku 2006 se propadla o 35 míst.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy