Češi chtějí víc žen v politice, kvóty však nepodporují

Jan Hejl Jan Hejl
25. 3. 2015 15:33
Od roku 2006 výrazně ubyl počet Čechů, kteří souhlasí s tím, aby se ženám do politiky aktivně pomohlo.
Žen je ve vrcholné politice málo. Ve vládě jsou jen dvě, mužských ministrů je hned patnáct.
Žen je ve vrcholné politice málo. Ve vládě jsou jen dvě, mužských ministrů je hned patnáct. | Foto: Ludvík Hradilek

PrahaŽen v politice je příliš málo. Myslí si to většina, téměř šedesát procent Čechů. Navzdory tomu ale klesá počet lidí, kteří by ženám do politiky aktivně pomohli. Zatímco v roce 2006 jich bylo téměř čtyři pětiny, dnes je to jen 62 procent. Vyplývá to z průzkumu, který ve středu představila organizace Fórum 50 %.

"Je to způsobeno zejména dramatickým poklesem podpory aktivních opatření pro vstup žen do politiky ze strany mužů," uvádí studie. Před devíti lety se k aktivním opatřením na podporu žen klonilo 69 procent mužů, teď už je to jen 45.

Lidé podle studie nejvíc kriticky vnímají nedostatek zástupkyň něžného pohlaví ve vrcholné politice. Podle organizace Fórum 50 % mají však ženy obdobný zájem o politiku jako muži.

"Mnohem více než nezájem žen jsou přitom na vině předsudky, potíže se slaďováním rodinných povinností," komentuje výsledky šetření ředitelka Fóra 50 %, Jana Smiggels Kavková. Zároveň dodává, že ženám při vstupu do politiky brání především systém sestavování kandidátních listin.

O tom, že za nízkým zastoupením žen v politice stojí především jejich nezájem, jsou přesvědčení hlavně muži a lidé s nižším vzděláním.

"Muži a lidé s nižším vzděláním jsou tedy celkově více nedůvěřiví vůči schopnostem žen uplatnit se v politice," stojí ve výzkumu.

Spoluautorka studie, socioložka Hana Maříková upozorňuje, že ženy ve vrcholné politice "absentují tradičně". I například přes to, že Československo patřilo k prvním zemím s volebním právem žen.

"Odpovědi mužů naznačují, že se obávají konkurence, kterou by v ženách mohli mít. Hájí si své pozice," řekla Maříková.

Ženy ano, ale kvóty na kandidátkách ne

Ačkoliv většina Čechů kriticky vnímá nízký počet žen v politice, zákon, který by politickým stranám ukládal rovnoměrné zastoupení obou pohlaví na kandidátních listinách, už takovou podporu nemá.

S jeho přijetím by souhlasilo jen 37 procent dotázaných. Kvóty v politice navíc nepodporuje ani většina žen.

Naopak mnohem vstřícnější názory panují vůči opatření, podle něhož by se strany mohly dobrovolně rozhodnout, zda přijmou vlastní interní dokument, jenž by počet žen na kandidátkách upravoval. Se zaváděním takových opatření by souhlasila mírná většina dotázaných.

Do výzkumu se loni v listopadu zapojilo 1068 plnoletých Čechů. Studii zpracovalo oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu Akademie věd ve spolupráci s Centrem pro výzkum veřejného mínění. Ve středu jej představila organizace Fórum 50 % podporující genderovou vyváženost.

Počtem žen v politice se už zabývá i ministerstvo vnitra. Chystá novelu volebního zákona, která by zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách upravovala. Podíl žen na kandidátkách do sněmovních a krajských voleb by měl dosahovat nejméně třiceti procent.

Pokud by tuto kvótu strany porušily, stát by jim podle navrhované novely zhruba o třetinu snížil příspěvek na získané mandáty.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Senát USA odmítl námitku, že soudit Trumpa po odchodu z funkce je protiústavní. Podle AP se ale ukázalo, že úspěch ústavní žaloby je nepravděpodobný

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Federální soudce zakázal vládě USA vymáhat 100denní moratorium na deportace, které po inauguraci Joea Bidena nařídilo ministerstvo vnitřní bezpečnosti

Federální soudce zakázal americké vládě vymáhat 100denní moratorium na deportace, které po inauguraci nového prezidenta Joea Bidena nařídilo ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Příkaz soudce Drewa Tiptona novou politiku blokuje na 14 dní, přičemž se vztahuje na celé americké území. Podle agentury Reuters se očekává, že vláda se proti verdiktu odvolá. Vydáním dočasného zákazu soudce vyhověl státu Texas, který v pátek federální vládu kvůli pozastavení deportací zažaloval. Moratorium se týká většiny deportací a je klíčovou součástí Bidenovy imigrační politiky, píše agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy