Loni na jaře spolu prezident Miloš Zeman a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jednali o tom, kdo na konci června vystřídá na pozici prvního muže armády končícího Aleše Opatu. Favoritem ministryně byl ředitel sekce rozvoje sil ministerstva obrany generál Ivo Střecha. Prezident zase prosazoval tříhvězdičkového generála Jaromíra Zůnu.
Zeman s Černochovou se na žádném ze zmíněných kandidátů neshodli. Z patu pak vzešla domluva, že novým náčelníkem generálního štábu se stane jeden z nejrespektovanějších tuzemských vojáků Karel Řehka. Funkci převzal 1. července.
Jak nyní zjistilo Aktuálně.cz, po neúspěchu v souboji o nejvyšší post v české armádě přijal Zůna jinou výzvu. Zamířil do vojenské diplomacie. "Generál Jaromír Zůna působí od 4. ledna 2023 jako přidělenec obrany na velvyslanectví v Pekingu," potvrdilo Aktuálně.cz tiskové oddělení ministerstva obrany.
Souhlas od Číny už loni v listopadu
Úřad přidělence obrany je součástí zhruba tří desítek českých velvyslanectví v zahraničí. Zůnovou úlohou v Pekingu bude odpovídat za česko-čínské vztahy v oblasti obrany, také se bude podílet na zajištění návštěv vrcholných představitelů Česka včetně těch z resortu obrany. Měl by i sledovat vojensko-politickou situaci v Číně.
Souhlas čínského ministerstva obrany k umístění na ambasádě v Pekingu získal Zůna podle informací Aktuálně.cz už loni v listopadu. Ale kvůli přísným opatřením v zemi vzhledem k pandemii covidu-19 nemohl vyjet hned, jeho cestu umožnilo až výrazné uvolnění restrikcí v Číně na sklonku loňského roku.
"Ministerstvo zahraničních věcí zajišťuje pouze součinnost při jednání s přijímajícím státem, jako je například zajištění akreditace," popsala Aktuálně.cz roli Černínského paláce v Zůnově novém angažmá mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová. Ve všem ostatním podléhá generál ministerstvu obrany.
V armádě od roku 1984
Dvaašedesátiletý generálporučík Jaromír Zůna působí v armádě od roku 1984. Ve druhé půli 90. let sloužil jako zástupce velitele mechanizovaného praporu spojeneckých sil v Bosně a Hercegovině. Po roce 2010 působil také ve strukturách Severoatlantické aliance v Polsku.
Na domácí půdě se z vysokých pozic věnoval výcviku vojáků. Na generálním štábu po roce 2013 vystřídal pozice ředitele logistiky, podpory a 1. ledna 2019 povýšil na prvního zástupce náčelníka Aleše Opaty. V květnu téhož roku ho prezident Miloš Zeman povýšil na návrh ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) na generálporučíka. Po armádním generálovi jde o druhou nejvyšší vojenskou hodnost.
Aby voják s takto vysokou hodností působil coby přidělenec obrany na českém velvyslanectví v zahraničí, je výjimkou. Obvykle takové funkce vykonávají spíše plukovníci. Podobně vysoce postaveného důstojníka má Česko na Slovensku, kde je přidělencem obrany generálmajor Libor Jílek.
Konec s novým náčelníkem štábu
Éra generálporučíka Jaromíra Zůny na generálním štábu se uzavřela loni 12. července, krátce po nástupu nového náčelníka Karla Řehky. Na post prvního zástupce si vybral tehdejšího ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany, zmíněného generála Iva Střechu, který byl původním adeptem ministryně Černochové na nejvyšší armádní post.
Už v červenci přitom generální štáb avizoval, že se Zůna bude věnovat vojenské diplomacii. Angažmá takto zkušených důstojníků na této půdě je v resortu obrany běžným postupem. "Půjde o standardní agendu vojenského diplomata, při které bude moct generál Zůna zúročit své dlouholeté pracovní zkušenosti pro resort obrany a naši zemi," uvedla k tomu obrana.
Podobně se nyní chystá na kariéru v diplomacii také bývalý náčelník generálního štábu Aleš Opata, který se podle informací Aktuálně.cz stane velvyslancem v Litvě. Čeká už jen na souhlas hostitelské země. Na možnost působení generála Zůny v Číně upozornila loni v létě Česká televize.
Podle informací Aktuálně.cz se v Zůnově vyslání do vojenské diplomacie angažovala přímo ministryně obrany Černochová. Otázky Aktuálně.cz na toto téma však nechala bez odpovědi. V zařazení Zůny do Číny sehrálo roli také to, že předchozímu přidělenci obrany v Pekingu vypršel mandát.
