Praha - Nadační fond na splácení státního dluhu nabízí každému, koho v noci straší neutěšená ekonomická situace země, ojedinělou příležitost. Vyplatit sebe, případně své blízké či kohokoliv jiného ze státního dluhu.
Zjistit, kdo a jakou částkou zatím přispěl do fondu, který zaštiťuje hlava státu Miloš Zeman, přitom není snadné, a to z prostého důvodu. Účet vedený u PPF banky, kam mohou dobrodinci peníze zasílat, totiž není a nejspíš ani nebude transparentní. Aktuální stav účtu není možné zjistit ani na internetu. Stránky fondu totiž zatím neexistují.
"Bylo nám řečeno, že transparentní účet v tomto případě zřídit nejde," řekla prezidentova mluvčí Hana Burianová.
Na otázku, jaké jsou přesné důvody, proč účet nemůže být transparentní, mluvčí opověděla, že "nadační fond na splácení státního dluhu se zaměří pouze a výlučně na shromažďování peněžitých darů od dárců a použití těchto peněz pouze k deklarovanému účelu umořování státního dluhu." Jaký je aktuální stav na účtu, Burianová nesdělila.
Nejasné také zůstává, jakým způsobem budou nakonec peníze předány odpovědným orgánům. "Technika umořování bude zveřejněna v rámci několika týdnů," dodala Burianová.
Podle Jiřího Rusnoka, který se na projektu podílí, bude za chod fondu a správu účtu zodpovídat "dočasná nebo příležitostná administrativní pomoc", protože fond bude podle jeho slov fungovat výhradně na dobrovolnické bázi.
Účet transparentní nebude
Zásadním problémem pro zřízení transparentního účtu fondu na splácení státního dluhu je, že PPF banka, u níž je účet veden, takovou službu svým klientům nenabízí.
"Banka je samozřejmě připravena na pokyn klienta mimo jiné pravidelně poskytovat vybrané typy údajů. Je ale regulatorně vázána nejen zákonem o bankách a dalšími zákony, mimo jiné o ochraně osobních údajů," komentoval možnost zřízení transparentního účtu tiskový mluvčí PPF banky Radek Stavěl.
Burianová uvedla, že nadační fond bude proto své příjmy průběžně zveřejňovat na webových stránkách, a to jednou měsíčně, po odsouhlasení dárců ke zveřejnění jejich jmen.
"Zatím nebylo rozhodnuto, zda se bude zveřejňovat naskenovaný výpis z účtu, nebo se budou údaje přepisovat. V případě zveřejňování jmen dárců budeme samozřejmě přihlížet k ochraně osobních údajů," přiblížila způsob uveřejnění příjmů Burianová.
V tuto chvíli ale neexistují ani internetové stránky, kde by se informace o stavu fondu měly uveřejňovat. "Tento nedostatek chceme napravit co nejdřív. Za 10 až 14 dní by měly začít fungovat stránky fondu na osobním webu prezidenta Miloše Zemana," upřesnila Burianová.
Fond musí zveřejnit pouze výroční zprávu
Podle odborníka na ochranu osobních údajů Oldřicha Kužílka je třeba, aby nadace měla při zveřejňování darů právně ošetřeny podmínky, za nichž je možné dar poskytnout. "Nadační fond může mít například ve svých stanovách určeno, že údaje o dárci se budou nějakou formou zveřejňovat. Souhlas se zveřejněním osobních údajů je tak dán platbou," řekl Kužílek.
Kužílek ale zároveň upozornil, že nadační fondy nejsou povinným subjektem, a zákon o svobodném přístupu k informacím se tak na ně nevztahuje.
"Nemají tudíž žádnou povinnost zveřejňovat informace na žádost. Řídí se zákonem o obecně prospěšných společnostech. Ten ukládá pouze povinnost vypracovat a zveřejnit výroční zprávu o činnosti a hospodaření," dodal Kužílek.
Zřízení transparentního účtu snadno a rychle
Zdá se, že členové fondu zatím neuvažují, že by účet přesunuli do banky, která službu transparentní účet nabízí.
"O této možnosti jsme se zatím nebavili. Finanční záležitosti spravuje pan Rusnok, který je momentálně zaneprázdněn sestavováním vlády. Předpokládám, že téma nadačního fondu a případně transparentního účtu bude aktuální v rámci nadcházejících týdnů," sdělila Burianová.
Možnost nahlížet do účtů fyzických osob, nadací či politických stran přitom není nikterak neobvyklá a službu transparentní účet nabízí hned čtyři banky působící v Česku.
Například Raiffeisen Bank má službu transparentní účet v nabídce již přes deset let. "Fyzická nebo právnická osoba si k tomuto účelu musí zřídit speciální účet. Ten je potom veřejně přístupný na internetových stánkách banky," vysvětlil, jak funguje transparentní účet, mluvčí Raiffeisen Bank Tomáš Kofroň.
Také u konkurenční GE Money Bank je možné nastavit službu transparentní účet k libovolnému účtu z nabídky, existujícímu i novému, bez ohledu na právní status jeho majitele. Podobně je to i u Komerční banky.
Česká spořitelna sice nemá službu transparentní účet ve standardní nabídce, je ovšem ochotná ji poskytnou na vyžádání, jak tomu bylo například v případě transparentních účtů pro prezidentskou volbu 2013 u Miloše Zemana, Karla Schwarzenberga nebo Přemysla Sobotky.
Dohoda mezi bankou a majitelem účtu
Specialista na oblast bankovních poplatků Patrick Nacher říká, že transparentní účet je v současné době poměrně běžnou službou, kterou využívají především politické strany a neziskové organizace.
"Způsob zřízení se u každé banky liší. Někdy je možné ji zřídit k existujícímu účtu, jindy je třeba zakládat nový. Stejně je to i s placením poplatků. Například u Raiffeisen Bank je vedení transparentního účtu zdarma," řekl Nacher.
Nacher zároveň uvedl, že transparentní účet není všespásným řešením. "Odesílatel finanční částky může do značné míry ovlivnit, jaké údaje se ve výpisu z účtu objeví. Ve finále tak může být vidět pouze částka a číslo účtu plátce a příjemce," řekl Nacher.
Podle Kužílka transparentní účet jako takový není právní pojem." Jedná se pouze o smluvní záležitost mezi bankou a klientem. Ti potom určují podmínky a způsob vedení transparentního účtu," řekl Kužílek.
Problémy s registrací
Podle výpisu z obchodního rejstříku patří mezi členy fondu vedle Miloše Zemana také Vratislav Mynář, Jaroslav Zavadil, Jiří Rusnok, Jan Dvořáček a Jaroslav Hanák.
Fond je přitom v obchodním rejstříku zapsaný pod názvem Nadační fond prezidenta republiky Ing. Miloše Zemana.
Proč se nadační fond na veřejnosti prezentuje pod jiným názvem, Hrad neokomentoval. Na tiskové konferenci ovšem Miloš Zeman zmiňoval, že stanovy fondu musely být měněny, aby fond mohl být vůbec zaregistrován.
Problémy s registrací a názvem fondu měl před dvěma lety i finančník Karel Janeček, když zakládal Nadační fond proti korupci. Městský soud v Praze jeho fond odmítl zaregistrovat s odůvodněním, že neprováděl veřejně prospěšnou činnost.
Zeman během tiskové konference k založení poznamenal, že registraci jeho fondu měla mít na starost tatáž nejvyšší soudní úřednice, která v roce 2011 odmítla zapsat Nadační fond proti korupci. Podle jeho slov proto musela být pozměněna zakládací listina. O tom, že by došlo i ke změně názvu, se ale nezmínil.
Jistých 60 tisíc každý měsíc
Veřejný dluh v současné době činí 172 406 korun na obyvatele České republiky, včetně kojenců a dětí předškolního věku. Celkový státní dluh se navíc každou sekundu zvyšuje o 3583 korun.
Činnost fondu nedávno slavnostně posvětil jeho zakladatel prezident Miloš Zeman. On sám na účet, který je vedený u pražské PPF banky, odvádí pravidelně 30 % ze svého měsíčního prezidentského platu, celkem tedy 60 tisíc korun.
"První splátku jsem již odevzdal a kromě toho jsem podepsal trvalý platební příkaz do března roku 2018," nechal se slyšet předminulou středu prezident.
