Zeman přijal horníky. Dřív by podle něj měli jít do důchodu jen ti z hlubinných dolů a nejen z OKD

ČTK ČTK
12. 7. 2016 19:38
O sedm let dříve do důchodu by podle prezidenta Miloše Zemana měli odcházet jen horníci hlubinných dolů. Rozšíření na další horníky by bylo otevíráním Pandořiny skříňky. Zeman to řekl při úterním setkání se zástupci Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu (OS PHGN). Svaz zároveň zkritizoval za to, že nepodal trestní oznámení na Zdeňka Bakalu.
Prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Prezident Miloš Zeman v úterý znovu podpořil minulý měsíc podepsaný zákon, podle něhož půjdou horníci z hlubinných dolů do starobního důchodu o sedm let dříve než ostatní pracovníci, tedy zhruba v 56 letech.

"Chtěl bych vám také říci, že se domnívám, že by se to zdaleka nemělo týkat jenom OKD, i když v případě OKD to bude drtivá většina případů," řekl v úterý prezident na Hradě zástupcům Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. Zeman poznamenal, že zná také případ hlubinného uranového dolu a dolu na hnědé uhlí, kterých by se zákon měl týkat.

"Na druhou stranu stejně poctivě říkám, že tím by to mělo skončit. Protože jinak bychom otevírali Pandořinu skříňku. Pak by to chtěli i horníci v povrchových dolech, pak by to chtěli pracovníci v hutích a na to už státní rozpočet nemá peníze," řekl.

Po skončení schůzky předseda svazu Jan Sábel řekl, že je Zeman "docela tvrdě zkritizoval" za malou důraznost a za to, že nepodali trestní oznámení na Zdeňka Bakalu, který do letošního února spoluvlastnil společnost New World Resources (NWR), majitele černouhelné firmy OKD. Sábel se brání, že jednali s podnikateli, kteří na Bakalu "pravděpodobně" trestní oznámení podali. "My víme, že to trestní oznámení podáno bylo, byli jsme informováni ještě dříve, než bylo podáno od podnikatele, který to trestní oznámení údajně podal," řekl Sábel.

Sobotka: Peníze také na Mostecko

Premiér Bohuslav Sobotka v úterý na návštěvě Ústeckého kraje oznámil, že doufá v dohodu koalice o kompenzacích pro propuštěné horníky z Mostecka.  Podle premiéra je vnímáno nespravedlivě, že příspěvky dostanou propuštění horníci z OKD, ale horníci z Mostecka nikoliv. Materiál by měla na konci července projednat vláda.

"Já doufám, že zástupci hnutí ANO z Ústeckého kraje vysvětlí Andreji Babišovi, jak je to tady vnímáno nespravedlivě. Byla to vláda, která rozhodla o tom, že postupně skončí těžba na dole ČSA. Vláda také slíbila, že bude bude kompenzovat v sociální politice toto své rozhodnutí o neprolomení limitů. Toto je jednoznačně součást této sociální kompenzace. V každém případě chci, aby tato věc byla na programu 27. července a pevně věřím, že na tom najdeme shodu," řekl Sobotka.

Proti návrhu se okamžitě ohradil ministr financí Andrej Babiš"Já s tím zásadně nesouhlasím, nevidím důvod proč bychom měli podporovat firmy pana Tykače, které sídlí na Kypru, vydělávají miliardy. Když byl problém v Sokolovské uhelné u pana (Františka) Štěpánka, tak ten, když propustil horníky, tak se o ně postaral, dal jim odstupné, našel novou práci," řekl v úterý Babiš novinářům v Bruselu. Zopakoval, že nelze argumentovat situací v OKD, která je výsledkem špatných rozhodnutí minulosti.

Poznámka: V textu zmíněný podnikatel Zdeněk Bakala vlastní i společnost Economia, která vydává online deník Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Stovka světových osobností volá po podpoře Tchaj-wanu

Zhruba stovka osobností z celého světa dosud podepsala apel na demokratické země, aby vyjádřily podporu Tchaj-wanu. Ostrovní země podle nich čelí ohrožení ze strany pevninské Číny, která Tchaj-wan považuje za svou vzbouřeneckou provincii a usiluje o jeho připojení ke svému území. Výzvu zorganizovala Mezinárodní koalice pro demokratickou obnovu, která vznikla při Nadaci Fora 2000.

Mezi signatáři výzvy jsou například šahový velmistr a představitel ruské opozice Garri Kasparov, polská režisérka Agnieszka Hollandová, bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, europoslanec Alexandr Vondra (ODS) nebo kněz Tomáš Halík. Autoři v textu připomínají, že Tchaj-wan se po konci Čankajškova autoritářského režimu v 80. letech stal demokratickou zemí, zatímco Čína zůstává autoritářským státem a v posledních letech v ní sílí zásahy proti etnickým menšinám, jako jsou Tibeťané či Ujgurové. Připomínají také čínské porušení mezinárodní smlouvy o zachování demokratických práv v Hongkongu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy