Praha - Až desítky milionů korun platí stát zbytečně za pronájem počítačové techniky k volbám. Jak tento týden uvedl deník Aktuálně.cz, některé obce si speciálně kvůli volbám pronajmou počítače, často dokonce za sumu, za kterou by se daly pořídit nové.
Třeba Praha 8 za dvoudenní pronájem 111 počítačů a tiskáren do svých volebních místností zaplatí přes 800 tisíc korun – 7 236 na jednu sestavu. Nový počítač s tiskárnou, který splňuje požadavky Českého statistického úřadu, se přitom dá pořídit za necelých 8 500 korun.
Kolik ministerstvo financí za pronájem techniky obcím proplatilo celkem, není možné zjistit. Toto číslo se prý samostatně neeviduje.
Podle odhadu serveru Aktuálně.cz, který udělal anketu mezi více než dvaceti obcemi a městskými částmi, to může být okolo padesáti milionů na jedny volby. Od loňského do letošního října se přitom konají hned troje volby.
Sumami, které některé obce platí za pronájem, byl překvapen i poslanec a starosta Semil Jan Farský, který je členem sněmovního podvýboru pro veřejnou správu a e-Government.
"Je to jednoznačně nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky," říká. Jeho radnice si počítače sice také pronajímá - ale za řádově nižší sumu, 1700 korun za jeden počítač.
Laciné s limitem, drahé bez limitu
To, jaké věci stát obcím na pořádání voleb proplatí, určuje směrnice ministerstva financí. Loni v prosinci se přitom novelizovala a částečně zpřísnila. Nově zavedla například limit na pořízení USB disků a kalkulaček. Ty stát od letošního roku proplácí v maximální výši 200 korun, a to jen jednou za pět let na jeden volební okrsek.
"Limit 200 korun na 5 let pro opakované pořízení kalkulaček a klíčů USB byl stanoven s ohledem na hospodárné vynakládání prostředků státního rozpočtu," říká mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka.
Podobně byl stanoven limit na zařízení volebních místností, konkrétně pořízení plent, jimiž se odděluje prostor pro vyplnění hlasovacích lístků. I ty stát od nynějška proplatí jen do výše jednoho tisíce korun na volební okrsek během pěti let.
"Vyšší částka by znamenala nepřiměřený dopad na státní rozpočet a není důvodná, neboť řada územněsprávních celků zajišťuje oddělení prostoru pro hlasování jednoduchým způsobem bez finančních nároků,“ poukazuje Ležatka. Některé obce podle něj měly velmi vysoké požadavky a výjimkou nebyly například sumy okolo 8 500 korun na oddělení prostoru pro handicapované.
Jenže tak, jak je stát přísný při proplácení USB klíčů, kalkulaček či plent, je naopak benevolentní při proplácení pronájmu počítačů a tiskáren. Zde ministerstvo financí nestanovuje žádný limit.
"Stanovit limit pro pronájem nelze vzhledem k velmi odlišné velikosti obcí a okrskových volebních komisí," tlumočí Ležatka stanovisko odboru Financování územněsprávních celků.
Požadavky na vybavení počítačů jsou přitom jednotné a v každé volební místnosti je jeden počítač s tiskárnou bez ohledu na to, jak je velká obec či kolik má okrsek oprávněných voličů.
Kontrola je možná
Nad pravidly kroutí hlavou i právnička občanského sdružení Oživení Petra Bielinová. I ji zaráží, že u minimálně náročných položek, jako je kalkulačka a flashdisk, je preferován nákup jednou za pět let, zatímco u položky podstatně nákladnější je preferováno zapůjčení opakovaně při každých jednotlivých volbách.
Jenže formulace směrnice současně říká, že je možné hradit jen nezbytně nutné výdaje. "Z dikce směrnice vyplývá očekávání státu, že obce, které mají vhodné počítače či tiskárny ve vlastnictví (a to budou asi skoro všechny), použijí vlastní majetek a na státu budou požadovat jen náklady s jejich instalací a provozem,“ uvádí Bielinová.
"Je na státu, aby vznesené nároky jednotlivě přezkoumal z hlediska jejich oprávněnosti, neboť ze státního rozpočtu mají být hrazeny pouze výdaje nezbytně nutné pro zajištění voleb,“ dodává.
Zda jsou peníze státu účelně vynaložené, může kontrolovat ministerstvo financí, konkrétně finanční úřady. A pokud jsou tyto náklady za pronájem příliš vysoké, mohou je odmítnout proplatit.
"Ročně pracovníci finančních úřadů provedou desítky těchto kontrol a v řadě případů zjistí, že byla porušena rozpočtová kázeň," uvedla mluvčí Finančního ředitelství Jitka Ježková. "Za uvedená porušení jsou finančními úřady ukládány odvody za porušení rozpočtové kázně," dodala.
Po otázce, jaká obec byla potrestána, ale nakonec připustila, že takový případ není. Vracení peněz se týkalo jiných případů. "Protože směrnice neuvádí žádný limit, je těžké prokázat nehospodárnost," vysvětluje Ježková.
Podíváme se na to
Není však vyloučeno, že poté, co se o tyto náklady začal zajímat deník Aktuálně.cz, se praxe a směrnice změní.
"Dovedu si představit, že stát určí limity pro jednotlivé náklady. Stejně jako určuje odměnu jednotlivým členům komisí, tak může i dalších nákladů spojených s průběhem voleb," uvádí poslanec Farský. Téma prý otevře i na sněmovním podvýboru pro veřejnou správu.
Možnou změnu naznačuje i ředitel odboru financování územněsprávních celků Miroslav Matej.
"Ministerstvo financí již v minulosti uvažovalo o stanovení paušálu, nicméně toto nebylo akceptováno ministerstvem vnitra. V každém případě se pokusíme paušály propočítat a navrhnout opět," uvedl. "Určitě by tím odpadla spousta administrace a vykazování jednotlivých výdajů."
