Po letech na vozíku začal opět chodit. Čeští lékaři muži připojili na míchu elektrodu
Do místnosti v budově ředitelství Fakultní nemocnice Královské Vinohrady plné novinářů vstupuje na konci října dvaapadesátiletý Tomáš Svášek o berlích. Pohybuje se pomalu, trhaně, zatím zvládne tak sto metrů, ale i to lékaři označují za zázrak. Ještě před pár měsíci nechodil vůbec.
Celoživotní sportovec skončil před devíti lety na vozíku. Trpí takzvanou cévní malformací na míše. "Je to, jako když se skřípne hadice, na jedno místo vám přestane jít krev. Naplní se a postupně začne utiskovat míchu. U mě ji utiskovala čím dál víc, až jsem ochrnul," popisuje Svášek.
Příznaky nemoci se objevily zničehonic. Začalo to nechtěným zadržováním moči, postupně se přidávalo omezení pohybu, Svášek pociťoval únavu nohou. "Když jsem hrál tenis, držel jsem míček, ale nohy nešly. Přisuzoval jsem to věku, bylo mi 42 let. Ale bylo to čím dál horší," vzpomíná. Jednou třeba stál na sjezdovce a čekal na syna, když se mu najednou podlomily nohy a spadl.
Lékaři se zpočátku domnívali, že za problémy může výhřez na bederní páteři, a s touto diagnózou ho chtěli i operovat. "Jednomu lékaři v královéhradecké nemocnici to ale přišlo divné. Pozval mě na další vyšetření, tam jsem upadl a už jsem nevstal," líčí Svášek. Ochrnul tedy přímo v nemocnici, v únoru 2013, když už asi půl roku pociťoval různé příznaky nemoci.
Lékaři poté stanovili správnou diagnózu. Následovaly operace. Jenže se dostavilo stažení svalů, takzvaná spasticita, která mu znemožňovala pohyb, a přidaly se i silné bolesti. Když pak na jaře přišla nabídka podstoupit unikátní operaci, Svášek neváhal. Víc než úlevu od bolesti od toho ale prý nečekal.
Lékaři Sváškovi při operaci zavedli do míchy elektrodu. "Elektroda vysílá malou intenzitu elektrického proudu a ovlivňuje tkáň míchy a jejího okolí. Centrální nervový systém je vzrušivá tkáň, reaguje velmi specificky na elektrickou stimulaci. Při správném nastavení tak dokážeme vyvolat náležitou odezvu, v tomto případě i pohyb," popisuje vedoucí Centra pro léčbu bolesti Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Šimon Kozák.
Lékaři nejdřív vytvořili malý otvor v páteřním kanálu, kterým prochází nervy a mícha, a elektrodu o rozměrech dvakrát šest centimetrů do něj nasoukali. "Pomocí rentgenu jsme sledovali, jak elektroda putuje páteřním kanálem, a zapínáním elektrody jsme sledovali odezvu svalů. A když jsme byli s polohou elektrody spokojeni, přichytili jsme ji stehem, dali tam biologické lepidlo a sešili tkáně," popisuje Kozák průběh sedmihodinové operace. Elektrodu Svášek ovládá pomocí ovladače, kterým spouští různé programy.
Metoda takzvané neurostimulace provazců míšních se začala používat už v 70. letech ve Spojených státech. Primárně je používána na léčbu bolesti. "Nejčastější diagnóza jsou stavy po operaci zad," říká Kozák.
Posledních třicet let tuto metodu zkoumali švýcarští lékaři a právě ti ji využili poprvé i pro zlepšení pohybu pacienta. Letos v únoru zveřejnili v prestižním magazínu Nature poznatky o prvních pacientech s míšním poraněním, kterým se díky ní podařilo rozhýbat nohy. Kozák se pak spolu s kolegy vypravil do Barcelony, kde Švýcaři s metodou seznámili další lékaře. "Pokusili jsme se v podmínkách naší nemocnice reprodukovat, co ve Švýcarsku vybádali za 30 let," říká Kozák.
Operace proběhla v srpnu. Netrvalo dlouho a Svášek udělal první kroky. Jeho stav se postupně lepší, i bolesti ustoupily. Musí ale v Thomayerově nemocnici podstupovat intenzivní rehabilitaci. "Dokážu se postavit a hýbat nohama výrazně lépe než předtím. Svaly mi povolily, všechno od pasu dolů bylo hrozně ztuhlé. Už ani neberu léky proti bolesti. Teď ujdu sto, dvě stě metrů a doufám, že se to bude ještě zlepšovat," popisoval v říjnu Svášek, který by se chtěl za dva roky zúčastnit paralympiády v tenisu. Na vozíčku se k oblíbenému sportu vrátil asi před šesti roky.
Jestli někdy bude chodit bez berlí, v tuto chvíli není jasné. Tuto operaci má za sebou zatím jen pár desítek lidí na světě, z toho už dva Češi.
"Kráčíme do neznáma. Ale pohyb se velmi zlepšil a pacient je schopen mobility, přesunu, a to je úspěch. Doufáme, že do budoucna by bylo možné, aby ani berle nepoužíval a byl by schopen samostatné chůze. Ale uvidíme," dodává Kozák s tím, že lékaři chtějí metodu testovat i dál na dalších pacientech a ideálně rozšířit i do dalších nemocnic.