reklama
 
 

Žalobu na Zemana chtějí senátoři rozšířit o další bod - nečinnost při odvolání Staňka

9. 7. 2019 16:48
Předsedové většiny senátorských klubů oznámili, že zvažují rozšíření chystané žaloby na prezidenta Miloše Zemana. Tu představili už dříve, nyní ji ale chtějí doplnit o další skutek - a to v případě, že Zeman co nejdříve nevyhoví žádosti premiéra Andreje Babiše, aby odvolal ministra kultury za ČSSD Antonína Staňka. Zeman s krokem otálí již přes měsíc.

Nijak nás to netěší, nemáme z toho žádnou radost, ale nic jiného nám nezbývá. To tvrdili v úterý odpoledne předsedové většiny senátních klubů, když vysvětlovali, proč chystají další rozšíření už dříve avizované žaloby na prezidenta Miloše Zemana. Jak bude nakonec žaloba vypadat a kolik senátorů ji podepíše, se definitivně uvidí až v příštích dnech.

Mimo jiné na to bude mít velký vliv to, jak se prezident zachová ve čtvrtek a v pátek, kdy bude nejdříve s premiérem Andrejem Babišem a další den s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem řešit odvolání ministra kultury Antonína Staňka. I když je v ústavě napsáno, že prezident na návrh premiéra odvolá člena vlády, Zeman to už několik týdnů odmítá udělat.

"Tím, že prezident neodvolává ministra kultury, tak podle mého názoru porušuje ústavu. Návrh na odvolání ministra má na stole už třicet dní a nic nečiní," prohlásil předseda senátního klubu ODS Miloš Vystrčil poté, co se předsedové všech senátních klubů v úterý sešli a debatovali o tom, jak dál postupovat ohledně zmiňované žaloby.

Odlišný názor má jen jediný šéf senátorského klubu - Zdeňka Hamousová z hnutí ANO. Ta avizovala, že její klub se k žádné žalobě na prezidenta nepřipojí, protože k tomu nevidí důvod.

Senát by mohl žalobu projednávat 24. července

Vystrčil a další předsedové naopak argumentují, že důvody k žalobě existují a oni podle zákona musí žalobu podat. "Z ústavy je dána pravomoc, aby v případě, kdy dochází k hrubému porušení ústavy, Senát podal žalobu na prezidenta republiky," uvádí Vystrčil.

Podle něj je velmi pravděpodobné, že 24. července na zasedání pléna Senátu budou členové horní komory žalobu na prezidenta projednávat. Upozornil ale, že velmi důležité budou výsledky zmiňovaných schůzek u prezidenta a také následné porady všech senátních klubů.

"Po domluvě o dalším postupu bude definitivně sepsána žaloba a její obsah poté bude prostudován všemi senátory. Věřím, že většina z nich žalobu podepíše," prohlásil Vystrčil. Jeho slova potvrdili také předsedové klubů KDU-ČSL Petr Šilar, STAN Petr Holeček, Klubu pro liberální demokracii - Senátor 21 Václav Láska a místopředseda klubu ČSSD Miroslav Nenutil.

Senátor Láska v úterý upozornil, že chce, aby na plenárním zasedání v červenci už byla žaloba na Zemana připravená k podání. "Současné chování prezidenta navazuje na skutky, které jsme se prezidentovi chystali vyčíst už v původním znění žaloby. Pro náš klub proto bylo naprosto logické, že nečinnost prezidenta s odvoláním ministra kultury by měla být do žaloby zahrnuta," řekl Láska.

Podle Petra Holečka chce rozšíření žaloby podpořit také drtivá většina členů klubu Starostů a nezávislých. "Uvědomujeme si zároveň, že ústavní žaloba na prezidenta není jen tak obyčejný krok a jedná se skutečně o velmi závažnou událost," podotkl Holeček.

Také u lidovců se chce podle předsedy klubu Petra Šilara připojit k rozšířené žalobě naprostá většina členů klubu KDU-ČSL a nezávislých. "Jsem velmi potěšený, že budeme žalobu podávat, protože je potřeba říci, že císař pán je nahý a je potřeba tyto věci řešit. Velká většina příznivců vítá, že jsme se v Senátu konečně pro něco takového rozhodli," uvedl Šilar.

Pokud jde o Poslaneckou sněmovnu, je už teď jasné, že se k žalobě nepřipojí největší klub hnutí ANO. Za prezidenta se obvykle staví také zástupci KSČM a SPD. Naopak opoziční kluby ODS, pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 daly najevo, že žalobu podpoří.

Vystrčil: Pokusy o usměrnění prezidenta neměly žádný účinek

Předseda klubu Senátor 21 Václav Láska už dříve redakci Aktuálně.cz sdělil, že dokázal získat přes tři desítky podpisů. "Máme dost podpisů na to, aby ústavní žalobu projednal Senát," řekl Láska. Pod žalobou jsou podepsáni kromě senátorů jeho klubu také zástupci KDU-ČSL, STAN, ODS, TOP 09 nebo nezařazený senátor Pavel Fischer. 

Předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil vysvětloval, že žalobu podepsal proto, že jiné pokusy o usměrnění prezidenta neměly žádný účinek. "Bohužel nic nenasvědčuje tomu, že by pan prezident byl ochoten sám od sebe - bez toho, že by byla podána žaloba proti němu - začít dodržovat ústavní zvyklosti a přestat porušovat ústavu. Když chceme dosáhnout toho, aby se začal chovat jinak, tak už bohužel nemáme jinou možnost než se pokusit podat žalobu proti prezidentovi," řekl Vystrčil.

Podobně se vyjádřil i místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin, který je v klubu Starostů a nezávislých. "Prezident si dlouhodobě vykládá ústavu tak, aby vyhovovala zájmům jeho oblíbenců. Jeho vystupování považuji za ohrožení bezpečnosti České republiky," podotkl Czernin.

Místopředsedové Senátu i předsedové největších senátních klubů už dříve také prohlásili, že už sama debata o možné ústavní žalobě a chování prezidenta má smysl. 

"Pokud by Senát mlčel a žádnou aktivitu nevyvinul, tak by to znamenalo, že veškeré jednání prezidenta je v pořádku. De facto by Senát jednání prezidenta legitimizoval. To by bylo z mého pohledu nebezpečné nejen pro současnost, ale i budoucnost," řekl Láska.

První místopředseda Senátu Jiří Růžička (zvolený za TOP 09 a STAN s podporou KDU-ČSL) označil žalobu za velmi důležitou. "Možná se dozvíme, že nemáme nic na práci, možná bude někdo naši snahu zpochybňovat, ale je třeba mluvit o tom, jestli je možné, aby prezident vykládal ústavu, jak chce, případně aby nerespektoval rozhodnutí nezávislých soudů. Pokud i tento akt pomůže, aby se o tom mluvilo a aby se případně dospělo k nějakým návrhům a závěrům, tak to stojí za to," míní Růžička.

Předseda klubu STAN Petr Holeček označil žalobu za závažnou a zároveň i smutnou záležitost. "Senátoři by ale takto konat měli, pokud mají impulzy, že jednání hlavy státu je na hranici ústavnosti, nebo dokonce ústavní zákony překračuje," uvedl Holeček.

Čtyřiadvacet přestupků na 50 stranách

Samotná žaloba je postavená na tom, že Zeman neustále více či méně závažnými skutky ústavu porušuje. Text má 50 stran a popisuje 24 údajných porušení zákonů či ústavy od nevhodných slovních vyjádření až po odmítnutí učinit určité kroky.

"Ve všech případech se jedná o bezprecedentní porušení doposud respektovaných pravidel, na kterých ústavnost doposud stála. (…) Ústavně žalovaný využil prakticky každou příležitost, jak uplatnit svůj vliv v oblastech, kde mu podle práva nepřísluší, a způsobem, jejž ústava zapovídá," stojí v žalobě, ve které se dále uvádí, že intenzita prezidentových nepatřičných zásahů se v čase zvyšuje.

Žaloba například připomíná jmenování prezidentského kabinetu Jiřího Rusnoka v roce 2013, přestože se tehdy strany dohodly na sestavení vlády, kterou by podpořilo 101 poslanců ve sněmovně.

Zmiňuje také Zemanovo stanovisko o odmítnutí jmenovat Miroslava Pocheho z ČSSD ministrem zahraničí, trvání na jmenování Livie Klausové velvyslankyní na Slovensku a Vladimíra Remka velvyslancem v Rusku, potvrzení informací médií o částce, kterou Česko zaplatilo za unesené dívky v Pákistánu, jeho dlouhodobá stanoviska v zahraniční politice, která jsou v rozporu s postojem vlády, snahu o ovlivnění procesu vydání údajného hackera Jevgenije Nikulina do Ruska, nejmenování profesorů či prohlášení, že v Česku se vyráběl jed novičok.

autor: Radek Bartoníček | 9. 7. 2019 16:48

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama