Dosud reagovalo osmnáct států, zatím posledním potvrzeným donorem je Portugalsko. Tamější rada ministrů, obdoba naší vlády, ve čtvrtek večer informovala, že na pořízení munice pošle 100 milionů eur (v přepočtu zhruba 2,5 miliardy korun). Jen několik hodin předtím oznámilo příspěvek 30 milionů eur, zhruba 755 milionů korun, Švédsko. Peníze se tak pomalu schází.
"První dodávky munice (na Ukrajinu) lze po uvolnění peněz očekávat nejpozději v průběhu června. O možnostech zapojení jednotlivých zemí jsem několikrát mluvil s řadou svých evropských protějšků a mám opravdu radost, jak zareagovali a že se k nám připojili," sdělil Aktuálně.cz premiér Petr Fiala (ODS).
Češi jsou v čele snahy, jež reaguje na momentálně největší bolest ukrajinské armády. Postrádá dostatek dělostřeleckých granátů. Na těžkou palbu Rusů odpovídá symbolicky, po deseti ruských střelách přijde jediná ukrajinská. Výsledkem je už několik týdnů sílící ofenziva okupantů. Český záměr má tento vývoj na bojišti zvrátit.
Publicita pomáhá, ale zvyšuje cenu
"Osm set tisíc kusů munice je pouze první milník," vysvětlil redakci vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Dosažení této mety bude stát jednotky miliard eur. Kopečný doufá, že penězovod už se pak nezastaví. "Pokud státy uvidí, že ten mechanismus Ukrajině pomáhá, naší nadějí je, že v tom budou pokračovat a budeme schopní Kyjev podporovat dlouhodobě."
Kopečný předtím roky pracoval na ministerstvu obrany, končil tam coby náměstek pro průmyslovou spolupráci. Zbrojařské prostředí je pro něj důvěrně známé. Vedle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara a šéfa Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci Aleše Vytečky je právě on klíčovým mužem iniciativy.
Kde munici sehnat, se už ví. Zhruba desítka českých zbrojařských firem oprášila své obchodní kontakty po světě. Jde o desítky zemí na několika kontinentech. Spojení si převzali lidé z Úřadu vlády, ministerstva zahraničí a resortu obrany. Vlastníky střeliva, ráže 155 milimetrů a 122 milimetrů, přesvědčují, aby prodávali ve prospěch Ukrajiny.
Podle Tomáše Pojara se díky publicitě shání peníze snáz. Upozorňuje ale, že má také stinnou stránku. "Zvyšuje se tím cena. Už teď jsme zaznamenali inflační tlaky," upozornil. Pojar také potvrdil, že Česko se vedle organizace zapojí i i finančně. "Přesná částka ještě není, tu musí určit vláda."
"Kdyby Rusové mohli, překazí to"
Až se shromáždí peníze, největší výzvou bude bezpečná přeprava munice na Ukrajinu. Mnohatunové zásilky budou z místa původu muset urazit i tisíce kilometrů. "Riziko sabotáže bereme velmi vážně," připustil Pojar, který se uplynulý víkend vrátil z Ukrajiny. "Kdyby (Rusové) měli tu možnost, bezpochyby se pokusí dodávku překazit," dodal.
Česká strana proto nechce k přepravě střeliva veřejně říkat nic bližšího. Ze zdrojů redakce plyne, že v případě lehčích raket se počítá s leteckou a lodní dopravou, po železnici nebo v kamionech se bude přemisťovat těžší náklad. Samotné provedení dodávek se ale českého území bude týkat minimálně.
"Bude to záležet na tranzitních licencích. Není to o tom, že se do Česka bude vozit obrovské množství munice, není to nutné," řekl k tomu zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Přeprava podle něj může probíhat přes území mnoha států. Pokud všechno půjde v souladu s plánem, za čtvrt roku by se měla spustit.
Brusel, Mnichov, Paříž
Politicky se český záměr narodil minulý měsíc. Petr Fiala před jednáním Evropské rady v Bruselu 1. února s premiéry Dánska, Estonska, Nizozemska a německým kancléřem nejprve vyzval ke zvýšení dodávek zbraní. "Pak jsem tam naši iniciativu na nákup dělostřelecké munice osobně představil," vysvětlil Aktuálně.cz předseda vlády.
Další impulz získala v půli února na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde o ní promluvil prezident Petr Pavel. S iniciativou pak Fiala zabodoval na summitu v Paříži svolaném francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. "Díky tomu jsme závazně vybrali dostatek peněz na více než tři sta tisíc kusů munice a přísliby máme na dalších dvě stě tisíc kusů," dodal premiér.
Nejbližšími partnery Česka v jeho úsilí jsou Dánsko a Nizozemsko. Díky tomu plán rezonuje. Předchozí spolupráce těchto zemí umožnila od počátku ruské invaze dostat na Ukrajinu už milion kusů střeliva do těžkých zbraní. Mezi osmnácti členy aktuální iniciativy jsou vedle Švédska a Portugalska třeba Polsko, Norsko a coby jediná mimoevropská země Kanada.
"Chápu finanční situaci různých států, které nejsou tak bohaté, ale je důležité, aby to od nich nebyly symbolické příspěvky. Z nich nebudou mít Ukrajinci to, co jim pomůže na bojišti," zdůraznil Kopečný. Podle něj bude velký dar pořád zlomkem toho, co dávají země na svou obranu. Kde se peníze shromažďují, kdo je spravuje a jak budou probíhat platby za munici, podléhá utajení.
