Problém může podle kritiků nastat například u lékařů, protože hodiny, kdy takzvaně "slouží pohotovost", se od ledna budou započítávat vždy jako přesčasy, i když lékař skutečně nepracoval.
Limity na přesčasy jsou přitom relativně nízké a nemocnice už v minulosti měly problémy s jejich plněním.
Mají nemocnice na nový zákoník?
Lékaři vyčerpají povolený limit služeb zřejmě už v dubnu. Nemocnice za ně nebudou mít náhradu a nebudou mít ani peníze na to, aby zaplatily další lékaře, takže začnou zavírat některá oddělení. To je prognóza ředitelů nemocnic.
"Nechává se na manažerech nemocnic, aby se s tím vyrovnali. Nikdo nechce slyšet naše argumenty," řekla novinářům předsedkyně Asociace nemocnic Jaroslava Kunová. Asociace sdružuje velké fakultní nemocnice. S podobným varováním přišla v úterý Asociace českých a moravských nemocnic, sdružující menší zařízení..
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek vyzval jejich ředitele, aby se tlakem na poslance a odboráře ještě pokusili zákoník oddálit.
Vláda jako celek ovšem po pondělním jednání tripartity ustoupila odborům a stáhla návrh, který chtěl platnost zákoníku odložit do dubna. Českomoravská konfederace odborových svazů proto zrušila plánované protesty před Úřadem vlády.
Lékařské odbory trvají na platnosti normy, podporuje ji i Česká lékařská komora. Změnit by ji mohla Poslanecká sněmovna, tam však odpůrci zákoníku nemají dost hlasů.
"Řešení se nabízí pouze snad jediné: prosadit výjimku pro zdravotnictví, než se systémově vyřeší podmínky zákoníku pro tento resort," uvedla Kunová. Výjimku pro zdravotnictví požaduje i ministr Julínek.
Podle Julínka na něj zdravotnictví nemá dost peněz, aby mohlo požadavky nové normy splnit.
| Odbory vyhrály: zákoník od ledna platí |
"Ředitelé zdravotnických zařízení budou muset přijmout opatření, která mohou vést ke snižování platů a kvality poskytované péče," řekl Julínek účastníkům jednání Asociace českých a moravských nemocnic.
Julínek: Lékařů bude málo a klesnou jim platy
"Co se týče lůžkových zdravotnických zařízení, znamená to zastavení růstu platů, znamená to další zadlužování nemocnic, protože není kde vzít peníze na realizaci zákoníku práce. Co se týče zdravotnické záchranné služby, tam je to vážnější, protože i kdybychom tam mohli dát peníze, jako že nejsou, tak lékaři, kteří jsou potřeba podle zákoníku práce, prostě nejsou k dispozici," dodal Julínek.
Bude jich podle něj chybět až 80, což znamená snižování výjezdových míst, prodlužování dojezdové doby i více posádek bez lékaře. Zdravotnictví tak budou chybět zhruba dvě miliardy korun.
"Lékaři budou mít vyčerpány přesčasové hodiny, tak se budou muset ředitelé uchylovat k obcházení zákoníku práce, pokud to bude vůbec možné, tedy jít mimo zákon. Bude to znamenat organizační změny, popřípadě snižování peněz na platech, a samozřejmě bude to otázka, zda vůbec na trhu seženou příslušné lékařské profese," řekl Julínek.
Očekává, že ředitelé budou muset hledat lékaře i v zahraničí, ale kromě Slovenska mnoho jiných možností nemají.
Odbory ani levicoví politici s Julínkovými výhradami nesouhlasí. Podle nich aplikace zákoníku problémy nepřinese, ty by naopak znamenal jeho odklad.
