Na začátku tohoto příběhu je zastaralá čistírna odpadních vod a rozhádané zastupitelstvo, rozdělené na dva nesmiřitelné tábory. A taky bývalá starostka Mníšku Alexandra Merunková, o níž dnes někdejší městští poslanci tvrdí, že mnohé kroky činila bez potřebného souhlasu zastupitelstva.
Výsledek? Zadlužené město, které teď obchází strašák v podobě 138 milionů.
V jednopatrové budově kulturního střediska Lipka zasedá zastupitelstvo Mníšku pod Brdy. Program? Mimo jiné smlouvy uzavřené lidmi z předchozího vedením města. Ti teď sedí v lavicích opozice.
Aktuálně cz. chtělo jednání zastupitelstva natočit na kameru, ale městští poslanci byli proti.
"Hanba! Bojí se!" dostalo se jim ihned odezvy od přihlížejících občanů-voličů.
75 milionů nechceme. I když nabízíte
Potíže Mníšku začaly v roce 2003, kdy město začalo hledat řešení, jak a hlavně za co zmodernizovat čističku odpadních vod. Po několika neúspěšných žádostech přichází ze Státního fondu životního prostředí příznivá zpráva - město má šanci získat až 75 milionů korun z evropských fondů, za které může opravit čističku a navíc vystavět i kanalizaci.
Tehdejší starostka Alexandra Merunková ale dotaci odmítla. "Neměli jsme jako zastupitelé vůbec tušení, že od žádosti ustoupila," řekl Aktuálně.cz bývalý zastupitel Mníšku pod Brdy, který si přál zůstat v anonymitě.
To, že obec měla šanci na miliony dosáhnout, dokládá i dopis tehdejšího ředitele Státní fondu životního prostředí Andreje Mudraye. "V případě neodstoupení města od žádosti by mohla být podpora se značnou pravděpodobností přiznána," píše se v něm.
Bývalá starostka se hájí. "V jednu chvíli jsme měli podány žádosti dvě. Jednu u evropských fondů a druhou u národních, obojí u Státního fondu životního prostředí. To ovšem nelze, a proto po příslibu kladného vyřízení u národních fondů jsme evropské peníze odmítli," vysvětluje Merunková. Kdo jí ale příslib dal, už neřekla. Státní fond životního prostředí to podle informací Aktuálně.cz nebyl.
Mníšečtí se nakonec rozhodli vzít si na opravu čističky úvěr, přestože s tím někteří zastupitelé nesouhlasili. Teď je čeká splácení: dva milióny ročne po dobu dvaceti let. Jenže tady příběh nekončí.
Smlouvy jsou, peníze ne
V sále kulturního domu Lipka je ticho. Starosta Petr Digrin seznamuje obyvatele Mníšku s tím, jak jeho předchůdkyně v obci úřadovala.
Na konci svého volebního období uzavřela dvě smlouvy se stavební firmou, která by za 138 milionů vybudovala kanalizaci a opravila staré kino. A to i přesto, že město miliony tehdy nemělo a nemá je ani nyní.
"Kde vezmeme tolik peněz, vždyť to jsou naše dva rozpočty?" ptá se rozhořčeně jedna z obyvatelek Mníšku.
Atmosféra v sále houstne. "Byli jsme vyšachováni z těchto jednání, z podepisování smluv," rozčiluje se bývalý zastupitel Tomáš Talůžek. A chce od exstarostky vysvětlení.
"To, co rozhodla městská rada v čele se mnou, bylo v dobré víře, můj právník neshledal žádné pochybení," odpovídá naštvanému zastupiteli bývalá starostka Merunková a odchází s bývalými kolegy z městské rady na cigaretu.
"Rozhodl jsem se veškeré dokumenty předat policii, ať vyšetří, kdo je vinen," uklidňuje rozzlobené obyvatele starosta Petr Digrin.
Černé scénáře
Podle starosty jsou smlouvy uzavřené bývalou starostkou pro město likvidační. Obává se, že firma bude chtít stavět a hlavně vidět peníze, které jí bývalé vedení města slíbilo.
"Pokusíme se s firmou navázat kontakt a smlouvy vypovědět tak, abychom neplatili sankce. Nemusí se to ale povést a pak nevím, co se bude dít, roční rozpočet města činí 60 milionů korun," vysvětluje Digrin.
Černý scénář? Firma bude chtít peníze, město je mít nebude a na řadu přijde prodej majetku nebo taky exekuce.
Pro doplnění. Kanalizace v obci stále není, nejsou na ni peníze, čistička pracuje, bude ale třeba dalších investic. A kino chátrá.
"Teprve teď se ukazuje, že jsme mohli mít spravenou čističku a hotovou kanalizaci, kdyby bývalá starostka de facto neodmítla 75 milionů od Státního fondu životního prostředí. Je to jasné manažerské selhání a špatné rozhodnutí," dodává k celému příběhu současný starosta Digrin.
Exstarostka černé scénaře odmítá. "Od smluv lze podle naší právničky odstoupit a dokazování vzniku práva na sankce by bylo velmi problematické," uvedla pro Aktuálně.cz. "V celém případu jde o osobní mstu," dodává.
Mníšek pod Brdy je jednou z 3 270 obcí v České republice, která dluží. A jsou to právě bankovní úvěry, kvůli kterým tomu tak je. Radnice si nejvíce půjčují na rekonstrukce čističek, kanalizaci nebo plynofikaci. Ministerstvo financí spočítalo, že dluhy má více než polovina obcí v Česku. Každý její občan tak vlastně dluží bankám téměř 9000 korun.
