Praha - Prestižní víceletá gymnázia, do kterých se každoročně marně snaží dostat tisíce žáků pátých tříd, mají lepší pověst, než si podle konečných výsledků svých absolventů zaslouží.

Už před časem na to upozornil v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr školství Ondřej Liška. Z informací, které má Aktuálně.cz k dispozici plyne, že přínos víceletých gymnázií zpochybňují i dosavadní výsledky odborných analýz.

Ministr na pochybách

"Děti, které přejdou na víceletá gymnázia ze základní školy, v prvních letech skutečně zaznamenají mnohem prudší osobnostní a znalostní rozvoj, než ti, kdo zůstanou na základní škole. Ale když tytéž děti srovnáváte při odchodu ze střední školy, tak jsou naprosto srovnatelné," řekl ministr.

Odvolává se přitom na data mezinárodního průzkumu PISA 2006. Podobně vychází také projekt Vektor, kterým sleduje kvalitu žáků středních škol společnost Scio.

Z testů vyplývá, že na úrovni patnáctiletých jsou žáci víceletých gymnázií o něco lepší, než ti, kteří nastupují až do čtyřletých gymnázií. O další čtyři roky později - tedy při absolventských zkouškách - už jsou však výsledky obou typů gymnázií srovnatelné.

"Pokud si tedy rodiče myslí, že svým dětem radikálně pomohou, když je v mladším věku pošlou na víceleté gymnázium, nemusí to být vůbec pravda," vyvozuje ministr Liška.

Pozor na ukvapený závěr

Také ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl existenci dat potvrzuje, na rozdíl od Lišky z nich však v této chvíli ještě nechce dělat zásadní závěry.

"Zatím to totiž zcela nedává smysl. Žáci víceletého gymnázia na tom jsou v kvintě lépe, než ti, kteří do kvinty přišli z deváté třídy základní školy. A i když po následující čtyři roky chodí do stejné školy, v oktávě se náhle úroveň obou vyrovná," vysvětluje Štefl, v čem jsou prozatím výsledky výzkumného projektu Vektor nepochopitelné.

Podle Šteffla bude možné výsledky hodnotit, až projdou kritickou analýzou, která ukáže, proč třídy ve čtyřletých gymnáziích dohánějí ty osmileté.

Děti z lepších rodin

Už výzkum PISA 2006 upozornil, že rozdíly mezi znalostmi patnáctiletých, kteří chodí do čtyřletých a víceletých gymnázií, nejsou příliš významné.

"Ve víceletých dosahují poněkud lepších výsledků, ovšem rozdíly mezi oběma typy gymnázií a ostatními školami jsou podstatně vyšší," shrnuje závěry studie Jana Straková, která měla na starosti její českou část.

Rozdíly mezi oběma typy gymnázií jsou významnější v matematice a přírodních vědách, ve čtenářské gramotnosti však prakticky rozdíly neexistují.

Z průzkumu PISA navíc vychází, že žáci víceletých gymnázií mají o poznání vzdělanější rodiče než děti ze čtyřletých gymnázií a tím i lepší motivaci studovat na elitní škole.

"Vezmeme-li tedy v úvahu, že žáci víceletých gymnázií jsou v době testování již 2-4 roky v nadstandardní péči a ještě mají nadstandardní rodinné zázemí, nejsou jejich výsledky nijak oslnivé," shrnuje Straková.

Proto ani lepší výsledky na úrovni kvinty není podle ní možné vykládat jako argument pro existenci víceletých gymnázií.

Pokud by proběhla důkladná analýza dat o znalostech osmnáctiletých gymnazistů a potvrdila první výsledky průzkumu Vektor, zpochybní to zásadně smysl selekce žáků už na úrovni pátých tříd.