Bývalého pražského imáma poslal soud na 10 let do vězení za podporu terorismu

ČTK ČTK
Aktualizováno 28. 2. 2020 14:29
Za účast na teroristické skupině a financování terorismu potrestal soud bývalého pražského imáma Samera Shehadeha deseti lety vězení. Jeho bratru Omarovi uložil jedenáctiletý trest, švagrová Fátima Hudková má jít do vězení na šest let. Rozsudek pražského městského soudu není pravomocný, Shehadeh a obhájci zbylých obžalovaných se proti němu na místě odvolali, žalobce si ponechal lhůtu.
Samer Shehadeh
Samer Shehadeh | Foto: ČTK

Před soudem stanul jen někdejší imám, Omar Shehadeh a Hudková jsou stíháni jako uprchlí. Policie po nich stále pátrá. Státní zástupce Marek Bodlák už dříve uvedl, že o nich měl poslední informace v říjnu 2017. Shehadeh v minulosti prohlásil, že se s nimi naposledy zkontaktoval v polovině roku 2018.

Bývalý imám se k pomoci bratrovi a jeho ženě i k posílání peněz do Sýrie u hlavního líčení přiznal. Nepovažuje to však za trestné, protože neuznává syrskou vládu a organizaci nevnímá jako teroristickou.

Shehadeh také před soudem prohlásil, že pro něj rozhodnutí českých soudů není podstatné, protože nerozhodují podle islámského práva šaría a jde pouze o divadlo, kdy je o jeho vině předem rozhodnuto. Podle předsedkyně trestního senátu Kateřiny Radkovské by se jeho chování dalo posoudit jako trestný čin pohrdání soudem.

Ve zprávách, které policie zachytila, Shehadeh podle soudkyně kritizoval demokratické uspořádání státu. "Ráda bych panu obžalovanému připomněla, že právě díky demokratickým zákonům měl i on v naší zemi zajištěné právo na svobodu náboženského vyznání (…), pan obžalovaný ale bohužel zvolil radikální cestu netolerance k ostatním osobám jiného vyznání či bez vyznání, kterou fakticky realizoval prostřednictvím podpory teroristické organizace An-Nusra," doplnila Radkovská.

Obžaloba viní Samera Shehadeha, že v listopadu 2016 pomohl svému bratrovi odjet do Sýrie a vstoupit do teroristické organizace An-Nusra, později známé jako Džabhat Fatah aš-Šám (Fronta dobytí Sýrie). Podle státního zástupce zajistil cestu i Hudkové, kterou předtím po internetu s Omarem oddal. Hudková svého muže podporovala a cvičila s ním ve zbrani. Sama se označovala za mudžáhida (svatého bojovníka) a teroristku. Teroristické organizaci také Samer Shehadeh podle obžaloby přes prostředníky několikrát poslal peníze.

Rozkrytí napomohla otevřená komunikace

Podle Radkovské byla vina trojice bezpochyby prokázána, zejména díky e-mailům a zvukovým zprávám, které si mezi sebou obžalovaní vyměňovali. "Bylo možné velmi podrobně vysledovat všechny záměry obžalovaných, co se týče jejich postojů a vycestování do Sýrie," řekla soudkyně. "Právě nebývalá otevřenost obžalovaných v této komunikaci měla zásadní význam pro rozkrytí trestné činnosti," doplnila.

Podle soudkyně je nepochybné, že Omar dobrovolně vstoupil do teroristické organizace a jeho bratr mu s tím pomohl, stejně jako později Hudkové. Podle soudkyně se Shehadeh netajil tím, že by do organizace vstoupil sám, pokud by mu v tom nebránil jeho zdravotní stav. Právník Hudkové ženu hájil tím, že se do činnosti teroristické organizace nezapojila a pouze doma prala a vařila, žena ale podle Radkovské mimo jiné sama ve zprávách napsala, že se chce zapojit do džihádu.

Státní zástupce Bodlák rozhodnutí soudu uvítal. Zváží, zda je na místě stíhání Shehadeha kvůli pohrdání soudem. Obhájce bývalého imáma Jiří Rosol s rozhodnutím nesouhlasí, podle něj se neprokázalo, že by se Hudková zapojila do činnosti organizace, tudíž jí k tomu nemohl Shehadeh pomoci. Tvrdí také, že obžaloba nedokázala, že by peníze, které imám posílal, sloužily k podpoře teroristické skupiny.

Soud stejně jako v minulosti provázela přísná bezpečnostní opatření. Shehadeha přivedla do jednací síně ozbrojená a maskovaná eskorta vězeňské služby, její členové pak zůstali v místnosti po celou dobu vyhlášení rozsudku.

O Shehadeha se zajímaly tajné služby již před několika lety, když vyzval muslimy, aby se neúčastnili bohoslužby proti terorismu spolu s křesťany. V roce 2017 odjel z Česka, následně ale přišlo obvinění z účasti na teroristické skupině. Policie ho zadržela v Jordánsku. Do Česka byl převezen v listopadu 2018 a od té doby je ve vazbě.

Někdejší pražský imám studoval v Saúdské Arábii. Po návratu byl zvolen do čela Muslimské obce v Praze. Odtud později kvůli vzájemným sporům odešel. Další zástupci muslimské komunity se od něj veřejně distancovali.

České soudy v minulosti řešily několik případů spojených s terorismem. V roce 2017 pravomocně uložily šest let vězení Janu Silovskému, který se chtěl přidat k organizaci Islámský stát. Loni v listopadu rozhodl soud o potrestání Dominika Kobulnického, který čelí obžalobě z teroristického útoku. Soud ho nakonec poslal do vězení na 6,5 roku za obecné ohrožení, verdikt však zatím není pravomocný. Za účast v bojích na Ukrajině dostal bývalý voják Erik Eštu podmíněný trest, čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem si ve vězení odpykává český důchodce Jaromír Balda.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 50 minutami

EU podle Reuters ve svém hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v ČR.

Evropská komise ve svém prvním hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje mimo jiné znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v České republice, na Slovensku a v dalších čtyřech zemích převážně z východní části Evropské unie. Informovala o tom v předstihu agentura Reuters. V poledne má zprávu oficiálně představit místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Unijní exekutiva podle Reuters vidí nedostatky v protikorupčním boji v Bulharsku, Chorvatsku, na Slovensku, v České republice, v Maďarsku a na Maltě.

Dokument, který má Reuters k dispozici, podle tiskové agentury spatřuje hlavní ohrožení demokratických standardů ve výzvách, kterým v členských zemích čelí média a soudnictví.

Zpráva upozorňuje i na to, že koronavirová pandemie posloužila jako "zátěžová zkouška" odolnosti vlády práva napříč sedmadvacítkou. Některá mimořádná protiepidemická opatření, která přijaly vlády jednotlivých států, podle komise zašla příliš daleko.

"Když mimořádné pravomoci oslabují institucionální kontrolu rozhodujících osob, stává se o to důležitějším dohled nad veřejnými rozhodnutími ze strany médií a občanské společnosti," konstatuje zpráva. "Ovšem v některých členských státech čelí média a občanská společnost novým překážkám," cituje Reuters z dokumentu.

Druhou významnou oblastí, u níž Evropská komise vyjádřila znepokojení, je podrývání nezávislosti justice. Komise tu kritizuje zejména Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Slovensko.

"Polské reformy justice po roce 2015 jsou velkým zdrojem sporů," konstatuje komise. Také Maďarsko je podle ní mezi členskými státy, v nichž směr změn zavdal důvod k vážným obavám z dopadu reforem na nezávislost soudnictví.

Zdroj: ČTK
Další zprávy