"Pomáhat muslimům v boji je povinnost." Bývalý pražský imám přiznal podporu teroristů

ČTK ČTK
Aktualizováno 7. 1. 2020 14:58
Bývalý pražský imám Samer Shehadeh v úterý u Městského soudu v Praze přiznal, že pomohl svému bratrovi a jeho ženě vycestovat do Sýrie a přidat se k teroristické organizaci Fronta dobytí Sýrie. Nepovažuje to však za trestné, protože neuznává syrskou vládu a organizaci nevnímá jako teroristickou. Dále prohlásil, že pro něj rozhodnutí českých soudů není podstatné, nerozhodují podle práva šaría.
Bývalý pražský imám Samer Shehadeh přichází s policejním doprovodem do soudní síně pražského městského soudu.
Bývalý pražský imám Samer Shehadeh přichází s policejním doprovodem do soudní síně pražského městského soudu. | Foto: ČTK

Šestatřicetiletý Shehadeh čelí spolu se svým bratrem Omarem a jeho ženou Fátimou Hudkovou obžalobě z účasti na teroristické skupině a z financování terorismu. V případě odsouzení jim hrozí až patnáctileté vězení. Omar Shehadeh a Hudková jsou stíháni jako uprchlí. Podle předsedkyně senátu Kateřiny Radkovské se po nich nadále pátrá a je na ně vydán zatykač.

Shehadeh podle obžaloby pomohl svému bratru Omarovi, který se rozhodl aktivně zapojit do ozbrojeného konfliktu proti syrské vládě. Dal mu instrukce, jak se dostat do Sýrie, vybavil ho kontakty a zajistil mu cestu a peníze. Omar se dostal do Sýrie v listopadu 2016, absolvoval výcvik zacházení se zbraněmi, výbušninami a v taktice boje. Organizace ho pak vybrala, aby cvičil další bojovníky.

Bývalý imám později bratra přes internet oddal s Fátimou Hudkovou a pomohl jí se za manželem dostat. Hudková pak zajišťovala svému muži zázemí, morálně ho podporovala a cvičila s ním ve zbrani. Sama se označovala za mudžáhida (svatého bojovníka) a teroristku.

"Jsem na to hrdý"

Shehadeh pomoc bratrovi i jeho ženě u soudu přiznal. "Jsem na to patřičně hrdý, nemám se za co stydět," prohlásil. Jako muslim měl podle své výpovědi povinnost pomoci ostatním muslimům kdekoli na světě v jejich boji. "Syrská vláda není islámem považována za legitimní," uvedl. Nevládne podle něj na základě šaríi, vzala si za spojence "nevěřící" a dopouští se genocidy. Muslimové podle něj mají právo bojovat za to, aby v jejich zemi bylo aplikováno islámské právo.

Bývalý imám zároveň podle obžaloby přes zprostředkovatele, v jednom případě přes Hudkovou a svého bratra, posílal teroristické organizaci peníze. Podle Shehadehovy výpovědi šly tyto peníze na pomoc zraněným. Nezajímalo ho, zda civilistům či bojovníkům. "Nechápu, že to podle vaší legislativy může být trestný čin. Zraněný je zraněný," uvedl.

K soudu v úterý přišli také příbuzní Hudkové a Shehadehova tchyně. Matka obžalované ženy odmítla vypovídat. Její partner uvedl, že dívka odjela krátce po osmnáctých narozeninách do Finska, odkud se vrátila jako muslimka. Poté s ním už nekomunikovala. O plánech vycestovat do Sýrie a přidat se k organizaci Džabhat Fatah aš-Šám nevěděl. Nedokázal ani vysvětlit, co Hudkovou k jejímu kroku vedlo.

Shehadehova tchyně podle své výpovědi o činnosti bývalého imáma nevěděla, jeho bratra nikdy neviděla. Stýkala se pouze s vnoučaty a nevidomou dcerou, která podle ní nyní vychovává v Jordánsku sama šest dětí. O tom, co teď dělají Omar Shehadeh a jeho žena, nikdo u soudu nevěděl. Státní zástupce Marek Bodlák uvedl, že o nich měl poslední informace v říjnu 2017. Shehadeh prohlásil, že se s nimi naposledy zkontaktoval v polovině roku 2018.

Shehadeh je od listopadu 2018 ve vazbě. Byl dopaden v Jordánsku. Z Česka odešel, protože již věděl, že se proti němu chystá stíhání. Bývalý pražský imám se ocitl v hledáčku tuzemských tajných služeb a policie už před lety kvůli obavám z radikalizace. Podezření vyvolala například výzva určená jeho souvěrcům, aby se neúčastnili akce proti terorismu spolu s křesťany.

Někdejší pražský imám Shehadeh studoval v Saúdské Arábii. Po návratu byl zvolen pražskými muslimy do čela Muslimské obce v Praze. Odtud před čtyřmi lety kvůli vzájemným sporům odešel. Další zástupci muslimské komunity se pak od něj veřejně distancovali.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy