Dívka, která má za osm dnů nastoupit na pět let do vězení, dnes neuspěla ve snaze o nové posouzení svého procesu. Podle soudu se totiž neobjevily nové důkazy, které by do procesu mohly vnést změnu. Rajdlová se ještě může odvolat k Vrchnímu soudu. Podala navíc dovolání k Nejvyššímu soudu a žádá také o odklad nástupu do vězení.
Kvůli jejímu případu zaslal nyní podnět k podání stížnosti ve prospěch Rajdlové ministru spravedlnosti Pavlu Němcovi i spolek Šalamoun.
Případ Adély Rajdlové je považován za jeden z nejkřiklavějších příkladů "nejednotnosti a nepředvídatelnosti" v rozhodování tuzemských soudů. A byl také zmiňován ve chvíli, kdy ministr Němec navrhl odvolání šéfky Nejvyššího soudu Ivy Brožové.
Podle ministra totiž soud neplní svou roli při sjednocování soudních rozhodnutí. "Právě Nejvyšší soud by měl podobnou nepředvídatelnost odbourávat," uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun.
Čtyři různé tresty
Tři roky se české soudy nemohly shodnout, jak potrestat mladou ženu za to, že pobodala Slováka Erika Smatanu. Soudci vynesli čtyři velmi rozdílné verdikty - od deseti let "natvrdo" až po tříletou podmínku.
Do případu se už zapojil ministr spravedlnosti, Ústavní a Nejvyšší soud a také nejvyšší státní zástupkyně.
Rajdlová nejprve v dubnu 2003 dostala od pražského městského soudu deset let vězení za pokus o vraždu. Vrchní soud však verdikt v srpnu zrušil a vrátil případ zpět. Městský soud pak v listopadu 2003 uznal Rajdlovou vinnou jen z ublížení na zdraví a odsoudil ji k tříleté podmínce.
Ani s tímto rozsudkem se vrchní senát neztotožnil, předloni v dubnu uznal Rajdlovou opět vinnou z pokusu o vraždu a pravomocně jí vyměřil sedmiletý trest. Dívka se pak neúspěšně bránila dovoláním u Nejvyššího soudu, nepomohla jí ani Němcova stížnost.
Nedostatečné důkazy?
Do případu pak zasáhl Ústavní soud. Souhlasil se stížností obžalované a rozhodl, že případ se musí v odvolacím řízení znovu projednat.
Ústavní soud našel v rozhodnutích soudů závažná pochybení.
Soudy dívku potrestaly za pokus o vraždu, ale v rozsudku to pak řádně neodůvodnily. Navíc vyčerpávajícím způsobem celou kauzu neprojednaly. Podle ústavních soudců byla v kauze důkazní situace značně nejistá. Vše je postaveno na tvrzení proti tvrzení.
Vrchní soud nakonec letos v lednu Rajdlovou poslal na pět let do vězení. Sice uznal, že nevraždila, ale přesto ji za ublížení na zdraví poslal na pět let do kriminálu.
"Podmíněný trest městského soudu je zcela nedostatečný. Její jednání bylo velmi nebezpečné, až téměř hraničící s trestným činem vraždy," uvedla soudkyně Jaroslava Maternová.
V minulosti se nejednotnost v rozhodování soudů objevila například při trestání lidí, kteří pomáhali nelegálním uprchlíkům dostat se přes hranice. Ve dvou sousedních okresech převáděčům u soudů hrozily různé tresty, zatímco v jednom půlroční vězení, ve druhém byly tresty výrazně vyšší.
Velmi rozdílné tresty se objevily také u nehod pod vlivem alkoholu.#reklama
