Už jedenáct dní se v Praze za den neobjevilo více než tisíc nových případů, což bylo v druhé polovině října takřka pravidlem. Hodnoty se jednu dobu dokonce pohybovaly u čísla 1500, 22. října dokonce vystoupaly na 1705 nových případů. Praze pravidelně patřilo v denních přehledech první místo mezi kraji v počtu nových případů, toto úterý už laboratoře odhalily více případů než v hlavním městě v šesti krajích. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel dokonce v hlavním městě přibylo nejméně nově nakažených ze všech krajů v Česku.
O tom, že se epidemická situace v Praze zlepšuje, svědčí i další údaj - podíl pozitivních testů. Zatímco v celém Česku vychází pozitivně okolo 30 procent všech provedených testů, v hlavním městě to bylo podle propočtů deníku Aktuálně.cz od minulého úterý do tohoto pondělí méně než 17 procent. Nicméně stále jde o velmi vysoké číslo. Obecně se uvádí, že k tomu, aby se dalo tvrdit, že je epidemie pod kontrolou, musí být podíl pozitivních testů pod úrovní pěti procent. Praha však k tomuto číslu pozvolně klesá.
Pozitivní trend vývoje epidemie v Praze ocenila před pár dny také hlavní hygienička Jarmila Rážová, která Pražany pochválila. Snižující se počty nově nakažených jsou podle ní i jejich zásluhou. "Jedno z možných a velmi pravděpodobných vysvětlení je, že Praha měla dřív než ostatní kraje vysoké výskyty pozitivity. Zároveň dříve přijala opatření a výrazným způsobem se zde snížila mobilita, oproti předchozímu období vlastně nejvíce ze všech krajů. Proto došlo k tomu, že v Praze je oproti jiným krajům situace výrazně lepší," vysvětlovala Rážová.
Deník Aktuálně.cz se s žádostí o vysvětlení stávajících trendů obrátil i na ředitelku pražské hygienické stanice Zdeňku Jágrovou, ta však odmítla odpovědět s tím, že informace ke koronaviru poskytuje výhradně ministerstvo zdravotnictví.
Veřejně přístupná data však ukazují, že odhady hlavní hygieničky Rážové jsou reálné a snížená mobilita Pražanů může být skutečně jednou z příčin. Právě omezování sociálních kontaktů je totiž nejlepší prevencí proti koronaviru. Odborníci na modelování vývoje epidemie tvrdí, že je nutné srazit průměrný počet významných kontaktů u jednoho člověka na sedm za týden, což je číslo, které odpovídá jarní vlně epidemie. Míru významných kontaktů pravidelně sledují výzkumníci z PAQ Research. Poslední dostupná data z týdne od 19. do 25. října ukazují, že Češi se v průměru střetávali s 15 lidmi s tím, že křivka měla klesající trend.
O tom, že lidé v Česku nejsou tolik "zavření doma" jako během jarní vlny epidemie, svědčí i projekt Atlas mobility Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě, která na základě anonymizovaných provozních údajů od operátora T-Mobile sbírá data o tom, jak moc lidé vyjíždí ze svých domovů.
Podobná data sbírá také technologická firma Google. Z nich vyplývá, že Pražané se v těchto dnech zdržují doma v porovnání s předkoronavirovým obdobím o zhruba 18 procent více. Je to více než v ostatních krajích, přestože rozdíl činí jen jednotky procentních bodů. Naopak, kde je zásadnější rozdíl, je zaměstnání. Ministr zdravotnictví Jan Blatný opakovaně žádal zaměstnavatele, aby tam, kde je to možné, nařídili svým lidem práci z domova.
Údaje Ústavu zdravotnických informací a statistik totiž ukazují, že největší část nakažených pochází právě ze zaměstnání. V září práci jako možné místo, kde se nakazili, uvedlo takřka 60 procent všech infikovaných.
Právě zde je možné najít největší rozdíl mezi mobilitou Pražanů a lidí ve zbytku republiky. Podle dat Googlu se lidé v Praze pohybují v práci o 44 procent méně než před epidemií, přičemž v celé republice je toto číslo pouze na 32 procentech. Například v Karlovarském kraji přítomnost lidí na pracovišti klesla pouze o 26 procent, ve Zlínském o 27 a v Jihomoravském o 33 procent.
Tvrdit na základě tohoto údaje, které regiony mají zodpovědnější zaměstnavatele, však nelze, protože v průmyslově orientovaných oblastech jsou možnosti poslat zaměstnance pracovat z domova výrazně nižší než v hlavním městě.
Pražany za dobrý přístup k epidemii pochválil i primátor Zdeněk Hřib (Piráti). "Velmi si cením disciplíny Pražanů, co se týká dodržování aktuálních opatření. Je to koneckonců znát i na klesajícím denním počtu nově nakažených. Ještě ale nemáme vyhráno a v boji s pandemií teď nesmíme polevit," prohlásil primátor.
Z výzkumu agentury STEM, který si nechal pražský magistrát zpracovat, vyplývá, že v Praze lidé vládní opatření respektují. Za přiměřená je považují takřka dvě třetiny zdejších obyvatel, 21 procent se pak navíc domnívá, že by opatření měla být ještě přísnější. Na rozdíl od preventivních a bezpečnostních opatření jsou Pražané o poznání kritičtější k opatřením v ekonomické oblasti, ta za správná nepovažuje 42 procent z nich.
Klesající čísla jsou dobrou zprávou i pro nemocnice. Dá se očekávat, že pokud setrvalý trend v Praze vydrží, mohl by brzy začít klesat i počet hospitalizací, který se vždy projevuje až s několikadenním odstupem. Už nyní pražské nemocnice mají méně pacientů s covidem-19, než tomu bylo před několika dny. Ještě před časem si přitom musely zvykat na to, že počet hospitalizovaných neustále roste. Nyní se trend obrací. Na konci října leželo v pražských nemocnicích 855 lidí s nemocí covid-19, v úterý jejich počet klesl na 773.
Zatím příliš neklesají počty lidí na jednotkách intenzivní péče, ačkoliv se růst jejich počtu zastavil. Mezi 117 pacienty, kteří vyžadují intenzivní péči, se počítá také pětice ze Zlína, Uherského Hradiště a Kroměříže, kterou záchranáři převezli do motolské nemocnice, aby zařízením v aktuálně nejzasaženějších regionech pomohli.
Jako problematické se naopak v Praze ukazují mateřské školy. Hned v sedmnácti z nich odhalili hygienici ohnisko nákazy. Deník Aktuálně.cz se obrátil na ministerstvo zdravotnictví s otázkami, jak je možné, že se nákaza šíří tam, a jestli chystá nějaká opatření, aby k tomu již nedocházelo, tiskové oddělení však do vydání textu nereagovalo.
