Pokud ovšem žijete v Moravskoslezském, Karlovarském nebo Ústeckém kraji.
Ministerstva práce, školství a zemědělství připravila pilotní projekty, které by měly vést k tomu, aby v regionech s největší nezaměstnaností vznikly nové pracovní příležitosti. A vláda tyto projekty ve středu v noci schválila. Pokud se projekty letos a v příštím roce osvědčí, rozšíří se do celé České republiky.
Pokyn k jejich zpracování dal osobně premiér Jiří Paroubek, který si od nich slibuje až 500 nových míst.
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach z ČSSD po jednání vlády novinářům řekl, že vláda schválila projekt s drobnou úpravou.
Ta se týká části projektu, v níž se původně měli lidé zapojit do zemědělství nebo chovatelství. Nyní lidé budou moci pracovat i v oborech věnujících se úpravě krajiny. "Do konce ledna 2007 bude vládě předloženo vyhodnocení pilotního projektu," uvedl Škromach.
- O pilotních projektech v dalších krajích - čtěte ZDE
S projektem nesouhlasí ekonomové ani podnikatelé a brání se mu i ministerstvo financí.
To požadovalo stáhnout celý materiál, protože ho označuje za nesystémový, nahodilý a bez návaznosti na celkovou koncepci snižování nezaměstanosti.
"Představované programy jsou významnou částí mé nové politiky integrace," oznámil oproti tomu Paroubek už v lednu, když návrhy představoval novinářům.
"Projekty jsou bez opory v jakémkoli právním předpisu," píše se však ve stanovisku ministerstva financí.
Infobox
SMYSL PROJEKTŮ PODLE PREMIÉRA
"Představované programy jsou významnou částí mé nové politiky integrace. Tato politika spočívá v propojování resortních politik tak, aby bylo využito synergického účinku nadresortního přístupu," řekl premiér Jiří Paroubek o projektech, které předkládá vládě.
Ukáže teprve čas?
Projekt pro severní Moravu, který z Paroubkova pověření vypracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí, nese název "Občanská společnost".
Mohou se ho zúčastnit zaměstnanci, kteří si dobrovolně zkrátí pracovní úvazek na polovinu. Když přitom zároveň začnou pracovat pro neziskovou organizaci, stát jim bude za odměnu vyplácet 2 210 Kč měsíčně.
V případě, že se vzdají práce úplně a nastoupí do neziskové organizace, dostanou od státu 4 420 korun.
V Ústeckém kraji má půlku pracovního času nahradit studium. Nabídku vzdělávání předloží mostecký úřad práce. Do projektu se mohou zapojit také uchazeči o práci. Při snížení pracovního úvazku činí státní příspěvek 2210 korun.
Na Karlovarsku má částečný úvazek doplnit chovatelská či pěstitelská činnost a nyní i práce v oborech upravujících krajinu. Člověk, který se po zkrácení úvazku začne věnovat drobné zemědělské práci, dostane od státu 2210 korun měsíčně. Lidé, kteří se zemědělství či chovatelství začnou věnovat celodenně, nebudou v evidenci nezaměstnaných a nebudou si vydělávat podnikáním, dostanou 4420 korun měsíčně. Své výpěstky či jiné produkty mohou prodat.
O tom, kdo by takovou příležitost mohl využít a zda tedy bude plán fungovat, však nemají jeho autoři jasno. Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřiny Beránkové se to ukáže teprve časem. Zájem by prý mohli mít mladí lidé.
"Není jasné, na základě jakého právního předpisu by byl měsíční příspěvek poskytován," píše se dále ve stanovisku ministerstva financí.
Předpokládaná cena projektu na příští rok je 5 miliónů korun.
Místo civilkářů?
K vládnímu plánu jsou kritičtí i zástupci podnikatelů. Podle ředitele Svazu průmyslu a dopravy Zdeňka Lišky potřebují zaměstnavatelé hlavně pracovníky na plný úvazek. "Ten vládní projekt mi přijde jako populismus. Nevím, kdo by si chtěl dobrovolně zkracovat úvazek na polovinu. Zvýšení zaměstnanosti ten projekt podle mne moc nepomůže," uvedl Liška.
- Jak projekt vznikal? - pohled z Ostravy najdete ZDE
Vláda by se podle něj měla zaměřit spíše na podporu malých a středních podnikatelů. "Potřebovali bychom jednodušší a přehlednější zákoník práce. Návrh, který se nyní projednává v Senátu, takový rozhodně není," řekl Liška.
Na přípravě projektu se podílel také ostravský úřad práce. Podle ředitelky Yvony Jungové byli u toho i zástupci neziskových organizací. O potenciální zaměstnance se však prý zatím přihlásily hlavně nemocnice a domovy důchodců. "Chtějí si tak nahradit lidi, kteří u nich sloužili v civilní vojenské službě," uvedla Jungová.
