Praha - Pouze dva senátoři by byli za určitých podmínek ochotni hlasovat pro kroky, které by vedly k odvolání prezidenta Václava Klause.
Vyplývá to z vyjádření 81 senátorů, které Aktuálně.cz oslovilo. Redakce se jich ptala, zda a za jakých podmínek by byli ochotni Klause nechat odvolat. Odpověděla polovina.
Debatu o případném odvolání prezidenta otevřeli zelení, za poslední půlrok už podruhé. Nelíbí se jim, že Václav Klaus otálí s podpisem Lisabonské smlouvy.
| Liška v blogu píše, proč by měl být Klaus odvolán |
Štětina je pro
Co říká Ústava
Český prezident není podle ústavy jednoduše odvolatelný. Václav Klaus by buď musel "být nezpůsobilý" vykonávat svoji funkci nebo by se musel dopustit velezrady. V obou případech je na Senátu, aby žádost o odvolání prezidenta inicioval. O "nezpůsobilosti" by nadto musela hlasovat i sněmovna.
Poněkud osamocen je se svým názorem senátor Jaromír Štětina. Ten by byl ochotný hlasovat pro kroky, které by vedly k odvolání prezidenta.
"Jestliže prezident odmítá rozhodnutí ústavní většiny obou komor parlamentu a vlády, vystupuje proti demokratickému řádu. A velezrada je definována jako "jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu"," myslí si Štětina.
"S ohledem na současné rozložení politických sil považuji za téměř nemožné, získat pro návrh většinu senátorů. Dovedl bych si však představit podnět pro kvalifikované a odborné posouzení způsobilosti pro výkon prezidentského úřadu," připustil možnost hlasovat proti Klausovi komunistický senátor Vlastimil Balín.
Velezrada? To je passé...
Před půl rokem si s myšlenkou podat ústavní stížnost, zda se prezident nedopouští velezrady, pohrávali někteří sociálnědemokratičtí senátoři. Zarazil je sám šéf ČSSD Jiří Paroubek.
Dnes si senátoři za ČSSD obvinění Klause z velezrady představit nedovedou, stejně jako jejich kolegové z ostatních stran. Senátorka Alena Gajdůšková je nicméně připravena iniciovat jednání o přenosu kompetencí z prezidenta na premiéra či předsedu sněmovny, pokud by Klaus s podpisem otálel i v případě, že Ústavní soud posoudí soulad Lisabonského paktu s ústavním pořádkem.
Klaus nám škodí
Někteří z oslovených senátorů se ve svých komentářích vůči Klausovi vymezují. Myslí si, že Klaus svým otálením s podpisem zemi škodí a nedělá jí ve světě dobré jméno.
"Česko působí velmi nevěrohodně pokud se vláda spolu s ústavní většinou v Parlamentu a prezident republiky názorově rozcházejí v tak zásadní věci jako je Lisabonská smlouva," domnívá se například senátorka Soňa Paukrtová, která nedávno posílila klub TOP 09 a Starostů, ale nemá stranickou legitimaci.
Oponuje jí senátor za ODS Petr Pakosta, který je spoluautorem ústavní stížnosti na Lisabonskou smlouvu. "Klausovy rasantní postoje jsou ve prospěch a na ochranu občanů České republiky, rozhodně se nedopouští velezrady," domnívá se.
"I prezident má jistě právo na svůj nesouhlasný názor, ale pak nastává chvíle, kdy je třeba respektovat většinový názor ostatních," myslí si šéf senátorského klubu ČSSD Petr Vícha. Ani on by ale nezvedl ruku pro podání podnětu k Ústavnímu soudu, zda se prezident dopuští velezrady.
"Všichni si musíme vypít ten kalich hořkosti ze zvolení Václava Klause prezidentem až do dna," uzavřel to lidovecký senátor Jiří Čunek.
Upravme lhůty, zní ze Senátu
Zásah do Ústavy nicméně někteří senátoři připouštějí, ovšem pouze v rovině úprav lhůt a kompetencí.
"Mnohem důstojnější a smysluplnější by byla změna ústavy, která by prezidenta zavazovala k podpisu," uvedl senátor za ČSSD Miroslav Nenutil.
"Lze se bavit o eventuální změně Ústavy (v jakých případech a v jakých lhůtách prezident některé úkony musí vykonat). Upozorňuji ale, že tato debata o jednoznačnosti takovéhoto vyjádření se již delší dobu odehrává a nezdá se, že by v dohledné době ke změně Ústavy dojít mohlo," komentoval to senátor Jiří Žák, který v Senátu hájí barvy ODS.
