Výměna lídra před volbami ČSSD dvakrát vyšla. Lidé chtějí novou tvář, stará je nudí, říká politolog

Jan Štětka
14. 6. 2017 17:05
Dělení funkcí, ke kterému se zřejmě schyluje v Lidovém domě, by mohlo ČSSD před volbami pomoct. Už v minulosti se straně dvakrát osvědčilo - Špidla i Paroubek dokázali vyhrát volby. Politolog Jan Bureš upozorňuje, že hodně záleží na okolnostech, při kterých ke změně dojde. "Ve volbách to většinou spíš pomůže než uškodí, ale závisí pak na novém vůdci, jak se osvědčí," říká Bureš. Dělení nejvyšších státních a stranických funkcí se dělo také za komunistického režimu v bývalém Československu i v jiných tehdejších sovětských satelitech.
Bohuslav Sobotka
Bohuslav Sobotka | Foto: Jakub Plíhal

Praha - ČSSD klesají volební preference a očekává se, že premiér a předseda strany Bohuslav Sobotka se vzdá některé ze svých vrcholných funkcí. Podle informací z Lidového domu by mohl zůstat předsedou vlády, zatímco volebním lídrem a šéfem strany by se stal buď Lubomír Zaorálek, nebo Milan Chovanec.

Klíčové bude, jestli rozdělení funkcí premiéra a šéfa partaje stranu zachrání. V historii polistopadového Česka se něco podobného stalo už dvakrát a v obou případech se to týkalo sociální demokracie. Jak upozorňuje politolog Jan Bureš z Metropolitní univerzity v Praze, pokaždé to mělo u voličů minimálně krátkodobý úspěch.

Poprvé přikročil k dělení funkcí roku 2001 Miloš Zeman. Aby se opticky "odstřihl " od ČSSD a posílil před blížící se volbou prezidenta v roce 2003 svůj nadstranický kredit, předal na sjezdu partajní žezlo Vladimíru Špidlovi a ponechal si jen funkci předsedy vlády.

Výsledek byl nečekaný: veřejnost přestala brát Špidlovu ČSSD jako jednu ze stran dosavadní opoziční smlouvy a původně čtrnáctiprocentní sociální demokracie vyhrála s 32 procenty volby.

"Hodně záleží na tom, zda voliči, pokud je před volbami, nového lídra přijmou či nikoliv. Většinou to krátkodobě funguje, protože lidé chtějí novou tvář, stará je už nudí nebo nepřináší žádné podněty ani myšlenky. Ve volbách to většinou spíš pomůže než uškodí, ale závisí pak na novém vůdci, jak se osvědčí," říká o fenoménu dělení funkcí pro Aktuálně.cz Bureš.

Podruhé u nás došlo k dělení nejvyšších funkcí na jaře 2005 - tentokrát pod tlakem vládní krize. Tehdejší premiér Stanislav Gross, který byl od března 2005 novopečeným předsedou ČSSD, neustál tříměsíční skandál kvůli nejasnému financování svého bytu na pražském Barrandově a byl donucen podat demisi. Šéfem nové vlády se stal Jiří Paroubek, dosavadní místopředseda strany a ministr pro místní rozvoj, zatímco Gross zůstal až do září 2005 šéfem strany.

A také podruhé to na voliče zabralo. Hned během prvního měsíce vládnutí Paroubek vyskočil v průzkumu STEM z dvacáté na pátou příčku oblíbenosti mezi českými politiky. Hned poté si novopečený premiér řekl o post volebního lídra sociální demokracie.

Následně s přehledem zvládl rebelii v ČSSD před hlasováním o důvěře, snadno si poradil s aférkou kolem své bývalé mluvčí Veroniky Skořepové, vrhl se po hlavě do zahraniční politiky, začal určoval témata diskusí, ovládl veřejný prostor - až sám vystřídal upozaděného Grosse v křesle předsedy partaje. Nakonec původně osmiprocentní zdecimovanou stranu dovedl ve volbách 2006 k rekordním čtyřiatřiceti procentům.

Politolog Bureš upozorňuje, že rozdělení funkcí bývá obecně reakcí na nespokojenost veřejnosti s dosavadní vládou. "Podobné změny se dělají i v nedemokratických režimech," připomíná a jako příklad uvádí dělení nejvyšších státních a stranických funkcí za komunistického režimu v bývalém Československu i v jiných tehdejších sovětských satelitech.

"Rozdíl je jen ten, že v nedemokratických režimech je častějším důvodem rozdělení funkcí spíše vnitrostranická situace než obava z reakce veřejnosti na neúspěšnou politiku," říká.

Tak třeba v roce 1968 zůstal Alexandr Dubček jen šéfem partaje a hlavou státu se stal Ludvík Svoboda. A za perestrojky v prosinci 1987 se Gustáv Husák vzdal řízení KSČ ve prospěch Miloše Jakeše a ponechal si jen nejvyšší státní funkci. Podobně se nejvyšší funkce rozdělily v Sovětském svazu po smrti diktátora Stalina roku 1953.

Zatímco v případě Špidly, Paroubka a Dubčeka přišlo "přepřahání" včas a veřejnost je přijala, u Jakeše bylo pozdě. Zda se středeční očekávané Sobotkovo rozhodnutí zařadí do první, nebo do druhé kategorie, se teprve uvidí.

 

Právě se děje

před 8 minutami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 10 minutami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon ruku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

před 1 hodinou

Italský ministr zahraničí Di Maio končí v čele Hnutí pěti hvězd

Italský ministr zahraničí Luigi di Maio ve středu oznámil, že končí ve funkci šéfa vládní strany Hnutí pěti hvězd (M5S). Informovala o tom agentura AP. Svým stoupencům v Římě Di Maio řekl, že jedna éra skončila, on svou práci dokončil a nyní bude důvěřovat svému nástupci, že dále úspěšně povede stranu kupředu. Hnutí pěti hvězd podle Di Maia nyní dočasně povede senátor Vito Crimi, nový vůdce bude vybrán v následujících měsících po kongresu strany. Italská média ještě před tímto oznámením uváděla, že Di Maiův krok by neměl znamenat konec vlády, kterou od loňska tvoří koalice M5S a Demokratické strany.

"Dnes tu jsem proto, abych oznámil svou rezignaci z čela Hnutí pěti hvězd," řekl ministr svým příznivcům. Třiatřicetiletý Di Maio stranu vedl od září 2017. Hnutí pěti hvězd se v posledních měsících potýkalo s vnitřními spory, v obou komorách parlamentu odešlo do frakcí jiných stran či do frakce smíšené několik zákonodárců. Poslední dva to udělali v úterý, připomněla agentura APA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy