Státní zástupce navrhl obžalovanému za obecné ohrožení z nedbalosti trest dvou až tří let vězení s podmíněným odkladem na delší zkušební dobu, což je až pět let. Muži hrozily dva roky až osm let vězení. Obžalovaný odmítl u soudu vypovídat.
Pryszcz zajišťoval opravu havarijního stavu komínů. Práci podle obžaloby zadal dvěma zaměstnancům, kteří nebyli odborně způsobilí, a komín vyvložkovali v rozporu s platnými předpisy. Pryszcz podle žalobce jako odpovědná osoba závady nezjistil a neodstranil a vydal revizní zprávu, že kouřové cesty jsou bez zjevných závad. Když se poté v chatě topilo, vysoké teploty spalin poškozovaly podle obžaloby trámy mezi komínem a stěnou v kuchyni, což později vedlo k požáru budovy.
Státní zástupce Jiří Sachr v úterý při závěrečné řeči uvedl, že Pryszcz byl za konečné správné provedení prací odpovědný. Podle obhajoby mělo na požár vliv více věcí a nelze jednoznačně určit vznik požáru. Obhajoba navrhovala zproštění obžaloby.
Předsedkyně senátu Alena Matochová při odůvodnění rozsudku uvedla, že nelze prokázat příčinnou souvislost mezi jednáním obžalovaného, jeho pochybením, a následkem, tedy požárem. Důležitost povinností ani zavinění se obžalovanému neprokázalo. "Šlo o neobvyklý, nahodilý a nepředpokládaný souhrn událostí, ale i o opomenutí zásad požární bezpečnosti a ochrany kulturní památky," uvedla Matochová. Obžalovaný byl dosud netrestaný, nebyly zjištěny stížnosti na jeho práci.
Celá řada pochybení
Ve výpovědi z přípravného řízení Pryszcz připustil, že revizní zprávu skutečně vydal, ale v dokumentu uvedl, že není uděláno zaústění, což znamená, že nejsou připojeny spotřebiče. Z fotografií po požáru podle Pryszcze vyplývá, že oheň vzplál zřejmě v okapové části, a ne v komíně. Z toho usuzuje, že nebyly řádně provedeny pozdější revize a čištění komínů.
Podle Matochové vyplynulo, že komín byl v havarijním stavu, obžalovaný dokončil svou práci v roce 2007, ale kamna napojil až další rok kamnář. Na kumulaci tepla mělo vliv také to, že byla uzavřena mezera mezi komínem a stěnou. Odpovědnost za čistění kamen byla na nájemci objektu, který navíc připustil, že zkoušel topit i uhlím, přestože bylo doporučeno používat jen dřevo. Na rozsah požáru měl vliv také nefunkční protipožární systém, který neodeslal signál.
Soud se zabýval i možností úmyslného zapálení, tuto verzi se však nepodařilo prokázat. Podle Matochové je však řada pochybností. "Soud se v žádném případě neztotožňuje se závěrem státního zástupce, že verze úmyslného zapálení je nesmyslná. Pochybnosti tady jsou, ale nepodařilo se tuto verzi prokázat," uvedla Matochová.
Valašské muzeum v přírodě, které Libušín spravuje, požaduje náhradu škody přes 112 milionů korun, pojišťovna více než 38 milionů korun. Muzeum rozhodlo po požáru o obnově chaty, jež byla od roku 1995 národní kulturní památkou a v roce 2014 vyhořela. Stavba začala v létě 2017, nyní je prakticky hotová, veřejnosti se má otevřít letos v létě.
