Praha/Žitomir - Volyňští Češi na Ukrajině jsou zklamáni z toho, že se jim česká vláda zatím nechystá poskytnout pomoc, jak oznámil v pondělí ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Uvedla to předsedkyně Spolku volyňských Čechů v Žitomirské oblasti Ema Snidevyčová, jež počátkem března požádala české představitele o pomoc s návratem asi 40 rodin do původní vlasti.

Zároveň si postěžovala na příliš krátkou dobu, po kterou zástupci českého velvyslanectví monitorovali situaci Čechů na Volyni. Podle ministerstva zahraničí misi vedl diplomat, který situaci v oblasti důvěrně zná a nebyl tam poprvé. Poslanci v úterý schválili výzvu vládě, aby se situaci českých krajanů na Ukrajině věnovala.

Česká diplomacie vyslala o víkendu na severovýchod Ukrajiny tři pracovníky zastupitelského úřadu v Kyjevě, kteří podle Zaorálka zjistili, že česká komunita momentálně není vystavena žádné bezpečnostní hrozbě a snahy o návrat části volyňských Čechů jsou motivovány spíše ekonomicky a sociálně.

"Krajané požadují od české vlády humanitární pomoc ve formě poskytnutí ubytování, garanci zaměstnání a dorovnání vyplácených penzí na úroveň obvyklou v ČR. Chtějí zároveň usnadnění či zrušení nostrifikační procedury vysokoškolských diplomů. V neposlední řadě krajané žádají zrušení podmínek pro udělení trvalého pobytu - to by však bylo v rozporu s platnou právní normou," upřesnilo ministerstvo zahraničí požadavky volyňských Čechů.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) má Česko na Ukrajině rozsáhlou infrastrukturu, a je tak schopno udržovat kontakt s krajany, což bude dělat i nadále.

"Česká diplomacie je plně otevřena tomu, abychom vedli dialog s našimi krajany, a bude záležet na vývoji bezpečnostní situace na Ukrajině, zdali budou nějaké konkrétní důvody pro to, abychom poskytovali mimořádnou pomoc," poznamenal s tím, že tomu tak zatím není.

Připomněl také, že každý krajan má šanci požádat o trvalý pobyt ve zrychleném režimu. "To, o čem v tuto chvíli není řeč, je nějaký speciální, nový program, který bychom financovali dodatečnými finančními prostředky, který by řešil repatriaci nějakého velkého množství krajanů," doplnil.

Snidevyčová: Odjeli za hodinu a půl

Přehodnocení názoru české vlády podmínil "zásadní eskalací situace" v oblasti obývané českou komunitou. Ukrajina čelí ruské agresi na poloostrově Krym, který Moskva proti vůli Kyjeva a Západu připojila ke svému území.

"Naši lidi jsou zklamaní. Moc nás to zklamalo," reagovala na rozhodnutí vlády Snidevyčová. Netuší prý, jak čeští vyslanci ke svým závěrům došli. "Oni přijeli v 11 hodin ráno a odjeli za hodinu a půl. Co se mohli dozvědět? Že sluníčko svítilo a počasí bylo krásné?" vylíčila Snidevyčová návštěvu pracovníků kyjevského velvyslanectví.

Mluvčí ministerstva zahraničí Johana Grohová řekla, že misi vedl bývalý generální konzul ve Lvově, který situaci v regionu důvěrně zná a nebyl to jeho první kontakt s tímto prostředím. Kromě Žitomiru s kolegy v sobotu zavítal také do obce Malynsk. V obou lokalitách se setkali s českými krajany, kterých na dvě shromáždění dorazilo dohromady asi 140.

Menší projekty

"Rozhodně to neznamená, že jsme přestali situaci volyňských Čechů sledovat, ale spíš teď hledáme menší projekty, jak těmto lidem pomoci," uvedla Grohová. Na tyto projekty by podle ní mohly jít i prostředky z 50 milionů korun, které nedávno schválila vláda na pomoc Ukrajině.

Spolek volyňských Čechů v Žitomirské oblasti se s rozhodnutím české vlády nechce smířit a plánuje poslat do Prahy další žádost o pomoc. Komu ji bude adresovat, nebylo podle Snidevyčové zatím rozhodnuto.

Diskutovat o tom chtějí členové spolku na středeční schůzi. V prvním dopise spolek argumentoval rostoucí kriminalitou v oblasti a obavami o život příslušníků české komunity.

Na Ukrajině žije asi 20 tisíc Čechů. Volyň je historická oblast na území dnešní Ukrajiny, která dříve patřila k Polsku i ruské říši. Češi se tam stěhovali od druhé poloviny 19. století. Část krajanů se vrátila do vlasti po druhé světové válce, usazovali se především na území vysídlených Sudet.

Ostatní, jimž se tehdy návrat z různých administrativních důvodů nezdařil, dostali novou šanci až po roce 1989. Do ČR se ve dvou vlnách vrátilo několik tisíc volyňských Čechů.