Gross podruhé: Není jisté, že Zeman vsadí na Sobotku

Martina Machová Martina Machová
22. 10. 2013 15:00
Druhý díl rozhovoru se Stanislavem Grossem o tom, jak vidí vnitrostranický souboj v ČSSD.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Bývalý předseda sociální demokracie a expremiér Stanislav Gross má jako politický glosátor hned tři nesporné výhody - zažil jednobarevnou i koaliční vládu ČSSD, dobře zná z minulosti i současnosti hlavní aktéry, kteří se podílí na hře o sociální demokracii, a není nucen k politickým prohlášením, protože se do politiky vrátit již nechce.

Právě to byly důvody, proč jej deník Aktuálně.cz požádal o komentář k dění ve straně, která sahá po vítězství v předčasných volbách. Deník Insider a jeho sesterské Aktuálně.cz již popsaly, jak se Gross staví ke klíčové prezidentské volbě v roce 2003, která odstartovala vleklé vnitrostranické půtky, i jaké možnosti sociální demokracie vidí v povolebním vyjednávání.

V závěrečné části rozhovoru pak popisuje, jak si podle něj vede sociální demokracie těsně před volbami, jaký je její potenciál a kde podle něj ČSSD zbytečně ztrácí procenta. "Sobotka i Hašek by měli najít dohodu, která bude dlouhodobá. Myslím, že neprospívá jednomu, ani druhému, ani sociální demokracii, že tu je dělicí čára," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Popsal také, jak se ČSSD mohla vyvarovat toho, že na Hradě usedl Miloš Zeman, tedy muž, který s ní má nevyřízené účty.

A.cz: Myslíte si, že Miloš Zeman jmenuje premiérem Bohuslava Sobotku?

Stanislav Gross: Záleží na výsledcích voleb, ale kdybyste se mě před rokem zeptali, jestli prezident republiky může jmenovat předsedu úřednické vlády bez dohody ve Sněmovně, nedovedl bych si to představit. V kontextu této zkušenosti musím říci, že si tím, nač se ptáte, tak jistý nejsem.

Průzkumy? Trend je zarážející

A.cz: Co by to znamenalo pro sociální demokracii?

Stanislav Gross: To nejsou jen dopady pro sociální demokracii, to je záležitost spíš principu parlamentní demokracie. Někomu by se to třeba mohlo zdát zábavným, to, kam se v tu chvíli sociální demokracie dostane, protože by to určitě mělo velmi destrukční potenciál, ale ve skutečnosti by to zábavná záležitost nebyla.

A.cz: Jak si podle vás vede sociální demokracie před volbami?

Stanislav Gross: Z průzkumů veřejného mínění bych žádné velké závěry nedělal, protože ony vždy jen zachytí momentální náladu a mnohdy jsou finální výsledky jiné. Trendy podpory jsou však zarážející a vedení sociální demokracie to nemůže nechávat v klidu. Na druhou stranu je dobré, když varování přijde v okamžiku, kdy na něj strana může zareagovat. Třeba je to i impuls, aby ČSSD působila jednotněji, než to někdy působí.

A.cz: Myslíte rozdělení na zemanovce a antizemanovce, respektive sobotkovce a haškovce?

Stanislav Gross: Politická strana je živý organismus a někdy to je hodně složité. Sobotka i Hašek by měli najít dohodu, která bude dlouhodobá. Myslím, že neprospívá jednomu, ani druhému, ani sociální demokracii, že tu je dělicí čára.

A.cz: Škodí Michal Hašek nebo Bohuslav Sobotka sociální demokracii?

Stanislav Gross: To bych si netroufal říci. Sleduji to zpovzdálí a byly momenty, kdy se Michal Hašek snažil dohodu nalézt a docela po ní i toužil, jindy zas ta ochota byla větší ze strany předsedy Sobotky. Neznám situaci detailně, ale myslím, že ji ovlivňuje vícero momentů. Oba jsou z jednoho regionu, oba se vzájemně potkávají od raného politického věku, proto je pro mne nepochopitelné, že k sobě nenašli bližší cestu. Nevím, třeba se stalo něco v dávné minulosti, kdy si jeden nebo druhý vzájemně přestali důvěřovat. Může tam být něco z dávné minulosti, ale také z té bližší - například ze sestavování stínové vlády.

Když dva spolu nemluví

A.cz: Myslíte to, jak bylo Sobotkovi vyčítáno, že nerespektuje výsledky sjezdu, když do ní nanominoval Jiřího Dienstbiera a Vladimíra Špidlu?

Stanislav Gross: Problém mohl vzniknout už v předchozí stínové vládě. A pokud mohu odhadovat, Sobotka a Hašek museli mít sezení mezi čtyřma očima, kde si museli něco říci, a nedodrželi, co se řeklo, nebo se nedokázali dohodnout. Pak je také otázka, zda si dokáží otevřeně říci své ambice - zda neměl Michal Hašek jiné než na pozici, která na něj takzvaně zbyla. A je to věc, kterou bych nevyčítal Haškovi, ale spíš předsedovi Sobotkovi, že tomu nedovedl naslouchat.

A.cz: Vedení ČSSD debatovalo o tom, že by měli oba vystoupit a deklarovat jednotu. Může to situaci ještě zachránit, nebo už je pozdě?

Stanislav Gross: Bylo by to dobré, ale jedna věc je veřejné vystoupení a druhá, aby to tak oba cítili a aby to tak cítilo i jejich okolí, protože za každým z nich stojí určitá skupina lidí. Pokud bude sociální demokracie vládní stranou, bude ještě důležitější držet společnou lajnu. A opakuji, záleží na tom, že taková dohoda musí vydržet dlouho. Jakmile se dají určité nálepky, že tu jsou dvě skupiny, novináři se k tomu vrátí a zprostředkují ten dojem veřejnosti. V politice více jak fakta rozhoduje představa o faktech, jak říkal profesor Horák.

A.cz: Ale Sobotka i Hašek se na budování tohoto dojmu úspěšně podílejí...

Stanislav Gross: Já to neházím na novináře. Jen říkám, že i kdyby z toho chtěli vystoupit, chvíli potrvá, než bude vnímání jiné. A kdyby vše vyšlo podle plánů ČSSD, bude tu jednobarevná vláda a jeden z nich bude zastávat jeden důležitý vládní post, druhý pak další důležitý vládní post. Představa, že se ve vládě dají hrát hry jako v politické straně, je děsně naivní. Může to mít dalekosáhlé důsledky, které mohou ochromit vládu i státní administrativu.

A.cz: Vy máte zkušenost z jednobarevné i koaliční vlády. Je snazší domluvit se s opozicí ve straně, nebo s koaličním partnerem?

Stanislav Gross: Určitě je to jednodušší v jednobarevné vládě - i přes to, o čem jsme se bavili. V politice to funguje tak, že když chce někdo prosadit nějaký záměr, který nemá s ideologií vůbec nic společného, tak se za ideologii schovává. V jednobarevné vládě tohle nejde, protože volební program je pro všechny stejný a schovávat se za programové priority je složitější. Pro praktické vládnutí je jednobarevná vláda lepší.

A.cz: Myslíte, že sociální demokracie může ještě dotáhnout hranici 30 procent, které vytyčil jako úspěch Bohuslav Sobotka?

Stanislav Gross: Já bych to předsedovi Sobotkovi a sociální demokracii přál. Ve společnosti je určitě potenciál, aby ČSSD mohla mít dokonce více než 30 procent, je otázka, jestli se to povede využít.

A.cz: A kde je ten problém? Robertu Ficovi se to na Slovensku daří.

Stanislav Gross: Slovenský předseda vlády Robert Fico je hodně výrazná osobnost a podařil se mu opravdu majstrštyk. Dokázal úspěšně zvládnout volební období a i v období, kdy musí přijímat nepopulární kroky, ho drží žebříčky popularity. Je to skutečně ojedinělý jev.

Ale i politická situace na Slovensku je z pozice sociální demokracie poněkud jiná. Kdyby začátkem devadesátých let byla v Česku zrušena komunistická strana, voličský potenciál sociální demokracie bude automaticky o deset procent výše. Sociální demokracie byla shodou okolností jednou ze čtyř historických politických stran, které ještě na sklonku roku 1989 prosazovaly zákaz komunistické strany, ale Občanské fórum to zavetovalo. Nevím, jestli to tehdy bylo programově, nebo to bylo kouzlo nechtěného, ale způsobilo to, že sociální demokracie tu má historický problém s levicovou stranou, se kterou je obtížné spolupracovat. Protože když se ta spolupráce začne prohlubovat, zneužije se to proti sociální demokracii.

A.cz: Je Bohuslav Sobotka dost silný lídr? Vzpomeňte, jak ustoupil v podpoře Rusnokova kabinetu.

Stanislav Gross: V situaci, ve které byl, mu asi nic jiného nezbylo. Navíc to bylo asi rozumné a taktický ústup. V tom, co se dalo hrát, to sehrál dobře. Pokud byly cílem předčasné volby, podařil se naplnit. A pokud varoval, že přechodná vláda tohoto typu může oslabit odpor lidí vůči pravicovým vládám obecně, ukazuje se, že v tom měl Bohuslav Sobotka také správný odhad. Akorát ten umělecký dojem není asi nejlepší.

A.cz: Neměl jako předseda strany bouchnout do stolu a dohrát to do konce. Tedy: Přátelé, udělejme, co chci já?

Stanislav Gross: Ono mu nic jiného nezbývalo. Udělat to mohl, ale nejsem si jistý, že by to jako předseda strany ustál, protože  jeho pozice tak silná v té době nebyla. Předseda strany by však měl jednou bouchnout do stolu a říci, jak to bude a vypočítat důvody, proč to tak bude. Takový okamžik by měl přijít po volbách. Jsou okamžiky, kdy lídr nemůže kličkovat a musí to postavit rovně, srozumitelně a jasně. Každý si to může dovolit v politické kariéře jen párkrát, ale někdy by to předvést měl. 

A.cz: Měla ČSSD postavit vlastního kandidáta v prezidentské volbě?

Stanislav Gross: Když jsem měl řešit podobné věci, tak se mi to také moc nepovedlo. Nemyslím, že neměla stavět svého kandidáta, ale jeho výběr měl být od začátku podřízen ne tomu, aby to byl vítěz toho či onoho křídla v ČSSD, ale měl to být někdo, kdo by byl schopný prezidentskou kandidaturu zvládnout aspoň tak, že projde do druhého kola.

Výsledek Jiřího Dienstbiera na podmínky, ve kterých se ocital, je velmi dobrý, ale je otázkou, jestli cílem bylo, aby kandidát neudělal ostudu, nebo aby to byl kandidát, který bude zvolený. Prokaučovala se kandidatura profesora Švejnara. Situace by dnes byla úplně jiná a problémy, které nyní sociální demokracie má, by řešit nemusela. Notabene, pan profesor Švejnar by byl dobrým prezidentem. 

 

Právě se děje

Další zprávy