Nechybělo mnoho a jeden z objevů letošních voleb do Evropského parlamentu, nový poslanec SPD Hynek Blaško, se politice velkým obloukem vyhnul. On sám tvrdí, že by zřejmě do politiky nevstoupil, nebýt toho, že v letech 2010 až 2012 byl ve vládě Petra Nečase ministrem obrany Alexandr Vondra (oba ODS).
"Všechno způsobil ministr Vondra, který tak bačoval ministerstvu obrany, že jsem si řekl, když tohleto může být ministrem, tak co to nezkusit. On a jeho poskoci 'zreálnili' můj pohled na svět," sdělil Aktuálně.cz své první politické motivy sám Blaško. Na dotaz, co konkrétně se mu nelíbilo, začal mluvit o celém systému řízení armády. "Svými rozhodnutími rozvrátil systém velení a řízení armády. Vrátil ji o deset let zpět," tvrdí Blaško o době, kdy z armády odešel do civilu ve vysoké hodnosti generálmajora.
"Jeho" Společné síly Armády České republiky, kterým velel, se rozhodlo Vondrovo vedení zrušit. "Z tohoto organizačního opatření nemám žádnou zvláštní radost, je to způsobeno snižujícím se rozpočtem," tvrdil náměstek Libor Karásek, kterého si přivedl Vondra.
O sedm let později slaví v květnu 2019 Blaško velký politický úspěch, protože ve volbách do Evropského parlamentu nasbíral 47 505 preferenčních hlasů, díky kterým se umístil na pomyslném čtvrtém místě z mnoha stovek kandidátů. Paradoxně přitom v Bruselu zasedne společně s Vondrou, který podobně jako on uspěl díky preferenčním hlasům na kandidátce ODS.
Úspěch Hynka Blaška u voličů je o to překvapivější, že ve vysoké politice je úplným nováčkem, který navíc v mainstreamových médiích vůbec nevystupoval. Vlastenecká scéna má po Tomiu Okamurovi novou výraznou osobnost, na které se ukázalo, jakou sílu můžou mít tzv. alternativní či dezinformační média.
K politice ho zlanařil Veleba
Jak zjistil deník Aktuálně.cz, do politiky - nejdříve komunální - přivedl Blaška známý přítel prezidenta Miloše Zemana Jan Veleba, bývalý senátor a několik let také předseda "Zemanovců", současné Strany práv občanů. Bylo to v roce 2016, kde vytvořil pro krajské volby koalici s SPD Tomia Okamury a hledal lidi na Vysočině.
"Byl to zrovna takový idylický den. Pan generál Blaško byl na dovolené někde na Bruntálsku, dali jsme si oběd a já se ho snažil přesvědčit, aby za nás kandidoval," vzpomíná Veleba na své první setkání s Blaškem. Podle jeho slov to dlouho vypadalo, že nebude úspěšný, protože Blaško mu už dříve do telefonu říkal, že kandidovat nechce. A podobná slova od něj zněla i při společném obědě. "Když jsme ale dojedli, řekl mi, že za nás kandidovat bude. Byl jsem samozřejmě rád," uvedl Veleba.
Už si prý nevzpomíná, co nakonec Blaška přesvědčilo, je si ale jistý, že důležité pro něj bylo, aby nemusel vstupovat do strany a měl svou volnost. "Kdybych ho k tomu tlačil, jsem si jistý, že by mě odmítl a zůstal mimo politiku," dodává. Tuto verzi potvrdil redakci i sám Blaško, podle kterého mu byly názory Veleby blízké a vážil si ho.
Tím, kdo Blaška doporučil, byl Jaroslav Kruntorád, bývalý starosta Havlíčkova Brodu. "To on ho objevil. Já šel pouze po stopě," usmívá se Veleba.
Kruntorád už není ani starostou, ani nežije na Vysočině, ale komunikaci s Velebou potvrzuje. Nicméně už si přesně nepamatuje, proč doporučil právě jeho. "Určitě to ale souviselo s tím, že v Havlíčkově Brodě sídlila elitní 4. brigáda rychlého nasazení, které on jeden čas velel," vzpomíná Kruntorád. Když má říci, jak na něj Blaško v té době působil, odpovídá, že už je to příliš dlouho. Vzpomíná si ale, že jejich setkání byla spíše společenská, a to hlavně na hokeji, který mají oba rádi.
"Byl jsem tehdy prezidentem klubu, scházelo se u mě více lidí, a on na mě vždy působil takovým suverénním dojmem. Jiné slovo mě nenapadá, suverénní, zdravě sebevědomý. Žádné dlouhé vybavování, stručné a jasné věty. Působil na mě jako někdo, kdo má své názory a za těmi si zcela stojí," popisuje bývalý starosta města.
Do života mu zasáhla osobní tragédie
Z odchodu Hynka Blaška z armády do zálohy v létě roku 2012 existuje na webu armády článek, který popisuje, jak se s ním ve velkém vojáci loučili - v té době byl velitelem Společných sil AČR, o jejichž konci bylo rozhodnuto právě za Vondry.
"Na závěr nástupu cvičících jednotek velitel brigády plukovník Hlaváč poděkoval generálu Blaškovi za jeho službu, přízeň a podporu 4. brigádě rychlého nasazení a popřál mu do budoucna pevné zdraví a mnoho úspěchů v další práci," stojí v článku, podle kterého Blaško vzpomínal na rok 1996, kdy s tehdejším velitelem 4. výsadkové roty 43. výsadkového mechanizovaného praporu v Chrudimi tvořili zcela profesionální jednotku rychlého nasazení.
Po odchodu do zálohy začal Blaško jako patron hodně podporovat projekt Přijdu včas, který vymyslela Jana Kostelníková z Prostějova. Na dětská hřiště nabízejí mimo jiné speciální hlásiče, které okamžitě propojí volající s operátorem městské policie. Blaška k této aktivitě nepřímo přivedla obrovská osobní tragédie. V roce 2009 totiž jeho nevlastního syna Jakuba oslovil venku pedofil, který ho odvedl na ubytovnu, znásilnil a zavraždil.
"Myslím na něj pořád," vzpomínal na Jakuba v roce 2013 Blaško v reportáži televize Nova, která ukázala i místo, kde pedofil dítě oslovil. "Odtud si ho odvedl pryč," ukazuje Blaško se slzami v očích na dětské hřiště.
Tato osobní bolest, stejně jako rozladění z poměrů v armádě, se promítlo do jeho dalších životních postojů. Když se po setkání s Velebou začal od roku 2016 věnovat komunální politice, začal komentovat i celostátní dění a počínání Evropské unie. Hlavní témata: slabá vymahatelnost práva, nízké tresty pro pachatele trestných činů či debaty o tom, jak se EU chystá omezit držení některých zbraní v reakci na teroristické činy islamistů.
Ostrými výroky zaujal Okamuru
Blaško v té době sahá k ostře kritickým výrazům, čímž zaujme weby typu Parlamentní listy, které se soustředí na kritiku EU. "Pokud se moje vlast, kde žiji a které jsem sloužil dlouhá léta, opravdu Evropské unii podvolí, přestane být pro mě svobodnou a demokratickou zemí," prohlašuje například v jednom z prvních rozhovorů z května 2016, z něhož je patrné, že je příznivcem tvrdé ruky.
"Neustále se zkoumá přiměřenost obrany, a ne aby bylo jednoznačně dáno, že veškeré důsledky útoku nese útočník. Teď ještě budete chtít 'znárodnit' zbraně, nebo je odkoupíte? Zrušíte nebo znárodníte zbrojovky a muniční továrny?" ptá se Blaško.
Přijdu včas
Projekt Přijdu včas vymyslela Jana Kostelníková. Aktuálně.cz popsala, jak se u vlastních dětí přesvědčila, že je občas nebylo jednoduché dostat domů z dětského hřiště, nebo narazila na to, že potřebovaly přivolat na hřišti pomoc. Proto přišla v roce 2007 s nápadem na "domeček", jehož součástí jsou hodiny i hlásič, který umožňuje komunikaci s městskou policií nebo případně i se záchrankou.
Když se o dva roky později dozvěděla o případu Blaškova syna, kterého z dětského hřiště odvedl a následně zavraždil pedofil, požádala ho o spolupráci. "Spolupracujeme už deset let a já jsem mu za jeho pomoc vděčná. Beseduje i s dětmi a dělá osvětu, jak se mají chovat mezi cizími lidmi nebo třeba jak mají využívat náš domeček," řekla Aktuálně.cz.
Počet rozhovorů narůstá, stejně jako narůstá ostrost jeho výrazů a šíře témat, k nimž se vyjadřuje. Přesně v duchu doby jsou jeho hlavním tématem migranti, proti kterým navrhuje přistupovat s největší možnou tvrdostí. Velmi ho zasáhl především teroristický útok na vánočních trzích v Berlíně v prosinci 2016, kdy Tunisan záměrně najel do davu lidí a dvanáct jich zabil - mezi oběťmi byla i jedna Češka. Hynka Blaška navíc rozladilo i to, že někteří politici a odborníci tvrdili, že takové občasné útoky se můžou stát, a těžko se jim přes všechnu snahu dá zabránit.
"To je tak šílené, až z toho mrazí. Vy všichni, co vítáte ty 'hosty', kteří se jako hosté nechovají a nebudou chovat, bojte se chvíle, kdy třeba i vy budete stát nad rakví milované osoby," napsal v narážce na uprchlíky do Parlamentních listů a připomněl, jakou bezmoc a vztek cítil nad vrahem svého syna.
Odtud už byl jen kousek k tomu, aby si ho všiml Tomio Okamura a jeho lidé. Konkrétně ho jako první oslovil člen SPD Jan Čížek, který patří k nejbližším Okamurovým spolupracovníkům a kromě jiného vydává předvolební noviny SPD.
Čížek má ale také smlouvu s mnohými radnicemi po celé zemi, pro které vydává obecní noviny. Do těch na Praze 8 zařadil loni v dubnu dvoustránkový rozhovor s Blaškem, jehož velký portrét v generálské uniformě dal na první stranu. A to s citací: Nenechme si od Bruselu diktovat!
"Lze říci, že já jsem ho pro SPD objevil. Sledoval jsem ho delší dobu a jeho názory mi byly a jsou velmi blízké. Navíc on má skutečně ohromný životní příběh! Postavil se osudu a ještě pomáhá druhým," soudí Čížek, který dokonce chtěl, aby byl Blaško kandidátem strany na primátora Prahy, což se nepodařilo. "Bohužel to neprošlo přes předsednictvo," říká Čížek.
Strana jej tedy nasadila "alespoň" do zářijových senátních voleb na Chrudimsku, kde skončil ze čtrnácti kandidátů sedmý. Kampaň mu ale umožnila dostat se ještě více do povědomí části veřejnosti, takže když jej SPD nominovala jako osmičku do evropských voleb, mohl se o tuto podporu opřít a nabírat ještě další příznivce.
Hergot fix, voják se přece bez boje nevzdává
Zatímco tedy po volbách mnozí lidé hledali informace, kdo že ten Blaško vlastně je, pro členy a sympatizanty SPD to dávno nebyla neznámá figura. "Já jsem nebyl absolutně překvapený," tvrdí Čížek o Blaškově úspěchu, protože prý byl tento kandidát po celou dobu kampaně velmi populární v "jejich" médiích. "Měl kampaň, kterou diváci České televize neviděli, ale na vlasteneckých médiích byl furt. K tomu mu ještě pomáhalo mnoho dobrovolníků, kteří u nás v SPD fungují perfektně," tvrdí.
Mezi dobrovolníky byla i zmiňovaná zakladatelka projektu Přijdu včas Jana Kostelníková, která popisuje, jak často vypadala setkání Blaška s příznivci SPD v kampani do evropských voleb. "Bylo patrné, že lidi z něj mají respekt a zároveň v něm vidí oporu. Dokonce i někteří chlapi jej při setkání pevně objímali a byli rádi, že je mezi nimi. Navíc se k němu hlásilo hodně vojáků, někteří vzpomínali na to, jak pod ním sloužili, jak byl přísný, ale zároveň spravedlivý," tvrdí Kostelníková.
Z jejího vyprávění plyne, že často stačila jen samotná generálova přítomnost, protože, pokud jde o mluvení, moc si na něj nepotrpí. "Občas nevěděl, jak se přesně vyjádřit, působil rozpačitě, ale lidem se to líbilo, pomohli mu se slovy a on jim děkoval," přibližuje atmosféru kampaně.
Spíše stručný a lidový styl vystupování je patrný i z několika málo videoukázek, které lze na internetu dohledat. Například na jedné z nich po volbách Blaško popisoval, že vzhledem k osmému místu na kandidátce zvažoval během kampaně v některých chvílích odstoupení. "Nakonec jsem si ale říkal: Hergot fix, voják se přece bez boje nevzdává! Tak jsem to dotáhl až k tomu, že jsem se dozvěděl, že jsem z osmičky na prvním místě. Jako ten kůň na Velké pardubické, dal jsem Taxisův příkop, a bylo to úžasné," popisoval.
Hynek Blaško rozdává své placky na letošní akci Nočních vlků v Praze:
Mimochodem, tento rozhovor poskytl internetové televizi raptor-tv.cz, na které je možné najít podrobné informace například o protestech německé euroskeptické strany Alternativa pro Německo, pochodech ukrajinských nacionalistů nebo protestech žlutých vest ve Francii. Tato televize jej velmi podporovala, podobně jako například Svobodný vysílač, kterému Blaško po volbách děkoval. Stejně tak měl za sebou weby jako Sputnik a Aeronet, které ministerstvo vnitra řadí mezi dezinformační weby.
Nejsem xenofob, populista, ani kůň Moskvy, tvrdí Blaško
Tady všude lze najít řadu Blaškových výroků, které dokazují, že svými názory má skutečně nejblíže k SPD. On sám ale odmítá, že by jeho názory byly nějak radikální. "Já jsem se nezradikalizoval, moje myšlení se 'zreálnilo'. Snažím se hodnotit dění reálně na základě svých životních zkušeností a poznání. Nejvíc mě štvou lidé, kteří nekriticky přebírají floskule rádoby expertů a jiných taky analytiků, kteří mě nazývají populistou, xenofobem a koněm Moskvy," řekl Aktuálně.cz s tím, že svým kritickým vyjadřováním chce mimo jiné donutit politiky k tomu, "aby se zamysleli nad tím, jak to tady vedou".
Zmínkou o "koni Moskvy" reaguje na výkonného ředitele think-tanku Evropské hodnoty Jakuba Jandu, který ho na sociálních sítích označil za ruského koně v Evropském parlamentu. "Otevřeně nenávidí české členství v NATO. Není proto překvapením, že veřejně opakuje ruské lži, že například za sestřelením letu MH-17 a vraždou skoro tří stovek civilistů nestojí Rusko, jak dokázalo mezinárodní vyšetřování, ale Ukrajina," napsal Janda, podle kterého Blaškovu kandidaturu podporovaly nejznámější postavy ruské páté kolony v Česku.
Příští měsíce napoví více o Blaškově účinkování v Evropském parlamentu, stejně jako o tom, jaké postavení si vydobude v SPD v blízkosti Okamury. Blaško šéfa SPD podporuje, ovšem zároveň je známý tím, že jako jeden z kdysi nejvýše postavených vojáků české armády není zvyklý, že by si nechal od někoho velet. Navíc v minulosti už Okamuru kritizoval, a to v době, kdy byl v roce 2016 zastupitelem na Vysočině za koalici SPO a SPD.
"Ten pán lže, jako když tiskne, my všichni totiž víme, že SPD je stranou jednoho muže, kde se bez něj nic nehne," napsal v září 2017 na Okamurovu adresu s tím, že na krajskou kampaň nedal ani korunu. "Fuj. Navíc jeho některé volební priority jsou za hranou reality a rád bych viděl, kde na to chce vzít peníze. Sliby, zase jenom sliby, ale nikde neuvádí, že být poslancem či senátorem je služba občanům, kteří si ji setsakramentsky dobře platí," pokračoval Blaško. O několik měsíců už šel jako nestraník na kandidátce SPD do senátních voleb.
Nyní jsou jeho vztahy s Okamurou poklidné, ovšem to, že kandidoval až na 8. místě, nesvědčí o moc velké podpoře vedení. Podle dobrovolnice Jany Kostelníkové bylo v kampani cítit, že voliči SPD vnímali "upozadění" Blaška jako nespravedlnost. "O to více všichni bojovali za to, aby získal co nejvíce kroužků a dostal se na první místo. Však kdyby kandidoval jako lídr, SPD mohla mít křesel více," říká Blaškova spolupracovnice.
