Chci zabránit sebevraždě EU, tvrdí Vondra, který se vrací po sedmi letech v ústraní

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
27. 5. 2019 19:57
Vracím se zkušenější a možná s větším nadhledem, říká o svém politickém comebacku Alexandr Vondra. Díky skoku z patnáctého místa kandidátky ODS na druhé usedne již brzy v Evropském parlamentu. Z jeho vyjádření z poslední doby je však zřejmé, že ačkoli je velkým stoupencem prozápadního směřování Česka, vůči EU je stále více kritický.
Alexandr Vondra získal za své aktivity už několik vyznamenání. Toto mu předával ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Alexandr Vondra získal za své aktivity už několik vyznamenání. Toto mu předával ministr zahraničí Tomáš Petříček. | Foto: ČTK

V kuloárech volebního štábu ODS zněl v neděli pozdě večer několikrát dlouhý potlesk. Začal znít i ve chvíli, kdy mezi členy a příznivce ODS vešel Alexandr Vondra. Jeden ze čtyř zvolených europoslanců strany, který měl přitom papírově ke zvolení nejdále. Když totiž výkonná rada schvalovala letos v lednu kandidátku ODS, Vondru zařadila až na 16. místo. Později se o jedno místo posunul vpřed. 

"Nijak mi to nevadí, já jsem přišel nabídnout straně své služby a není pro mě důležité, na jakém jsem místě," tvrdil tehdy Aktuálně.cz. V neděli před půlnocí se už těšil na své pokračování politické kariéry. "Jsem starší, zkušenější, možná mám větší nadhled, než když jsem vstupoval do politiky v roce 1989 jako 28letý kluk," zhodnotil svou nástupní pozici do role europoslance.

Disident v ODS

Vondrova polistopadová dráha se lišila od mnohých jiných disidentů v tom, že se jako jeden z mála rozhodl pro ODS, přestože do ní vstoupil až v roce 2006. Nebyl přitom jen řadovým členem, působil jako ministr obrany, ministr zahraničí i jako ministr pro evropské záležitosti, a to ve vládách premiérů za ODS Mirka Topolánka a Petra Nečase.

Z politiky se však v roce 2012 zcela stáhl. "Dal jsem si od velké politiky pohov a myslím, že jsem načerpal nějaké síly, ideály. Teď při návratu jsem se poctivě zeptal lidí zespodu, jestli je o mě zájem. O to více jsem rád, že jsem už jako starší člověk dostal důvěru," říkal v noci z neděle na pondělí jen pár minut po zvolení europoslancem.

Když mluvil o důvěře voličů, určitě nezapomněl na říjen roku 2012. Tehdy zcela pohořel v senátních volbách. Nejenže křeslo za Litoměřicko po šesti letech v Senátu neobhájil, ale nedostal se ani do druhého kola. Prohru ještě zvýraznilo to, že voliči upřednostnili dva levicové kandidáty. 

Po tomto debaklu se rozhodl v prosinci stejného roku z postu ministra obrany odejít. Pro připomenutí: nahradila ho Karolína Peake z Věcí veřejných, ale jen na osm dní. Následně si vzal pod sebe obranu samotný premiér Nečas.

Cítil jsem se zraněný a zesláblý

Vondra odcházel rozladěný a naštvaný, a to nejen kvůli volebnímu neúspěchu, ale i známé kauze Promopro. Šlo o společnost, která dostala bez výběrového řízení půlmiliardovou zakázku na dodávku audiovizuální techniky během českého předsednictví EU v roce 2009. Případem se v té době začal za ministra financí Miroslava Kalouska zabývat Finančně analytický útvar a celá záležitost nakonec skončila vynesením trestů pro několik aktérů celé kauzy.

Vondra obviněn nebyl a dodnes je přesvědčený, že byl neprávem "pošpiněný".  Web Neovlivní.cz, který se kauze detailně věnoval, ale psal, že nesl za celou věc spoluzodpovědnost. "Vondra jednotlivé kroky úředníkům schvaloval, věděl, že náklady obří vládní zakázky neúměrně rostou, viděl i sporné faktury, a nijak nezasáhl," napsal web.

Vondra však po celých sedm let mimo politiku byl a stále je přesvědčený, že šlo o nefér útok na jeho osobu, na které měl podíl Kalousek. "Byla veřejně zpochybněna má osobní integrita. Po nefér útocích jsem se cítil zraněný a zesláblý," vysvětluje Vondra, který se podle svých slov po odchodu z politiky věnoval víc rodině, psaní a práci s mladými lidmi. 

Kalousek však trvá na svém pohledu na věc. "S odstupem času můžu říci, že v této věci zjevně došlo k podvodu a ke škodě, což konstatoval i soud. Pokud jde o samotného Alexandra Vondru, on bohužel vnímal podnět tehdejšího analytického útvaru jako útok na sebe, ale on to nebyl útok na něj osobně. Kdyby řekl, ať se celá věc vyšetří, tak k žádnému konfliktu mezi námi nedošlo," sdělil v pondělí po volbách Kalousek.

Vrátil se jako velký kritik nynější Evropské unie

U voličů ODS už je však, zdá se, kauza Promopro zapomenuta. Vondra se vrací coby jejich vyslanec v Evropském parlamentu. Velký stoupenec jednoznačného prozápadního směřování Česka a spojenectví s USA či Izraelem je přitom stále větším kritikem Evropské unie.

Hodně o jeho pohledu na svět prozradil jeden z největších rozhovorů, které v posledních letech poskytl, a to rozhovor pro DVTV v roce 2016. V něm popisoval Evropskou unii jako něco, co "umírá z únavy, z nedostatku ideálů, z nedostatku nějaké vnitřní energie, inspirace toho vnitřního drivu".

"Na konci studené války porazili demokratický kapitalismus marxismus a komunismus ekonomicky i vojensky. Ale marxismus se nám vrací jakoby zadními vrátky zpátky, často právě přímo ze západu," tvrdil s tím, že EU ukrajuje stále více svobody. "Teď zakazujou kouřit, pak nám seberou peníze, pak nám zakážou řídit automobily. Já už mám někdy pocit, že tohle není můj svět," stěžoval si.

Zároveň ale prohlašuje, že nechce odchod z EU, ale její reformu. "V Evropě jde teď o hodně. Musíme spolupracovat s těmi silami, které zabrání tomu, aby Evropská unie spáchala asistovanou sebevraždu. Mám chuť se do této expedice pustit," tvrdil.

Příští měsíce ukážou, s kým bude chtít spolupracovat a co přesně myslí zmiňovanou sebevraždou. Leccos ale napověděla už jeho odpověď na otázku Aktuálně.cz, co říká na dění v Maďarsku a Polsku. Tedy v zemích, které podle řady kritiků narušují nezávislost médií či soudní moci. 

"Myslím, že v Polsku a Maďarsku je normální demokracie, jedni tam teď vyhrávají, jedni vyhrávali předtím. Já si myslím, že útok na Maďarsko a Polsko je přehřátý. Nevnímám to tak. Vládnou tam konzervativci, kteří teď ve volbách do Evropského parlamentu znovu vyhráli. Prostě umí lidi lépe oslovit než levice," míní Vondra.

V europarlamentu usedne i matka jeho syna

Příchod Alexandra Vondry do Evropského parlamentu bude mít pro něj kromě politického rozměru i jeden osobní. S novou europoslankyní za ODS Monikou Vrecionovou má totiž syna Jáchyma, který se narodil v roce 1992. V té době oba pracovali na Pražském hradě, ale každý šel v dalších letech svou vlastní životní cestou. "Jsme přátelé a kolegové v ODS, pomáhala mi v senátní kampani," vzpomíná Vondra ve své knize "Děda se taky nebál". Není bez zajímavosti, že oba se nakonec setkali i jako senátoři a seděli vedle sebe, protože jsou v abecedě hned vedle sebe. "To nevymyslíte," komentoval celou situaci s úsměvem v knize Vondra. 

Alexandr Vondra

  • vystudoval geografii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze
  • v 80. letech se začal pohybovat v disentu, například společně s Jáchymem Topolem a Ivanem Lamperem vydával samizdatový časopis Revolver revue.
  • v roce 1989 byl mluvčím Charty 77 a jedním z autorů petice Několik vět. Za svou činnost byl krátce vězněn na Ruzyni a na Pankráci.
  • v letech 1990-92 působil jako zahraničně-politický poradce prezidenta Václava Havla, poté byl prvním náměstkem ministra zahraničních věcí, následně do roku 2001 českým velvyslancem v USA 
  • byl ministrem zahraničních věcí ČR v první Topolánkově vládě a také místopředsedou vlády pro evropské záležitosti v druhé Topolánkově vládě. V této funkci měl na starosti předsednictví České republiky v EU 2009. Ve vládě Petra Nečase byl ministrem obrany.
  • v letech 2006 až 2012 byl také zvoleným senátorem (ODS) za Litoměřicko, Roudnicko a Slánsko.
  • v současné době působí jako ředitel Centra transatlantických vztahů na vysoké škole CEVRO Institut. Na této škole a na Univerzitě Jána Evangelista Purkyněho v Ústí nad Labem také přednáší mezinárodní vztahy.
  • za činnost ve prospěch lidských práv, demokracie a mezinárodního porozumění obdržel několik zahraničních ocenění.
Kdo by před několika lety čekal, že Západ bude v pozici prosebníka, jednou vůči Rusku, podruhé vůči Turecku, říká Alexandr Vondra. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Merkelová podpořila na mítinku svého stranického kolegu Lascheta, varovala před levicovou vládou

Německá dosluhující kancléřka Angela Merkelová na mítinku ve Stralsundu osobně podpořila svého stranického kolegu z konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, který se chce po nedělních parlamentních volbách postavit do čela Německa. Ústředním tématem setkání s voliči, při kterém vydatně pršelo, bylo varování před levicovým obratem Německa, který by mohl nastat v případě vítězství sociálnědemokratického kandidáta Olafa Scholze.

"Budeme se muset vrátit k řádným financím," prohlásila Merkelová s tím, že Německo má nyní nadměrné výdaje kvůli následkům pandemie nemoci covid-19. Masivní podpora k udržení pracovních míst vedla k velkému zadlužení. Pokud by volby vyhrál Scholz a do vlády pozval vedle Zelených také postkomunistickou Levici, rozpočtové hospodaření by podle kancléřky do pořádku nedal.

Laschet před koalicí sociálních demokratů, Zelených a Levice varuje opakovaně, podle něho by to znamenalo politické zemětřesení. Před politickým obratem země doleva varoval i Michael Sack, konkurent sociálnědemokratické premiérky Meklenburska-Předního Pomořanska Manuely Schwesigové. V této spolkové zemi se v neděli vedle parlamentních voleb konají i zemské volby, do kterých konzervativce vede Sack.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

České fotbalistky deklasovaly doma v kvalifikaci MS Kypr

České fotbalistky deklasovaly ve druhém kvalifikačním utkání o postup na mistrovství světa v roce 2023 na domácím hřišti Kypr 8:0 a dostaly se se čtyřmi body do čela neúplné tabulky skupiny C. Andrea Stašková s Lucií Martínkovou daly v Liberci dvě branky, po jedné přidaly Kamila Dubcová, Tereza Krejčiříková, Klára Cvrčková a jeden gól byl vlastní.

Osmigólovým vítězstvím vyrovnaly svěřenkyně trenéra Karla Rady výhru nad Ázerbájdžánem z kvalifikace MS ze srpna 2010. Jejich rekordním triumfem je vítězství 12:0 nad Litvou z roku 1997.

Ve druhém duelu skupiny C se dnes od 20:45 představí favorizované Nizozemky na hřišti Islandu.

České reprezentantky chtěly v Liberci navázat na úspěšný úvod kvalifikace, kdy v prvním zápase remizovaly na hřišti obhájkyň stříbra a úřadujících evropských šampionek z Nizozemska 1:1. Proti kyperskému outsiderovi se dostaly do vedení už v 9. minutě, kdy povedenou týmovou akci zakončila Stašková.

O tři minuty později se podařilo Češkám náskok zvýšit poté, co si centr Szewieczkové srazila do vlastní brány Charalambusová. Radův výběr dál udával tempo hry a v úvodní půlhodině se prosadila i důrazně dorážející Dubcová. Do přestávky se trefila po přihrávce Staškové tvrdou střelou také Krejčiříková.

Také ve druhé části Češky dominovaly a po dvou přesných hlavičkách Martínkové a další trefě Staškové se dostaly do vedení o sedm gólů. Konečný stav zpečetila ve třetí minutě nastaveného času střídající Cvrčková. Dvacetiletá útočnice dosáhla premiérové branky při prvním startu v národním dresu.

Na mistrovství světa, které budou v roce 2023 společně hostit Austrálie a Nový Zéland, z Evropy přímo postoupí devět vítězů kvalifikačních skupin, celky z druhých míst čeká baráž. Radovy svěřenkyně usilují o premiérovou účast na velkém turnaji.

Utkání skupiny C kvalifikace mistrovství světa 2023 fotbalistek v Liberci:

ČR - Kypr 8:0 (4:0)

Branky: 9. a 63. Stašková, 56. a 65. Martínková, 12. vlastní Charalambusová, 26. Dubcová, 42. Krejčiříková, 90.+3 Cvrčková.

Sestava ČR: Votíková - Šlajsová (71. Ringelová), Bertholdová, Necidová, Bartoňová (57. Mrázová) - Krejčíříková (58. Bužková), Cahynová, Dubcová - Stašková, Martínková (71. Cvrčková), Szewieczková (57. Chlastáková). Trenér: Rada.

Zdroj: ČTK
Další zprávy