V kuloárech volebního štábu ODS zněl v neděli pozdě večer několikrát dlouhý potlesk. Začal znít i ve chvíli, kdy mezi členy a příznivce ODS vešel Alexandr Vondra. Jeden ze čtyř zvolených europoslanců strany, který měl přitom papírově ke zvolení nejdále. Když totiž výkonná rada schvalovala letos v lednu kandidátku ODS, Vondru zařadila až na 16. místo. Později se o jedno místo posunul vpřed.
"Nijak mi to nevadí, já jsem přišel nabídnout straně své služby a není pro mě důležité, na jakém jsem místě," tvrdil tehdy Aktuálně.cz. V neděli před půlnocí se už těšil na své pokračování politické kariéry. "Jsem starší, zkušenější, možná mám větší nadhled, než když jsem vstupoval do politiky v roce 1989 jako 28letý kluk," zhodnotil svou nástupní pozici do role europoslance.
Alexandr Vondra je po šesti letech opět v politice - byť zatím “jen” jako kandidát ODS do europarlamentu na 16. místě... V rozhovoru pro @Aktualnecz a @Hospodarky tvrdí, ze takové místo mu prý rozhodně nevadí a je za něj velmi rád. Více v článku na webu... pic.twitter.com/8M7iMUVosg
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) January 21, 2019
Disident v ODS
Vondrova polistopadová dráha se lišila od mnohých jiných disidentů v tom, že se jako jeden z mála rozhodl pro ODS, přestože do ní vstoupil až v roce 2006. Nebyl přitom jen řadovým členem, působil jako ministr obrany, ministr zahraničí i jako ministr pro evropské záležitosti, a to ve vládách premiérů za ODS Mirka Topolánka a Petra Nečase.
Z politiky se však v roce 2012 zcela stáhl. "Dal jsem si od velké politiky pohov a myslím, že jsem načerpal nějaké síly, ideály. Teď při návratu jsem se poctivě zeptal lidí zespodu, jestli je o mě zájem. O to více jsem rád, že jsem už jako starší člověk dostal důvěru," říkal v noci z neděle na pondělí jen pár minut po zvolení europoslancem.
Když mluvil o důvěře voličů, určitě nezapomněl na říjen roku 2012. Tehdy zcela pohořel v senátních volbách. Nejenže křeslo za Litoměřicko po šesti letech v Senátu neobhájil, ale nedostal se ani do druhého kola. Prohru ještě zvýraznilo to, že voliči upřednostnili dva levicové kandidáty.
Po tomto debaklu se rozhodl v prosinci stejného roku z postu ministra obrany odejít. Pro připomenutí: nahradila ho Karolína Peake z Věcí veřejných, ale jen na osm dní. Následně si vzal pod sebe obranu samotný premiér Nečas.
Cítil jsem se zraněný a zesláblý
Vondra odcházel rozladěný a naštvaný, a to nejen kvůli volebnímu neúspěchu, ale i známé kauze Promopro. Šlo o společnost, která dostala bez výběrového řízení půlmiliardovou zakázku na dodávku audiovizuální techniky během českého předsednictví EU v roce 2009. Případem se v té době začal za ministra financí Miroslava Kalouska zabývat Finančně analytický útvar a celá záležitost nakonec skončila vynesením trestů pro několik aktérů celé kauzy.
Vondra obviněn nebyl a dodnes je přesvědčený, že byl neprávem "pošpiněný". Web Neovlivní.cz, který se kauze detailně věnoval, ale psal, že nesl za celou věc spoluzodpovědnost. "Vondra jednotlivé kroky úředníkům schvaloval, věděl, že náklady obří vládní zakázky neúměrně rostou, viděl i sporné faktury, a nijak nezasáhl," napsal web.
Vondra však po celých sedm let mimo politiku byl a stále je přesvědčený, že šlo o nefér útok na jeho osobu, na které měl podíl Kalousek. "Byla veřejně zpochybněna má osobní integrita. Po nefér útocích jsem se cítil zraněný a zesláblý," vysvětluje Vondra, který se podle svých slov po odchodu z politiky věnoval víc rodině, psaní a práci s mladými lidmi.
Kalousek však trvá na svém pohledu na věc. "S odstupem času můžu říci, že v této věci zjevně došlo k podvodu a ke škodě, což konstatoval i soud. Pokud jde o samotného Alexandra Vondru, on bohužel vnímal podnět tehdejšího analytického útvaru jako útok na sebe, ale on to nebyl útok na něj osobně. Kdyby řekl, ať se celá věc vyšetří, tak k žádnému konfliktu mezi námi nedošlo," sdělil v pondělí po volbách Kalousek.
Vrátil se jako velký kritik nynější Evropské unie
U voličů ODS už je však, zdá se, kauza Promopro zapomenuta. Vondra se vrací coby jejich vyslanec v Evropském parlamentu. Velký stoupenec jednoznačného prozápadního směřování Česka a spojenectví s USA či Izraelem je přitom stále větším kritikem Evropské unie.
Hodně o jeho pohledu na svět prozradil jeden z největších rozhovorů, které v posledních letech poskytl, a to rozhovor pro DVTV v roce 2016. V něm popisoval Evropskou unii jako něco, co "umírá z únavy, z nedostatku ideálů, z nedostatku nějaké vnitřní energie, inspirace toho vnitřního drivu".
"Na konci studené války porazili demokratický kapitalismus marxismus a komunismus ekonomicky i vojensky. Ale marxismus se nám vrací jakoby zadními vrátky zpátky, často právě přímo ze západu," tvrdil s tím, že EU ukrajuje stále více svobody. "Teď zakazujou kouřit, pak nám seberou peníze, pak nám zakážou řídit automobily. Já už mám někdy pocit, že tohle není můj svět," stěžoval si.
Mezi hlavní události voleb určitě patří úspěch A. Vondry z ODS, který z 15. místa přeskočil na 2. místo. Za redakci @Aktualnecz jsem se ho zeptal, co říká na situaci v Polsku a Maďarsku , protože jeho přítel V. Havel by patrně z tamní situace radost neměl. Odpověď ve videu... pic.twitter.com/n6PwEAMwNx
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) May 26, 2019
Zároveň ale prohlašuje, že nechce odchod z EU, ale její reformu. "V Evropě jde teď o hodně. Musíme spolupracovat s těmi silami, které zabrání tomu, aby Evropská unie spáchala asistovanou sebevraždu. Mám chuť se do této expedice pustit," tvrdil.
Příští měsíce ukážou, s kým bude chtít spolupracovat a co přesně myslí zmiňovanou sebevraždou. Leccos ale napověděla už jeho odpověď na otázku Aktuálně.cz, co říká na dění v Maďarsku a Polsku. Tedy v zemích, které podle řady kritiků narušují nezávislost médií či soudní moci.
"Myslím, že v Polsku a Maďarsku je normální demokracie, jedni tam teď vyhrávají, jedni vyhrávali předtím. Já si myslím, že útok na Maďarsko a Polsko je přehřátý. Nevnímám to tak. Vládnou tam konzervativci, kteří teď ve volbách do Evropského parlamentu znovu vyhráli. Prostě umí lidi lépe oslovit než levice," míní Vondra.
V europarlamentu usedne i matka jeho syna
Příchod Alexandra Vondry do Evropského parlamentu bude mít pro něj kromě politického rozměru i jeden osobní. S novou europoslankyní za ODS Monikou Vrecionovou má totiž syna Jáchyma, který se narodil v roce 1992. V té době oba pracovali na Pražském hradě, ale každý šel v dalších letech svou vlastní životní cestou. "Jsme přátelé a kolegové v ODS, pomáhala mi v senátní kampani," vzpomíná Vondra ve své knize "Děda se taky nebál". Není bez zajímavosti, že oba se nakonec setkali i jako senátoři a seděli vedle sebe, protože jsou v abecedě hned vedle sebe. "To nevymyslíte," komentoval celou situaci s úsměvem v knize Vondra.
Alexandr Vondra
- vystudoval geografii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze
- v 80. letech se začal pohybovat v disentu, například společně s Jáchymem Topolem a Ivanem Lamperem vydával samizdatový časopis Revolver revue.
- v roce 1989 byl mluvčím Charty 77 a jedním z autorů petice Několik vět. Za svou činnost byl krátce vězněn na Ruzyni a na Pankráci.
- v letech 1990-92 působil jako zahraničně-politický poradce prezidenta Václava Havla, poté byl prvním náměstkem ministra zahraničních věcí, následně do roku 2001 českým velvyslancem v USA
- byl ministrem zahraničních věcí ČR v první Topolánkově vládě a také místopředsedou vlády pro evropské záležitosti v druhé Topolánkově vládě. V této funkci měl na starosti předsednictví České republiky v EU 2009. Ve vládě Petra Nečase byl ministrem obrany.
- v letech 2006 až 2012 byl také zvoleným senátorem (ODS) za Litoměřicko, Roudnicko a Slánsko.
- v současné době působí jako ředitel Centra transatlantických vztahů na vysoké škole CEVRO Institut. Na této škole a na Univerzitě Jána Evangelista Purkyněho v Ústí nad Labem také přednáší mezinárodní vztahy.
- za činnost ve prospěch lidských práv, demokracie a mezinárodního porozumění obdržel několik zahraničních ocenění.
