reklama
 
 

Vojáky straší klesající kondice Čechů. Do obrany státu chtějí zapojit myslivce, skauty či kynology

AKTUALIZOVÁNO 5. 6. 2017
Armádní plánovači chtějí dosáhnout toho, aby Češi byli akceschopní a odolní třeba i v situaci, jaká o víkendu nastala v Londýně. Vojáci plánují v případě ohrožení do obrany státu zapojit co nejvíce lidí, chtějí proto spolupracovat s myslivci, skauty či kynology. Materiál, který počítá se zvýšením obranyschopnosti země s pomocí civilistů, schválila v pondělí vláda.
Doporučujeme

Praha - Armádní důstojníci připravili plán, jak v případě ohrožení zapojit do obrany země co nejvíc lidí. Chtějí také české civilisty co nejlépe připravit na to, aby byli akceschopní a odolní i v situaci, jaká o víkendu nastala v Londýně.

Vojáci by kromě už diskutovaného návratu branné výchovy do škol rádi navázali spolupráci s myslivci, kynology, radioamatéry nebo skauty, jejichž činnosti mají k armádním potřebám blízko. Základní parametry materiálu v pondělí schválila vláda a ministerstvu obrany dala za úkol přijít s věcným návrhem zákona, který by měl v budoucnu pomoci k dobrovolnému zapojování obyvatel Česka do plnění úkolů ozbrojených sil. 

"Chceme podporovat zájmy a dovednosti lidí a současně tím přispět ke zvýšení obranyschopnosti," řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Jeho podřízení spolu s generálním štábem se inspirovali takzvaným finským modelem. V severské zemi funguje od roku 1999 asociace, v níž má stát hlavní slovo a která organizuje dobrovolný krizový a vojenský výcvik. Toho se mohou účastnit i civilisté.

Ve Finsku těmito soustředěními projde ročně na 50 tisíc lidí. Český koncept, který počítá se zapojením dobrovolných spolků, je ale mnohem šířeji rozkročený a inspiruje se zkušenostmi z první republiky, kdy například v legiích bylo mnoho členů Sokola.

"Pokud by to bylo na základě dobrovolnosti, tak bychom proti tomu nic neměli, naopak," prohlásil člen vedení Českomoravské myslivecké jednoty Bohuslav Straka. Bylo by podle něj skvělé, kdyby nimrodi mohli trénovat na státem zřízených střelnicích. "V historii se myslivci vždy zapojovali do obrany státu," zdůrazňuje.

Užší spoluprací a finanční podporou zájmových organizací, které by pomáhaly v mimořádných situacích, ale armádní plány nekončí. Navrhují také vznik registru dobrovolníků s informacemi o tom, co umí, čím mohou k obraně země přispět a jaký je jejich zdravotní stav. Těmto lidem by se pak volalo jen v naléhavých případech.

Jedním z důvodů, proč vojáci takovou strategii vymýšlejí, jsou obavy z horšící se kondice populace - přibývá obézních, lidé se méně hýbou a často ani nevědí, jak zareagovat na nenadálé situace. Chybí prý i pocit pospolitosti.

S tím souhlasí Josef Výprachtický, starosta Junáka, tedy jednoho ze spolků, které by vojáci rádi získali na svou stranu: "Po zkušenostech z minulých dob jsme opatrní na to vstupovat do jakýchkoliv asociací. Je ale pravda, že spousta lidí, kteří procházeli odbojem, byli skauti."

Za minulého režimu podobné organizace zastřešoval Svazarm, který měl v Československu více než milion členů. A Zdeněk Ertl, předseda nástupnického Sdružení sportovních svazů, je jedním z těch, s kým ministerstvo nové plány konzultuje.

Stát podle Ertla potřebuje řadu profesí, které dnes ale nemá. Propojení s organizacemi, jako je ta jeho (sdružuje 17 svazů se 600 tisíci členy), by mu ovšem mohlo pomoct.

Starosti s obranyschopností nejsou v Evropě s ohledem na rostoucí ambice Ruska a nepřehlednou situací na Blízkém východě nijak výjimečné. Jedním ze způsobů, jak podpořit odolnost společnosti, je obnovit základní vojenskou službu.

Jako první v Evropě ji v roce 2015 po ruské agresi na Ukrajině obnovila Litva, která povolává mladé muže ve věku 18 až 26 let na devět měsíců. Nemusí ale narukovat všichni. "Vybíráme teď na základě loterie, protože nepotřebujeme tolik lidí, kolik bychom papírově měli každý rok vzít," řekl ministr obrany Raimundas Karoblis.

Češi mají ale ještě jeden důvod - v návrhu stojí, že ti, kdo se zapojí dobrovolně do národní obrany, budou moct mít výjimku na držení poloautomatických zbraní, jež chce jinak EU pro civilisty zakázat. Kvůli tomu už i ministr vnitra za ČSSD Milan Chovanec připravil změnu ústavy s argumentem, že držení zbraní je důležité kvůli boji s teroristy. Chovanec také ještě před Stropnickým začal hovořit o potřebě vzniku jakýchsi domobran, které by mohly pomáhat armádě či policii v kritických situacích.

S přispěním Martina Ehla a Barbory Báštěcké

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama